Aktualizace: 02.02.2023 15:01
Vydáno: 02.02.2023, 12:34
Praha - Opoziční hnutí ANO bude v souvislosti s vládními zákony na úpravu voleb ve Sněmovně navrhovat, aby se případné jednodenní volby konaly v neděli, nikoli v pátek. Po jednání stínové vlády ANO to řekl místopředseda hnutí Radek Vondráček.
Vláda ve středu schválila ústavní novelu a nový předpis o správě voleb. Mohly by se od roku 2026 konat jen v pátek od 07:00 do 22:00. Podle předlohy ministerstva vnitra by také měly volby do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí dostat pevný termín v prvním celém říjnovém týdnu. Změnit by se mohla i pravidla pro tvorbu volebních okrsků, vzniknout by měl nový informační systém správy voleb. Předlohu nyní projedná Parlament.
Podle Vondráčka jde o omezení komfortu voličů. Je otázkou, zda je změna nezbytná a krokem správným směrem. Už v minulém funkčním období Sněmovny se podle něj všechny politické strany shodly na tom, že pokud by se ke změně mělo z ekonomických důvodů přistoupit, mělo by se volit v neděli. "Kromě toho se vůbec nepočítá s lidmi ve směnném provozu, s lékaři, kteří slouží 24 hodin," uvedl předseda sněmovního ústavně-právního výboru.
Problémem také podle něj je, že ve všech školách, knihovnách či dalších veřejných budovách, kde jsou volební místnosti, bude muset být v pátek zavřeno. Podle Vondráčka by tím nastala situace, kdy se lidé mají přizpůsobovat státu, a ne stát lidem. "Pokusíme se to změnit a určitě budeme navrhovat, aby to bylo, když to musí být, v neděli," řekl bývalý předseda Sněmovny. V neděli podle něj volí většina evropských zemí, pátek je relativně výjimečný.
Ministerstvo vnitra v novele upozorňuje na to, že Česko je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny. Volební místnosti se nyní otevírají v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 08:00 do 14:00. Podle nové úpravy by se volilo jen v pátek a celková doba hlasování by se prodloužila o hodinu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu po jednání vlády řekl, že pátek vybral jeho úřad po velké diskusi. "Shodli jsme se, že je vhodným dnem, ale čekáme velkou kreativitu a diskusi ve Sněmovně a Senátu, mnozí zákonodárci určitě přijdou s jiným nápadem," uvedl. Po dlouhé diskusi za uvedeným návrhem stojí, patnáctihodinový prostor podle něj poskytuje dost času k hlasování i lidem, kteří v pátek pracují.
V jeden den se do Parlamentu volilo od vzniku Československa, voliči chodili k urnám v neděli. Na dvoudenní volby přešlo Československo od roku 1971, kdy se 26. a 27. listopadu konalo první hlasování po vzniku federace, týkalo se to Federálního shromáždění i obou národních rad. Systém zprvu převzaly i oba nástupnické státy. Na Slovensku se jednodenní volby v případě parlamentních konají od roku 2006, a to v sobotu. U prezidentských, komunálních a krajských voleb přešlo Slovensko na jednodenní hlasování už dříve.
Jednodenní volby v pátek jsou dobrá a legitimní volba, míní sociolog i politolog
Konání voleb v jeden den je evropským standardem a česká veřejnost by si na tuto změnu nejspíš rychle zvykla, řekl dnes ČTK sociolog a ředitel výzkumné společnosti STEM Martin Buchtík. Výběr pátku hodnotí kladně i politolog Tomáš Lebeda. Důvody pro změnu jsou legitimní a pátek je pro všechny skupiny voličů nejvhodnější, řekl ČTK.
Vláda ve středu schválila ústavní novelu a nový předpis o správě voleb, podle nich by se od roku 2026 volby konaly jen v pátek od 07:00 do 22:00. Dosud se chodí volit v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Voliči by nově také měli dostat možnost požádat o voličský průkaz elektronicky na kterémkoli obecním úřadě. Předlohu nyní projedná Parlament.
"Jednodenní volby jsou v podstatě evropský standard, v pátek ovšem nejsou příliš často. Z pohledu veřejnosti je každá taková změna velmi složitě přijímaná," míní Buchtík. Veřejnost podle něj v těchto případech prosazuje status quo, tedy žádné změny.
Na volební účast bude mít změna podle Buchtíka vliv nejspíš jen při prvních volbách, pak si lidé rychle zvyknou. Jednodenní konání bude "problematické pro lidi pracující ve směnném provozu nebo ve 24hodinových službách," a zaměstnavatelé se tomu zprvu nejspíš nebudou umět přizpůsobit.
"Výběr pátku mi přijde velmi rozumný. Pátek je den, kdy všechny potenciální voličské skupiny mají zhruba podobnou šanci přijít," míní Lebeda. Pátek je podle politologa dobrou volbou i s ohledem na sčítání hlasů, které po volbách následuje. To je během víkendové noci komfortnější, než by bylo během noci mezi pracovními dny.
K možným volbám během víkendu mají výhrady Buchtík i Lebeda. Podle Buchtíka by "volby v sobotu nebo v neděli mohly představovat jistý typ bariéry pro lidi, kteří jsou více mobilní, častěji odjíždí na víkend pryč. Typicky to jsou vysokopříjmové rodiny, rodiny s dětmi a lidé, kteří mají k dispozici další nemovitost."
Lebeda zase poukazuje na nutnost sčítání hlasů po uzavření volebních místností, které by po nedělním hlasování narušilo pracovní týden sčítacích komisařů.
Lebeda také připomíná, že při rozdělení voleb do dvou dnů zůstávají volební urny s odevzdanými hlasy sice zapečetěné a zamčené, ale přesto nehlídané, což je podle něj představuje "obrovské riziko pro integritu volebního procesu". Při manipulaci s hlasy v jednom okrsku v rámci prezidentských voleb je dopad relativně zanedbatelný, ale při komunálních volbách může být zcela zásadní, dodává Lebeda.
Pokud by volby končily po jednom dni ve večerních hodinách, komise by po celém dni byla velmi unavená a mohla by udělat při sčítání více chyb, varuje Lebeda. Řešením by podle něj mohla být změna procesu sčítání, kdy by se hlasy svezly na jedno místa, kde by se počítání hlasů ujali další, odpočatí, lidé.
Buchtík zmiňuje i ekonomické důvody pro jednodenní volbu, která podle něj vládě "ušetří stovky milionů korun za každé volby". Oceňuje část vládního návrhu, která počítá s možností žádat o vydání voličských průkazů na kterémkoliv úřadě. Podle Buchtíka je to "napravení demokratického deficitu".
vláda
volby
správa
zákon
ANO
