AP: Německá klinika pomáhá lidem po koronaviru, učí je i znovu dýchat

foto Ilustrační foto - Zdravotníci ošetřují pacienta s koronavirem na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v německém Essenu, 28. října 2020.

Heiligendamm (Německo) - Simone Raveraová si vyhrne kalhoty, sundá boty a ponožky a pak nesměle vkročí do chladné vody Baltu. Padesátiletá zdravotní sestra z revmatologie se pomalu snaží dostat do formy poté, co loni na podzim prodělala covid-19 a pak ji čtyři měsíce po zotavení zasáhly další zdravotní problémy jako silná únava a "mentální mlha". Když už byla ze svého stavu zoufalá, našla kliniku, která se specializuje právě na léčbu pozdních a dlouhodobých symptomů spojených s prodělanou nákazou koronavirem, napsala agentura AP.

"Ty příznaky byly skoro stejně strašlivé jako na začátku," říká Raveraová.

Klinika v Heiligendammu, severoněmeckém přímořském lázeňském městě, se snaží pomáhat právě lidem, které covid-19 postihl dlouhodobě a připomíná se jim i měsíce po prodělané infekci nepříjemnými potížemi. Dříve tady pomáhali hlavně pacientům s plicními chorobami, jako jsou astma, chronická bronchitida či rakovina, teď jde o jedno z největších zařízení, které se stará o rehabilitaci lidí po covidu-19.

Podle šéfky kliniky Jördis Frommholdové byli mnozí ze zdejších 600 pacientů na pokraji smrti a teď se znovu učí správně dýchat, pracují na své kondici a snaží se poprat s neurologickými obtížemi. Druhou skupinu zdejších klientů tvoří lidé, kteří zažili mírný průběh nemoci a které pozdní příznaky zasáhly zhruba měsíc až čtyři měsíce po vyléčení. Většině je mezi 18 a 50 lety a neměli předtím žádné zdravotní problémy. "Jsou to lidé, kteří zpravidla nikdy nebývají nemocní," říká Frommholdová.

Právě tito odolní jedinci náhle zažívají dýchavičnost, deprese nebo potíže se soustředěním. A někteří dokonce mají příznaky podobné demenci. Jedna zdravotní sestra například vyplavila kuchyň, protože zapomněla zavřít kohoutek. "Další třeba nejsou schopní dělat s dětmi domácí úkoly, protože otázkám sami nerozumějí," popisuje Frommholdová. Tyto potíže přitom lékaři často neberou vážně.

Takoví pacienti ztrácejí vlasy, trpí bolestmi svalů a kloubů, mají kolísavý krevní tlak a závratě, výsledky běžných testů jsou ale u nich v normálu. "Vypadají mladě, dynamicky, jsou výkonní, ale už nemůžou dělat věci, které dělali dřív," říká šéfka kliniky. Proto se jim tady snaží pomáhat a zaměřují se v první řadě na nácvik správného dýchání, pracují i na koordinaci, správném postavení těla, posilují výdrž a součástí programu je i psychologická péče a terapie.

Jedenapadesátiletá učitelka z mateřské školy v Chotěbuzi Heike Rischová nebyla při propuštění z nemocnice po covidu-19 schopná ani sama chodit. "Zdálo se mi, jako kdybych ve chvilce zestárla o 30 let," říká. "Svému tělu už prostě nedůvěřujete, ani své hlavě," dodává.

Když přijela na kliniku, nedokázala chodit pozpátku, udržet pingpongový míček na raketě a nepozná ani, kolik je hodin. Přesto doufá, že se jednoho dne vrátí do práce. "S dětmi jsem ráda, ale musím se umět soustředit. A taky občas musím zvládnout dělat dvě věci naráz," říká.

Studie o tom, kolika lidí celkem se tyto pozdní zdravotní potíže spojené s covidem-19 týkají, zatím neexistují. Podle Elizabeth Murrayové z londýnské University College je výzkum obtížný i proto, že příznaky pacientů se od sebe velice liší. Z průzkumu britského statistického úřadu ale vyplynulo, že na potíže i pět týdnů pro prodělané infekci koronavirem si stěžuje asi pětina nemocných.

I kdyby trvalé potíže měl jen zlomek nakažených, pak by to při rozměrech pandemie mohly nakonec být miliony lidí. "To je spousta lidí navíc, o které je potřeba se postarat, a to ve chvíli, kdy zdravotnické systémy zrovna neoplývají volnou kapacitou," upozorňuje Murrayová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je středa 4. srpna 2021

Očekáváme v 21:00 18°C

Celá předpověď