Válka na Ukrajině způsobila, že se státy v západní Evropě musí zabývat urychleným přechodem od využívání fosilních druhů energie na obnovitelné zdroje. Pro soukromé a licencované investory se rýsuje inovativní scénář, podle něhož by se mohli zapojit do procesů přeměn v energetice a do souvisejících i specifických infrastrukturálních záměrů. Nová šance se modelově jmenuje European Long Term Investment Fund (Eltif), čili Evropský fond dlouhodobých investic.
Evropská unie zřídila tento nástroj už před sedmi lety, připomíná deník Handelsblatt. Tehdy s úmyslem umožnit zámožných privátním vkladatelům na celém kontinentu jednotný a regulovaný přístup k nelikvidním typům investic.
Po zdrženlivém startu nabírá příslušný trh na obrátkách. Analytická společnost Scope odhadla na základě průzkumu mezi správci majetku, že se objem dostal ke konci loňského prosince na 7,2 až 7,7 miliardy eur pro dostupných 53 projektů. Loni v dubnu spočíval tento ukazatel na 2,4 miliardy eur.
"Nástroje jako Eltif mohou být údernou silou pro prosazování evropské zelené dohody, protože ji investoři podpoří v její věcné podstatě a nezbytné infrastruktuře,” tvrdí Andrea Vathje, autorka a analytička Scope. Za zcela reálné považuje představy, že se například prostřednictvím těchto fondů budou financovat stavby terminálů pro zkapalněný plyn.
Až dosud poskytovaly fondy typu Eltif prostředky zejména pro soukromé úvěry, pomoc malým a středním podnikům a pro budování silnic, mostů, letišť a nemocnic. V centru pozornosti je z dlouhodobého pohledu investiční třída privátních dluhů (cílová skupina pro soukromé úvěrové fondy), následují infrastruktura a Private Equity (podílový kapitál pro podniky). Pouze omezenou roli hrají investice spjaté s realitní branží. K nejaktivnějším hráčů patří firmy Amundi, Azimut, Blackrock, Commerz Real, Muzinich a Partners Group.
S ohledem na aktuální turbulence na burzách cenných papírů a na nízké ceny půjček nabývají alternativní šance pro investování na významu. Správci jmění a vkladatelé jsou podle Scope všímaví, na webinářích zaznívá celá řada dotazů, jež odrážejí směr jejich poptávky. Výkonný ředitel Scope Analysis Saíd Yakhloufi k tomu říká: “Eltif se stane zcela regulérním nástupcem klasických uzavřených fondů pro nelikvidní investice.”
EU se u fondů Eltif poučila z globální finanční krize rozpoutané v roce 2008. Usiluje proto primárně o ochranu vkladatelů. Součástí tohoto plánu jsou transparentní výdaje, omezený podíl pro vstup cizího kapitálu, určená míra výše vkladu a vysoké nároky na správce jmění, pokud jde o rozmanitost a typ jejich investování.
Evropská unie chystá novinky
Rovněž požadavky na samotné investory jsou přísné: pokud jejich finanční možnosti přesahují půl milionu eur, smí deponovat do Eltif nanejvýše desetinu z tohoto majetku. V kombinaci s předepsaným nejnižším možným vstupem od 100 tisíc eur činí minimální vkladatelský obnos 10 tisíc eur. Tyto podmínky vkladatele chrání, protože Eltif má většinou žádnou nebo velmi omezenou likviditu. Takto má být zajištěno, aby investor případně oželel po skončení životnosti fondu skutečně jen to, co do něj dal.
V současnosti pracuje EU na legislativní změně, aby popohnala inovace v tomto odvětví ještě více kupředu. S platností nové normy se počítá nejdříve ve druhém pololetí tohoto roku.
Úprava posílí pozici Eltif a jemu podobných nástrojů, přičemž z pohledu analytičky Vathje jsou důležité hlavně čtyři věci. "Předně musí přijít zjednodušení procesu zakázek pro práci fondů. Za druhé by měl vzniknout sekundární trh, na němž se budou podíly Eltif obchodovat. To může řešit problém s likviditou. Za třetí je žádoucí, aby přibyly daňové úlevy. Do čtveřice by atraktivitě tohoto podnikání pomohlo zrušení povinného minimálního vkladu ve výši 10 tisíc eur.”
V Německu nabízí společnost Commerz Real produkt “Klimavest“, který je otevřený všem zájemcům. Poskytuje peníze pro obnovitelné zdroje energií a udržitelnou infrastrukturu. Investorům nabízí až do určeného stropu denní likviditu. Zaujímá mezi podobnými fondy speciální postavení, neboť ty jsou zpravidla uzavřenými entitami bez jakékoli likvidity, nebo jen s její příležitostnou formou.
Od nedostatku hotovosti se odvíjí výnosy ve výši 10 až 12 procent u Private Equity, pět až osm u infrastruktury a tři a čtyři procenta u soukromých úvěrových fondů. Jde o zprůměrované průměrné hodnoty, skutečné výnosy závisí silně na od úspěchu počínání konkrétního managementu.
Velké banky vycítily příležitost
Vedle Klimavestu zaujaly místo na evropském trhu další fondy, většinou ve formě investičních příležitostí pro zámožné občany ve velkých bankách. Prvním z nich byl v roce 2018 “Direct Equity Eltif“ skupiny Partners Group, který byl začleněn do segmentu správy soukromého jmění v Deutsche Bank. Aktuálně provozuje tento peněžní dům po ukončení upisování do "Private Equity Opportunities Eltif“ (v režimu Blackrock) spolu s “Private Infrastructure Opportunities“ už třetí fond tohoto ražení.
Také banka UBS používá pro privátní bankovnictví v Německu obdobný nástroj v provedení "Private Markets Eltif“ (pod taktovkou Partners Group). Mimo ni pracuje s "Firstlight Middle Market“ (Muzinich) a "Leveraged Loans Europe“(Amundi) finanční koncern HVB. Nejlepší přehled drží v rukou Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, aktualizace jsou publikovány na webu této instituce.
V kontextu struktury svých nákladů jsou fondy Eltif zjevně příznivější než tzv. fondy fondů, které investují výhradně do jiných fondů. Marže pro manažery v investiční třídě do 100 tisíc eur se pohybují mezi 0,95 a 2,5 procenta, spočítala agentura Scope.
Možnosti jsou, jen si správně vybrat
Mnoho fondů typu Eltif vyplácí vedle fixních manažerských odměn i bonusy za úspěšnost odvedené práce. Pohybují se od 10 do 20 procent za počiny nad pevně stanovenou laťkou výkonu. Toto “minimální úročení” dosahuje u Private Equity sedmi až osmi procent, při použití kombinovaných kritérií jsou tyto prebendy nižší.
V Německu si investoři v oboru uzavřených fondů v minulosti vícekrát spálili prsty. Předně v loďařských fondech, jejichž zdroje slouží k výstavbě a nákupu lodí. Vkladatelé viděli navíc ve svém zapojení možnost úspor na daních. “S takovými metodami nemají fondy Eltif nic společného,” ujišťuje Peter Laib, šéf dozorčí rady Yielco Investments. “Mnohem více jde o nové šance, jak investovat dlouhodobě třeba do infrastruktury.”
Důležité je chápání, že strukturální regulace platné pro Eltif nepředstavují žádné omezení pro potenciál jejich výnosnosti nebo pro ohraničení míry rizika pro deponované investice, líčí Laib. Stejně jako dříve zůstává podle něj rozhodující, jakou má dotyčné portfolio kvalitu. "Soukromí investoři se musí spolehnout na bonitu a reputaci vkladatelů, k nimž by se hodlali připojit. Ti je musí zaujmout profesionální úrovní správy jmění a transparentností svého počínání včetně reportingu.”
K tomu, aby bylo provozování a navazující operace fondů pro privátní vkladatele dostatečně komplexní, by měly (podle názoru Yielco) dlouhodobě etablované finanční instituce prosadit mechanismus nabízení vstupu přes standardní cesty. Spolu s novotami v energetické branži se záhy stanou ohromným tématem investování do digitální infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. “V zásadě se dá už nyní počítat s výnosovými cíli v oblasti infrastruktury v rozpětí pěti až 15 procent, v závislosti na poměru zisků a rizik, zvolené strategii a regionu působnosti,” shrnuje expert Laib.
