Analýza: Jak nastavit plán EU na záchranu ekonomiky

foto Znak eura před sídlem Evropské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem - ilustrační foto.

Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby předložila rozsáhlý finanční plán, který by Evropu ze současného koronavirového chaosu nasměroval k udržitelné budoucnosti. V pátek 15. května přijalo plénum EP usnesení s doporučeními.

Europoslanci se shodli, že bude zapotřebí navýšit připravovaný sedmiletý finanční plán o dva biliony eur, aby se lidé a podniky dostaly z hluboké hospodářské recese po koronaviru. Zde jsou odpovědi na otázky, jak tuto podporu nastavit a kde na ni vzít.

Chmurné vyhlídky

Situace podle nejnovějších prognóz není růžová. Na začátku května Evropská komise ekonomickou situaci popsala jako hlubokou a nerovnoměrnou recesi s nejistým oživením. Lidé museli kvůli přísným opatřením zůstat doma, mnohé firmy a podniky musely náhle zavřít – evropskou ekonomiku kvůli tomu letos čeká propad nejméně o 7,4 %. To je ještě horší, než krizový rok 2009.

Tato neutěšená předpověď se bohužel může vyplnit v ještě horších číslech. Restart ekonomiky nabíhá velmi zvolna – a navíc ho může znejistit případná druhá koronavirová vlna.

Postižené jsou všechny oblasti: kvůli obavám ze ztráty práce lidé neutrácejí, firmy se potýkají s nestabilními dodávkami. Vlády už teď zaznamenaly menší příjmy z daní a naopak větší výdaje v sociální oblasti. To může dostat státní rozpočty do hlubokých deficitů, zvyšovat dluhy a půjčky.

Navýšit finanční rámec

Masivní balíček obnovy v hodně dvou bilionů eur prosazují poslanci v citovaném usnesení z poloviny května. EU je uprostřed vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu. Podle parlamentu by měl tento finanční rámec nastavený pro roky 2021–2027 se sumou na obnovu počítat. Poslanci ale trvají na tom, že peníze na obnovu by měly být v rozpočtu vyčleněny zvlášť, aby se nestalo, že by kvůli tomuto speciálnímu fondu dostaly méně jiné evropské programy.

Pokud by k takovémuto navýšení dlouhodobého rozpočtu nedošlo, parlament varoval, že je připraven využít svého práva veta při jeho schvalování.

Fond obnovy musí směřovat hlavně do míst, která krize postihla nejvíc. Poslanci chtějí, aby právě tam většina peněz putovala ve formě grantů. Půjčky by podle nich ekonomickou situaci nejpostiženějších zemí jen zhoršily.

Podle usnesení by měl být fond obnovy financován pomocí dluhopisů s dlouhou splatností, které budou garantované rozpočtem EU. Zároveň poslanci tlačí na to, aby měla Unie nové vlastní zdroje příjmů rozpočtu – jinak by se na navýšený finanční rámec musely složit členské státy.

Neslevit z emisní politiky

Restart ekonomiky s ohledem na snižování emisí a postavený na jednotném digitálním trhu zůstávají i v této mimořádné situaci podle parlamentu prioritami. Měl by vzniknout také nový zdravotní plán, který by pro krizové případy, jako byl koronavirus, zajistil spolehlivé dodávky zdravotnického materiálu a léků napříč Evropou.

Poslanci se také důrazně přihlásili o svou roli v rozhodování o fondu obnovy. Při debatě s šéfkou komise a předsedou Evropské Rady (členských států) na plénu 13. května zaznělo, že parlament je jediným voleným orgánem unie a jeho dozor nad rozpočtovými záležitostmi je nezbytný, pokud chceme zajistit demokratickou kontrolu.

Rychle, ale kvalitně a společně

Musíme zajistit, aby se k lidem i podnikům dostalo vše, co potřebují, připomíná předseda parlamentu David Sassoli. Soustředit se chce i nadále především na to, aby lidé nepřicházeli o práci. Zároveň zdůraznil, že jakkoli tento zásah musí přijít rychle, musí být zároveň kvalitní a evropské instituce se na něm musí shodnout. „Chceme jednat rychle, ale zároveň jak nejlépe umíme,“ dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pátek 14. srpna 2020

Očekáváme v 15:00 29°C

Celá předpověď