Zubní ordinace je místo, kam málokdo chodí dobrovolně a rád, zejmén a kvůli strachu z bolesti. V současné době už ale používají všichni zubní lékaři lokální anestetika a maximálně se snaží všechny pacienty ušetřit nepříjemných pocitů během ošetření.

Správný výběr, aplikace a šetrnost ošetření jsou pak zárukou kvalitně odvedené práce s dlouhou životností. Již spousta pacientů si u nás ověřila a byla mile překvapena, že ošetření, u kterého dříve velmi trpěli, lze provést naprosto bezbolestně a že i samotné šetrné podání anestezie není nic nepříjemného. Anestezie je samozřejmě primárně určena pro pacienta, ale samotnému lékaři usnadňuje provedení celého zákroku a zvyšuje preciznost jeho práce, jelikož bolest necítící pacient dovoluje zhotovení práce kvalitně a podle všech zásad a pravidel.

Slovo "anestezie" původně pochází z řeckého „anaesthesia“ a mohli bychom ho přeložit jako znecitlivění nebo vyloučení vnímání bolesti prostřednictvím vhodných léčiv. Slovo "analgosedace" můžeme zase volně přeložit jako řízený spánek.

Anestezie

Anestetikum je látka, obyčejně uměle vyrobená, která má však velmi podobnou molekulární strukturu jako některé přírodní drogy. Synteticky vyrobená anestetika jsou však upravená tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku závislosti na tuto látku a její použití bylo pro pacienta naprosto bezpečné. Anestetika se dodávají jako roztok v malé skleněné ampulce, na které je uvedena koncentrace účinné látky, složení a doba použitelnosti. Do některých anestetik se také přidává adrenalin, který způsobí stažení cév v místě podání, tím se sníží rychlost odplavování anestetika krevním systémem a prodlouží se délka působení. Adrenalin stažením cév také sníží případné krvácení. Aplikované anestetikum se brzy po podání naváže na nervová zakončení a přechodně zablokuje přenos nervového vzruchu do mozku, takže zabrání vnímání bolesti. Podle druhu anestezie, koncentrace a množství anestetika je délka působení od několika minut po asi 2 – 3 hodiny.

Nejčastěji se ve stomatologické ordinaci používá anestezie SUPRACAIN 4%, která obsahuje účinnou látku articain a také velmi malé množství adrenalinu, který právě zamezuje rychlému „odplavení“ léčiva z místa podání. Toto anestetikum je bezpečné pro použití i u kardiaků a alergiků. V případě, že pacient uvádí před ošetřením, že se již u sebe setkal s alergickou reakcí na Supracain, je možné zvolit alternativu pro alergiky, která má však nepatrně nižší účinnost a kratší dobu působení.

Ve stomatologii se nejčastěji užívá lokální anestezie. Lokální anestezie působí v místě podání a v jeho blízkém okolí. Můžeme ji rozdělit na povrchovou, infi trační, svodnou a speciální druh, tzv. intraligamentární.

Povrchová anestezie se aplikuje malým smotkem vaty a je ve formě gelu nebo spreje. Povrchová anestezie je vhodná pro drobné zákroky, jako například odstraňování stehů, nebo se také často používá na znecitlivění místa vpichu před podáním anestezie infi ltrační a svodné.

Infiltrační anestezie se již aplikuje pomocí sterilní injekční stříkačky a jehly. Snahou lékaře je dopravit anestetikum co nejblíže ke kořenům zubů, na kterých se bude pracovat. Tento druh anestezie se používá převážně v horní čelisti, kde je kost velmi porézní, často s drobnými fenestracemi (okénky), a podaný roztok se tak může snadno dostat ke správnému místu. Infiltrační anestezie se také používá v dolní čelisti v rozsahu 8 zubů od pravé dolní čtyřky po levou dolní čtyřku. Tato anestezie je vhodná pro výplně, extrakce, čištění kořenových kanálků atd.

Svodná anestezie se neaplikuje k zubu, který chceme „znecitlivět“, ale do blízkosti hlavního nervu, takže po správném podání znecitlivíme určitou oblast. Nejčastěji se tedy používá tzv. mandibulární anestezie v dolní čelisti, která znecitliví obyčejně jednu stranu dolní čelisti společně s příslušnou polovinou jazyka. Důvody pro podání mandibulární anestezie jsou takové, že nerv v dolní čelisti prochází kanálem, který je uvnitř pevné kosti, a infiltrační anestezií ho nejsme schopni zasáhnout, proto musíme aplikovat roztok k nervu, ještě než do tohoto kanálku vstoupí. Tento druh anestezie je vhodný pro zuby moudrosti, druhou stoličku, první stoličku a druhý premolár, čili zuby 8, 7, 6 a 5. Mandibulární anestezie je vhodná pro výplně, extrakce a čištění kořenových kanálků.

Intraligamentární anestezie je speciální druh anestezie, kdy se roztok podává aplikační pistolí pod tlakem velice tenkou jehlou. Jehla se zasune mezi zub a dáseň a pomalu se tlačí roztok mezi vazivovými vlákny, na kterých je zavěšen zub, až ke špičce kořene zubu, kde roztok působí. Tato anestezie se používá převážně v dolní čelisti pro stoličky nebo jako doplněk anestezie mandibulární. Výhodou je působení pouze na aplikovaný zub. Nevýhodou intraligamentární anestezie je poměrně krátká doba působení a někdy lehce zvýšená citlivost zubu na skus několik dní po ošetření. Tento druh anestezie je vhodný pro malé výplně na dolních stoličkách, může se použít i pro čištění kořenových kanálků, ale je zcela nevhodný pro extrakce.

Analgosedace

Analgosedace je řízený spánek nebo také „přispání“ pacienta během lékařského výkonu. U analgosedace musí být vždy přítomen další lékař – anesteziolog, který před samotným stomatologickým zákrokem podá pacientovi do žíly zklidňující látku. Tato látka ale pacienta zcela neuspí, avšak celkově ho uvolní a zbaví ho strachu, takže zákrok, kterého by se obyčejně obával, pak zvládá s klidem. Během analgosedace pacient s lékařem komunikuje a spolupracuje. Po skončení zákroku podá anesteziolog antidotum (protilátku), které zruší účinky uspávací látky, a pacient se zcela probudí. Na zákrok si nepamatuje, takže si neodnáší žádné negativní zážitky. Analgosedace je vhodná například pro velice bázlivé pacienty, kterým pomůže překonat strach z ošetření. Často se také analgosedace používá u chirurgických zákroků. Pokud si pacient přeje provést zákrok v analgosedaci, musí se vždy domluvit se svým ošetřujícím lékařem o vhodnosti této metody pro plánovaný zákrok a také se musí zajistit přítomnost anesteziologa, který se stará o bezpečný průběh celé analgosedace.