Archeologové našli poblíž centra Brna doklady slovanského osídlení

foto Důkazy o původním slovanském osídlení ve vnitrobloku mezi ulicemi Cejl a Bratislavská nedaleko centra Brna našli archeologové při záchranném průzkumu na místě, kde se bude stavět obytný dům. Na snímku jsou kolové jamky jako pozůstatky neolitického domu.

Brno - Důkazy o původním slovanském osídlení ve vnitrobloku mezi ulicemi Cejl a Bratislavská nedaleko centra Brna našli archeologové při záchranném průzkumu na místě, kde se bude stavět obytný dům. Dosud se přitom předpokládalo, že tato místa byla osídlena až od 14. století, uvedla v tiskové zprávě developerská společnost Domoplan.

Fotogalerie

Zkoumaná plocha byla různými kulturami osídlena od pravěku, nejstarší nálezy pochází z mladší doby kamenné. V písemných pramenech je zmíněna osada Ponava na počátku 14. století. Podle dosavadních zjištění zasahovala jen do poloviny ulice Bratislavská a nepokračovala do nyní zkoumaného prostoru. Vědci se tak dosud domnívali, že mezi osadou a Zábrdovickým klášterem existoval volný prostor. Současný průzkum dokazuje, že ani v tomto období nebyl prostor prázdný.

Slovanské osídlení na Brněnsku je dokázané už od 6. století. Archeologové odhadují, že nalezené předměty pocházejí ze 7. až 8. století. "Je to zatím pouze předpoklad, nalezená keramika není pro toto období úplně typická. Čekáme proto na výsledky laboratorní analýzy, která nám nálezy umožní přesněji datovat," řekl Michal Bučo ze společnosti Archaia Brno, která průzkum prováděla.

Z nejstarších nálezů se na místě budoucího bytového domu podařilo zachytit pozůstatky velkých kolových domů a několik pecí s jámami, ale i keramiku a kostěná šídla. Další nálezy patřily k sídlišti s moravskou malovanou keramikou. Šlo o keramické nádoby s unikátní výzdobou, která je srovnávána s předmínojskou keramikou. "Z období eneolitu patřící kultuře zvoncových pohárů pak pochází unikátní nátepní destička, která původně patřila kočovníkům z Pyrenejského poloostrova a sloužila jako ochrana před tětivou při střelbě z luku,“ uvedl Bučo.

Archeologové odhalili také pozůstatky osídlení z mladší doby bronzové, z níž pochází unikátní nález studny i pozůstatky opláštění pece. Jedním z největších objevů byl pak objekt s malým ohništěm a kolovými jamkami - právě ten pravděpodobně dokládá slovanské osídlení. „Pozůstatky polozemnice obsahovaly zlomky hrncovité nádoby s vlnicovitou výzdobou, která typologicky a dekorativně odpovídá starohradištní keramice. Dochované rozměry objektu nepřesahují 2,5 metru, proto se domníváme, že se v ní nebydlelo, ale měla čistě technický význam," dodal Michal Bučo.

Na místě archeologického výzkumu byla na začátku minulého století stará pekárna, vznikající bytový komplex proto ponese název Pekárenský dvůr. "Budou jej tvořit čtyři bytové domy a nabídne skoro 250 bytových jednotek různých dispozic, 222 parkovacích míst, nonstop recepci se službou, komunitní lounge s knihovnou i vlastní fitcentrum v každém ze čtyř bytových domů. V polosoukromém vnitrobloku vyroste park, společná zahrádka i dětské hřiště," vyjmenoval projektový manažer firmy Domoplan Pavel Zobač. Společnost do výstavby investuje 1,5 miliardy korun, stavba by měla skončit ve druhé polovině roku 2023.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 24. října 2021

Očekáváme v 19:00 6°C

Celá předpověď