Analýza: Mezi školami v ČR jsou velké rozdíly ve vedení a kvalitě

foto Škola, třída, učebna - ilustrační foto.

Praha - Mezi školami v Česku se tvoří čím dál větší rozdíly ve způsobu jejich řízení i kvalitě poskytovaného vzdělávání. Třetina žáků do škol chodí nerada a polovina rodičů není spokojena s jejich současným stavem. Aby bylo školství na průměrné úrovni zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), muselo by do něj jít ročně o 50 miliard korun více než nyní. Vyplývá to z analýzy Nadačního fondu Eduzměna, kterou dnes její autoři představili novinářům.

"Je evidentní, že v našem systému chybí střední prvek řízení, který by zabezpečil srovnatelnou úroveň kvality vzdělávání na jednotlivých územích," řekl ředitel Eduzměny Zdeněk Slejška. V dovednostech a znalostech stejně starých dětí v různých školách proto může vznikat rozdíl až jeden a půl roku školní docházky, uvedli zástupci fondu.

Rozdíly v kvalitě škol souvisí podle Eduzměny s výraznou decentralizací českého školství, která je největší mezi zeměmi OECD. Některé české děti tak nyní podle analýzy mohou být svými výsledky například na úrovni Bulharska, jiné naopak Švýcarska či Německa. To přispívá k prohlubování chudoby v některých částech Česka.

Ačkoli mezinárodní zkušenosti ukazují, že autonomie škol je důležitým prvkem podpory kvality vzdělávání, v případě ČR se jedná o nedomyšlenou transformaci, uvedli autoři analýzy. Podle nich k ní přispělo hlavně zrušení okresů v roce 2000 a přechod škol k vlastní právní subjektivitě v roce 2003.

Vzhledem k tomu, že je v ČR velký počet obcí (asi 6500), které zřizují školy, nemá v současnosti podle analýzy zhruba 60 procent škol zřizovatele kvalifikovaného ve vzdělávání. Pokud by se české školství mělo dostat na úroveň zemí OECD, musel by navíc jeho rozpočet být ročně o 50 miliard korun vyšší než nyní, dodal.

ČR se mezi roky 2006 a 2015 zařadila mezi země, ve kterých nejvíce roste vliv rodinného zázemí na výsledky dítěte, ačkoli Česko zároveň patří mezi státy s nejnižšími rozdíly mezi jednotlivými skupinami lidí. Lepší vzdělávání než rodiče získá kolem 20 procent dětí, což je jedna z nejnižších hodnot v OECD. Podle analytiků to znamená, že se školám nedaří dostatečně vzdělávat děti, kterým se rodiče tolik nevěnují.

"Nemyslíme si, že jsou žáci méně zdatní. Ani to neznamená, že se na školách dnes učí hůře než dříve. Ale z dat jasně vyplývá, že se nám nedaří držet krok s úrovní výuky v jiných evropských zemích," řekl Tomáš Řemínek z Eduzměny. Zaostávání českého školství se podle něj odráží i ve zhoršení výsledků českých žáků v mezinárodním testování. České děti chodí do školy nejméně rády ze všech zemí OECD, negativní vztah k ní má 32 procent žáků. Dvě třetiny rodičů by nebránily změnám ve vzdělávacím systému. S tím současným je spokojená polovina lidí.

Nadační fond Eduzměna založily společně čtyři české nadace, a to Nadační fond Avast, Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF. Funguje jako platforma zástupců soukromého neziskového a státního sektoru, která chce podpořit systémové změny ve vzdělávání dětí v ČR. Hodlá se zaměřit hlavně na podporu různých organizací a projektů na modernizaci a rozvoj vzdělávání.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je neděle 26. května 2019

Očekáváme v 7:00 13°C

Celá předpověď