Analýza: reforma zemědělské politiky EU málem ztroskotala na odvěké pěstitelské praxi

foto SZP EU se pokouší skloubit udržitelnost zemědělské výroby s principy ochrany planety. Přijatá podoba je kompromis, který zůstává v půli cesty.

Snaha Evropské unie reformovat svou společnou zemědělskou politiku tak, aby byla efektivní a konkurenceschopná v moderní ”zelenější” době, narazila na kuriózní překážku. Stala jí praxe, kterou uplatňují farmáři po tisíce let. Jde o metodu střídání sklízených plodin na téže půdě s cílem uchovat zemině její úrodnost, píše server Politico.

Výsledek je známý, Evropský parlament coby unijní zákonodárce, na plénu minulý týden nakonec předloženou změnu společné zemědělské politiky (SZP) posvětil. Stalo se tak v několika krocích: nové strategické záměry byly přijaty 452 hlasy pro, přičemž 178 hlasů Hnutí Duha uspořádalo 26. listopadu 2021 pro novináře exkurzi, která měla ukázat, jak dotace v zemědělství ovlivňují biodiverzitu a rozmanitost české krajiny. Na snímku jsou slepice na Statku Vodňanský u obce Blíževedly na Českolipsku. Statek podle hnutí ukazuje způsob hospodaření přizpůsobeného potřebám krajiny. bylo proti a 57 členů se zdrželo hlasování. Horizontální nařízení prošlo 485 hlasy, 142 hlasů bylo proti a 61 se zdrželo hlasování. Nařízení o společné organizaci trhů se stalo skutečností díky 487 hlasům, 130 bylo proti a 71 se zdrželo hlasování. Celý koncept putuje nyní do Rady EU, platit má od 1. ledna 2023. 

Zmíněný verdikt dělá tečku za tříletou snahu o protlačení nového schématu, jemuž vytýkali ochránci přírody příliš málo ambicí a nedostatek motivace pro zavádění zelených pěstitelských a chovatelských metod za účelem ochrany klimatu. 

Boží nástroj, jenž se nehodil do krámu 

Byla to právě rotace plodin, která konečný počin málem zmařila. Tedy osvědčená zkušenost, ukotvená dokonce v biblickém Starém zákoně coby “boží nástroj”, sloužící k zachování funkčního zemědělství jako takového. “Jde to velmi stará vědomost, která se za posledních 40, 50 let začala z praktického farmářství vytrácet. Až v současnosti jsme jí začali opět přicházet na chuť,” konstatuje Damien Beillouin, expert francouzského výzkumného institutu CIRAD a spoluautor aktuální studie zabývající se ekologickým hospodařením v zemědělství. 

Žně, sklizeň, úroda, obilí, pšenice, kombajn, pole, zemědělství - ilustrační fotoJenže úsilí zavést tuto praxi jako povinnost pro získávání dotací ze SPZ se střetlo s tvrdým odporem Francie. Kvůli odmítavému postoji této agrární velmoci se dané téma stalo natolik klíčovým, že se europoslanci – ve snaze dobrat se řešení – rozhodli odsunout ožehavou rotační podmínku dočasně “z cesty” a strategicky ji “schovali” až mezi poslední z 29 třístranných rokování, tzv. trialogů. 

“Dostalo se to opravdu až na poslední mítink,” potvrdil francouzský člen EP Pascal Canfin, který dodal, že až v té chvíli on a další hlavní vyjednávači přistoupili na princip výměny plodin. Výměnou za původně plánovaný závazek unijních mocnosti více provázat SZP s akcemi na ochranu životního prostředí. 

Diverzifikace místo rotace. K tomu výjimky 

Dosažený výsledek mění zavedená pravidla hry. Končící SZP požadovala od statkářů s farmami nad 30 hektarů, aby pěstovali tři různé plodiny a měli nárok na prostředky z EU. Šlo o nařízení, jež se stalo strašákem pro Brity a jedním z argumentů pro brexit. Nová politika unie, přijatá v europarlamentu, povoluje z této regule řadu výjimek, včetně určité “rostlinné diverzifikace”, jež není podle odborníků pro kvalitu půdy až tak výhodná. Taková opce je tudíž méně “zelená”.  

Pole, kukuřice sladká, jaro, zemědělství, pěstování - ilustrační fotoKritici mají jasno už teď: tento přístup názorně dokládá, nakolik licitace mezi evropskými institucemi naředily zamýšlené ekologické cíle ve prospěch moderních technologií, jež jsou schopny umocnit sklizně a výnosy. 

Část nespokojených europoslanců proto doufá, že bude Evropská komise patřičně tvrdá a dohlédne na dodržování ekologických priorit, až bude posuzovat národní strategické koncepty členských států, jejichž schvalování má být hotovo do konce roku. Zkušenosti z minula varují, že takový tlak předem programuje četné politické střety. 

Tuhý odpor Francie 

Všeobecně prováděné střídání plodin v Evropě je mnohem staršího data než EU. Systém “tří polí” byl oficiálně zaveden ve středověku za Karla Velikého. Sloužil jako nástroj pro zlepšení produkce potravin a narušoval přirozené cykly škůdců, kteří pustošili úrodu v případě, že se na polích rostly a plodily jedny a ty samé rostliny.    

V současnosti torpédovala požadavek na střídání komodit Francie, hřištěm se stala Rada EU. Ministr zemědělství Julien Denormandie se postavil do čela koalice zhruba 17 zemí a začal oponovat jak komisi, tak europarlamentu. Tyto instituce trvaly na striktní Podzim, pole, lán, krajina, zemědělství, počasí - ilustrační fotozávaznosti tohoto pravidla. Denormandie a spol. naopak apelovali na alternativu v podobě přípustné rostlinné různorodosti, spočívající v pěstování odlišných rostlin na farmě, byť na těch samých místech. “Jsme toho názoru, že rostlinná diverzifikace může být ekologickým přínosem ve stejné míře jako rotace plodin,” sdělil mluvčí francouzské vlády v červenci. 

Princip právně závazného střídání výpěstků nebyl vládní administrativě v Paříži po chuti především kvůli farmářům, kteří sklízí na jihu země na ohromných plochách monokultury kukuřice a pěstují pšenici v mohutném pásu kolem hlavního města. Christiane Lambertová, šéfka politické silné farmářské lobby FNSEA, dokonce namítala, že rotace komodit bude kontraproduktivní. “Může zpochybnit naše ekologické snažení. Budeme-li vysévat plodiny, které se nejsou schopny přizpůsobit novým podmínkám, půjde to proti našim zájmům,” řekla v květnu. Dodala, že francouzští zemědělci nejsou padlí na hlavu a plodiny sami střídají, když je to v jejich zájmu.  

Nespokojenost nahlas i pod čarou 

Konečná úmluva je těžkým kompromisem, Francie, Belgie a s nimi spřízněná národní ministerstva zemědělství přesto dosáhly, co chtěly. “Rada EU si byla problému dobře vědoma,” zdůraznil Peter Jahr, hlavní vyjednavač EP pro SZP. 

Velmi dlouhá poznámka pod čarou k rotaci plodin v právním znění společné zemědělské politiky připouští, že členské státy mohou provádět rostlinnou diverzifikaci a že statky pod 10 hektarů jsou z rotační povinnosti vyňaty. Nutno dodat, že naprostá většina farem v EU patří do kategorie “deset a méně”.  “Je to facka do tváře a povolený status quo,” zlobí se německá europoslankyně Maria Noichlová. 

Francie namítá, že rotační projekt by přišel na miliony eur a vyžadoval velké úsilí k tomu, aby se dalo vysledovat, nakolik dodržují zemědělci předepsané závazky ke rotaci plodin na svých pozemcích. “Je to nesmysl,” oponuje pod přáním anonymity pro Politico jistý představitel EU. 

Komise zastává názor, že nová podoba SZP je přece jen zlepšením toho, co bylo předtím. A poukazuje na klauzuli, jež dovoluje státům, aby samy bránily vzniku rozsáhlých monokultur. Zasvěcenci přesto považují výsledek rotační debaty za prohru. “Je zcela jasné, že bychom preferovali rotaci rostlin jako jedinou normu, bez možnosti se jí jakkoli vyhnout,” sdělil další unijní činitel.”

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je úterý 9. srpna 2022

Očekáváme v 17:00 24°C

Celá předpověď