Analýza ostatků z bombardéru potvrdila, že patřily československým letcům

foto Ilustrační foto - V brněnském Muzeu českého a slovenského exilu 20. století si 16. října 2021 pozvaní hosté připomněli československé válečné letce na vernisáži výstavy s názvem Rytíři nebes - 310. československá peruť RAF. Dodnes žije poslední z jejích pilotů, 98letý generál Emil Boček. Do Brna dorazily desítky rodinných příslušníků hrdinů, kteří ve druhé světové válce bojovali za svobodné Československo. Výstavu však lidé v Brně neuvidí, musejí se na ni přijet podívat do pražského Muzea Policie ČR, kde bude až do května příštího roku.

Praha - Analýza ostatků z letadla sestřeleného za druhé světové války nad Nizozemskem potvrdila, že patřily pěti československým letcům. V troskách bombardéru zahynuli Jan Hejna, Vilém Konštatský, Alois Rozum, Leonhard Smrček a Karel Valach. Dosud byli evidováni jako pohřešovaní. Objevené ostatky budou letos uloženy s vojenskými poctami na hřbitově Komise pro válečné hroby britského společenství (CWGC) v Nizozemsku. ČTK to dnes sdělila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Podrobnosti úřad zveřejnil na svém webu www.army.cz.

Ostatky byly objeveny v červnu 2021 při vyzdvižení trosek letounu Vickers Wellington T2990 z louky u nizozemské obce Hollands Kroon. Stroj patřil k 311. československé peruti Britského královského letectva (RAF). Na místě byly nalezeny úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy. Analýza potvrdila, že podle předpokladů patřily pětici československých letců. "Tito hrdinové tak již nejsou pohřešováni v boji," uvedla Zechmeisterová. Operace byla součástí nizozemského národního programu, jehož účelem je vyzvednutí trosek letounů s ostatky členů posádek. Náklady platí nizozemská vláda.

Letoun T2990 byl jeden ze 41 bombardérů, které v noci z 22. na 23. června 1941 bombardovaly Brémy. Na zpátečním letu byl stroj napaden německým nočním stíhačem a sestřelen. Letoun v plamenech podle ministerstva havaroval. Zachránil se pouze jeden člen posádky, který byl následně zajat. Ostatních pět letců bylo od té doby považováno za pohřešované v boji. Zajatý Vilém Bufka podle dřívějších informací českého velvyslanectví v Haagu německé věznění přežil.

"Ti, kteří bojovali za svobodu a samostatnost v nejhorším válečném konfliktu v dějinách lidstva, si zaslouží náš respekt a úctu. Velmi si vážím nizozemské iniciativy a děkuji za pozůstalé všech pěti československých příslušníků RAF, že nezůstali ztraceni na válečných polích," uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5500 letadel. Třicet až 50 těchto vraků letadel podle odhadů stále obsahuje pozůstatky členů posádek.

Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.

Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty, které se jen těžko doplňovaly, ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy "třistajedenáctka" skončila s nálety, provedla 1029 bojových letů a z 318 mužů jich ztratila 128 (94 padlo). Zbytek války tak decimovaná československá bombardovací peruť RAF strávila v rámci Pobřežního velitelství.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je středa 19. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď