Analýza: Ostřelování Paktu stability

foto Tepelná elektrárna Mělník (na snímku z 30. října).

Klimatické cíle Evropské komise tlačí na existující pravidla o rozpočtové kázni. Kompromisem by mohly být výjimky pro zelené investice. Potíž je v tom, jak je nastavit. Jazýčkem na vahách jsou v tuto chvíli německé volby.

Osm zemí Evropské unie včetně České republiky se postavilo v závěru minulého týdne proti možnosti uvolňování rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi. V debatě o budoucnosti tzv. Paktu stability a růstu se tyto státy, jež usilují o návrat přísnějších pravidel, vymezily proti Francii a jihoevropským zemím. Ty naopak navrhují jejich zmírnění.

Důvod? Dotyčná osmička se obává, že by ambiciózní klimatické cíle a plány na posun ekonomiky k digitalizaci a bezuhlíkové podobě mohly podkopat samotný pakt, považovaný za jeden z pilířů unijní hospodářské politiky a “bič” na rozpočtové hříšníky.

60, tři… a dost

Na současné podobě Paktu stability a růstu se dohodla Evropská unie po dluhové krizi po roce 2009. Podle platných pravidel by veřejný dluh neměl překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a rozpočtové deficity nesmějí převýšit tři procenta HDP. Jde o zásady, které byly příkazem i v minulosti.

Internet - kabel - počítač - server - data - propojení. Ilustrační foto.Unijní exekutiva však loni v březnu, v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními, platnost těchto stropů pozastavila a jejich návrat ohlásila až na začátek roku 2023. Zejména Francie, Itálie a Španělsko začaly hned hovořit o tom, že by opětovné vymáhání závazků mělo být spojeno s jejich zmírněním.

"Zdravé veřejné finance jsou ústředním pilířem členství v EU a základem hospodářské a měnové unie. Fiskální udržitelnost kombinovaná s reformami podporujícími ekonomický růst musí proto nadále tvořit základ společného rámce hospodářské a fiskální politiky EU,” objevilo se ve výzvě, kterou otisklo několik předních evropských deníků.

Za jednostránkový text iniciovaný Rakouskem se postavily státy ze skupiny tradičně vystupující proti růstu zadlužení, tedy Nizozemsko a skandinávské země. Připojily se Česko, Slovensko a Lotyšsko.

Osmička zemí podložila své argumenty odhadem, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP na předpokládaných letošních 94 procent HDP. Omezení tohoto rizika by proto mělo být podle tohoto tábora společným cílem celé unie. Návrat k fiskálním pravidlům není překážkou v efektivní fiskální politice, zdůrazňuje se v dokumentu, podle něhož jsou signatářské země přesto ochotny o vylepšení paktu debatovat.

Německý klíč

Sociální demokrat (SPD), uchazeč o kancléřský úřad, Olaf ScholzDiplomaté se shodují, že pro osud možných změn v Paktu stability a růstu bude směrodatný výsledek zářijových německých voleb do Spolkového sněmu. Rozhodnou mimo jiné o nástupci Angely Merkelové v kancléřském křesle a mohly by v otázce paktu přiklonit nejsilnější unijní ekonomiku k jedné či druhé straně. Ministr financí Olaf Scholz, jehož sociální demokracii SPD se dávají velké šance, ochotu k případnému uvolňování pravidel zatím neprojevuje. “Vše bude o tom, jak tato dobrá pravidla zachovat. Praktickou zkouškou si už prošla," řekl novinářům s odkazem, že pakt obstál i v pandemické krizi.

Jeho slova odrážejí německý paradox. Na téma přílišných půjček jsou disciplinovaní Němci navenek hákliví, avšak za zavřenými dveřmi, připomíná deník Handelsblatt, debata o udržení či rozvolnění pravidel doslova vře.

Určitým východiskem by se mohla stát výjimka pro zelené investice. Šlo by o to, že vše, co má posloužit ekologické transformaci ekonomiky, má být z rozpočtového dozoru vyňato.

Jinak řečeno, zásadní nastavení paktu by zůstalo zachováno, a to v zájmu udržitelnosti nakupených deficitů. Jenže je tu problém: dokáže EU skutečně dbát o konsolidované rozpočtové plány svých států, když mají s jejím požehnáním masivně stoupnout zelené investice?

Sever vs. jih, dvě opce

Je to především jižní Evropa, která případné benevolenci tleská. A která, jak ukazuje nedávná minulost, byla s rozpočtovou disciplínou prakticky neustále na štíru.

V pomyslném středu stojí konzervativní Německo, které se dodržování paktu, nejlépe s odkazem na vlastní spořádanost, vždy dovolávalo. Ovšem teď ty volby… Bude-li silné tamní volání po změnách, mohla by SPD atakovat právě evropské záležitosti, naznačují někteří experti. Strana to vehementně popírá.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.Protipólem jihu, nejen geograficky, je sever, jak bylo zmíněno v úvodu. Odtud vane vůči zásahům do paktu jasný chlad.

Handelsblatt si myslí, že po ruce jsou dvě řešení. První spočívá v přivření obou očí, to jest ponechat v chodu současné regule, ale zároveň je zpružnit. Čili zohledňovat věci dle vzniklé situace.

Druhá cestou by mohla být spočívat úprava rozpočtových předpisů, jež by zohlednila lpění na starých pořádcích a úsilí o nastoleních nových. Za tento scénář “kope” například eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. V praxi by to ovšem znamenalo vyjednat zásah do stávajících smluv o EU, což není reálné.

V každém případě platí, že Pakt stability a růstu existuje “na papíře”. EU ho pozastavila, aby se neudusila ve vlastní šťávě, do níž ji uvrhla koronavirová krize v kombinaci se všeobecně známými, přesto vytrvale přehlíženými systémovými slabinami. Myšleno jak na úrovni Evropské unie, tak jejích členů. Návrat k paktovému normálu má nastat za rok a něco. Aby se tak stalo, musí národní vlády výrazně utáhnout opasky. Může to být fatální pro hospodářské oživení, stejně jako pro klimatická přání. Ta vycházejí, spočítala komise, na více jak bilion eur ročně. V uplynulých deseti letech se celkový objem investic pohyboval pod prahem 700 miliard.

Rozetnout dilema mezi realitou a zelenými zítřky nebude tudíž vůbec snadné. Německé volby znamenají pouze odklad, naprogramovaný spor potrvá i po nich.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je středa 22. září 2021

Očekáváme v 15:00 16°C

Celá předpověď