Ankara chce zatknout 1112 osob kvůli pokusu o puč v roce 2016

foto Ilustrační foto - Turečtí policisté eskortují obviněné z pokusu o puč k soudu.

Ankara - Turecko vydalo zatykače na 1112 osob, které podezírá z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jež podle turecké vlády stálo za pokusem části armády o puč v létě 2016. Informovala o tom dnes televize CNN Türk. Těžiště operace sice leží podle CNN Türk v metropoli Ankaře, ale celkem se zatýká v 76 z 81 tureckých provincií. Dosud bylo zadrženo 124 podezřelých, informovala agentura Anadolu, podle níž zatýkání souvisí s podváděním při zkouškách do policejního sboru v roce 2010.

Od léta 2016 se jedná se o jednu z nejrozsáhlejších operací proti údajným sympatizantům Gülena, jenž byl dříve považován za druhého nejmocnějšího muže Turecka. V roce 2000 se uchýlil do exilu v USA. Ankara od Washingtonu zatím neúspěšně žádá jeho vydání. Gülen zapojení do puče odmítá.

Turecká vláda tvrdí, že jeho příznivci se infiltrovali, často podvodně, do státních struktur - do bezpečnostních složek, soudnictví a na ministerstva - a že Gülenově organizaci Hizmet (Služba) se podařilo vytvořit stát ve státě.

Po nezdařeném převratu Ankara pronásledování Gülenových příznivců zintenzivnila. Na 160.000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů kvůli podezření z napojení na toto hnutí přišlo o práci a zhruba 77.000 lidí skončilo za mřížemi.

Turecký ministr Hulusi Akar uvedl, že od neúspěšného puče bylo propuštěno 15.000 vojáků, včetně 150 generálů a admirálů. Úřady též převzaly kontrolu nad stovkami soukromých firem, které byly obviněny z vazeb na Gülena a jeho příznivce. V Turecku bylo od roku 2016 zakázáno na 130 médií.

Opozice a organizace bojující za lidská práva viní režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že pokusu o puč zneužívá k pronásledování svých odpůrců. Vláda se hájí tím, že jde o nezbytná bezpečnostní opatření.

Hnutí Hizmet prosazuje úctu k vědě, mezináboženský dialog a demokracii. V Turecku mělo hnutí, činné i v řadě dalších států, velký vliv: působilo zejména ve školství a také ve zdravotnictví, ve finanční sféře i v médiích. Počet tureckých členů hnutí vyčíslila BBC v polovině roku 2016 na miliony a napsala o nich tehdy, že zastávají důležitá místa ve státních institucích i v Erdoganově Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Gülen, jenž klade důraz na morálku a kulturní aspekt islámu, a současný turecký prezident Erdogan označovaný za představitele islámu politického byli v minulosti spojenci. Erdogan se od Gülenových byrokratů naučil vládnout a díky jejich konexím se mu podařilo vyšachovat armádu z politiky, napsala BBC.

Jakmile byli ze hry vojáci, Erdogan a jeho AKP se otočili proti hnutí Hizmet. "Vítěz války dvou frakcí, z nichž jedna je u moci a druhá jen infiltrovala civilní a vojenskou byrokracii, je od počátku jasný," řekl BBC novinář a komentátor Fehmi Koru.

V roce 2013 zahájil Erdogan tažení proti soukromým školám, z nichž čtvrtina patří hnutí Hizmet, a později začal lidi obviněné z napojení na Gülena likvidovat ve státním sektoru. V květnu 2016 Ankara hnutí Hizmet oficiálně označila za teroristickou organizaci.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je sobota 20. dubna 2019

Očekáváme v 3:00 9°C

Celá předpověď