AP: V době ruské invaze se ukrajinská farmářka utěšuje svými hlemýždi

foto Hlemýždí farma na Ukrajině 10. června 2022.

Kyjev - Ukrajinská farmářka Olena Avramenková žila poklidným životem s těmi nejtiššími tvory: hlemýždi. Chová je totiž na vývoz. Pak se však obloha na obzoru zbarvila do ohnivě rudé barvy - Rusko zahájilo vojenskou agresi na Ukrajině a okolní města vzplála. Vesnici Veresnja ležící severozápadně od Kyjeva, kde Avramenková žije, vzápětí obsadily ruské jednotky. Její šneci však byli příliš vzácní na to, aby je opustila, píše agentura AP.

Fotogalerie

A tak zůstala. Ukrývala se ve sklepě, z hlemýžďů vařila jídla - hlemýždí ravioly, smažené hlemýždě, hlemýždě s česnekovým máslem - pro sebe a dalších osm lidí, které přijala.

Válka narušila vývoz obilí a dalších plodin z Ukrajiny, které živí svět, což přitáhlo světovou pozornost a způsobilo, že ceny chleba celosvětově prudce vzrostly. Ovlivnila však i produkci jiných, specifických potravin. Než válka uvrhla život na Ukrajině a její ekonomiku do chaosu, tamní zemědělci a řemeslníci úspěšně experimentovali nejen s hlemýždi, ale také s ústřicemi, jedlými žábami, mlékem založeným na rostlinné bázi, řemeslným pivem, sýry a dalšími produkty určenými pro evropské trhy.

Ve Francii - kde se hlemýždi jedí horcí s česnekovým máslem nebo přimíchaní do paštik - si dovozci všimli, že na tamní trh pronikají tato zvířata z Ukrajiny. Vývoz syrových ukrajinských hlemýžďů do EU se mezi lety 2017 a 2021 více než zdvojnásobil z 347 tun na 844 tun. "Toto číslo však může být podhodnocené," míní Pierre Commere z francouzské asociace potravinářských zpracovatelských podniků Adepale. "Už několik let trvá dlouhodobá krize v průmyslu s hlemýždi. Je stále obtížnější je sehnat a ceny rostou," dodal.

Avramenková se se synem Antonem začala věnovat chovu hlemýžďů před pěti lety. Anton prodal vše, aby mohl investovat do podnikání, které bylo v té době na Ukrajině považováno za riskantní a exotický byznys. Bylo to pro ně dobrodružství, něco nového, co se museli naučit. Hlemýždě vyváželi do španělských restaurací.

"Zůstala jsem, abych chránila naši farmu a domov," vypráví. "Kdybych to neudělala, nic by tady nezbylo." Během ruské okupace své vesnice si Avramenková našla ještě další cíl: myšlenky od války odváděla vymýšlením receptů na šneky.

Když Rusko 24. února zahájilo invazi, její syn naštěstí nebyl doma a nemohl se hned vrátit. Nicméně se zdálo, že ruští vojáci nemají o jejich hlemýždě zájem. Přišli hledat palivo, rozbili okno a chtěli po Avramenkové klíče. Trochu jim vynadala a jeden z nich ji požádal, aby mu odpustila.

Ruské jednotky z Veresnji odešly koncem března, v rámci stahování ze severu Ukrajiny a okolí Kyjeva, aby se soustředily na masivní ofenzivu na východě a jihu země, kde stále zuří boje. V mnoha obcích Kyjevské oblasti se po jejich odchodu našly mrtvoly a mezinárodní experti tam nyní dokumentují potenciální válečné zločiny.

Syn Avramenkové den po stažení Rusů řekl, že se hned vrátí do práce. Válka oddálila začátek sezony chovu hlemýžďů a obchod tudíž letos v nejlepším případě nebude ve ztrátě ani v zisku, řekl. Ale nechtěl, aby jejich sezónní pracovníci zůstali bez příjmu. Navíc návrat k pomalému tempu chovu hlemýžďů podle něj všem prospěje.

"Když to řekl, ocitla jsem se někde mezi strachem a zhroucením. Ale bylo to správné. Musíte něco dělat, abyste překonali stav šoku. Pokud to neuděláte, můžete snadno přijít o rozum," řekla Avramenková.

ipl nob

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pátek 24. června 2022

Očekáváme v 21:00 19°C

Celá předpověď