Analýza: Eurovolby změnily dosavadní podobu evropské politiky

foto Pohled do jednacího sálu Evropského parlamentu v Bruselu na snímku z 24. května 2019.

Brusel - Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.

Při nebývale vysoké voličské účasti se ale - přes úspěchy těchto uskupení v některých zemích - nenaplnila možnost razantního nástupu populistických a nacionalistických stran, jejichž deklarovaným cílem je rozklad stávající podoby evropské integrace. Voličů přitom přišlo téměř 51 procent, tedy o osm procent více než před pěti lety. V ČR byla letos účast 28,7 procenta.

Ztráty vítězných evropských lidovců (EPP), kteří si z 221 nyní pohorší na 179 mandátů, a socialistů, kteří se ze 191 křesel v roce 2014 nyní dostali jen na 150, znamenají, že tyto strany po řadě desetiletí ztrácí v parlamentu společnou většinu. Hledání dohody nad konkrétními tématy a agendy pro příští roky tedy bude pro politické síly složitější než dosud.

Získané mandáty politických frakcí v Evropském parlamentu po volbách. Ke spolupráci lidovci a socialisté nyní přizvou liberály z frakce ALDE, v níž působí i české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Ta posílila a dosáhne zřejmě 107 křesel. Její součástí ale nově bude i koalice Obnova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, což může znamenat, že hned v první dny nová "proevropská progresivní většina" zaskřípe. Macron se totiž jasně vymezuje proti systému takzvaných vedoucích kandidátů. V jeho rámci by - pokud by byl uplatněn stejně jako v roce 2014 - měl do čela Evropské komise po Jeanu-Claudeu Junckerovi nastoupit lídr EPP Manfred Weber.

Zástupci budoucích partnerů, za socialisty nynější první místopředseda komise Frans Timmermans a za ALDE jeho výrazné tváře Guy Verhofstadt i Margrethe Vestagerová, už ale odmítli, že by potřebná podpora měla z jejich strany přijít nějak automaticky.

Protože parlamentu návrh na obsazení pozice předsedy komise předkládá summit EU, tedy prezidenti a premiéři členských zemí, otevírá se cesta k několika týdnům vyjednávání o novém obsazení nejen křesla v čele komise, ale i dalších klíčových pozic v unii: ve hře bude post představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, před koncem roku nový předseda Evropské rady po Donaldu Tuskovi a koneckonců i pozice šéfa samotného parlamentu. Neformální jednání začínají zřejmě už dnes, šéfové států a vlád do debaty vstoupí svou úterní večeří. Tusk chce mít okolo návrhu summitu na nového šéfa komise jasno na řádném unijním summitu v červnu.

Zajímavou zprávou, kterou hlasování přineslo, je posílení Zelených z 52 v roce 2014 na nynějších sedm desítek mandátů. Nepochybně to v příštích měsících a letech ovlivní způsob, jakým se bude unie snažit reagovat na klimatické změny a jak bude v této souvislosti řešit takové otázky, jako je třeba energetická unie.

Na potřebu účinnějšího evropského postupu v těchto oblastech ale výrazně upozorňují také socialisté, jejich volební lídr Timmermans v neděli v noci žádal vznik platformy všech "progresivních sil" v EP a spolupráci se Zelenými neodmítá ani Weber a jeho EPP.

Co se naopak nenaplnilo, byla očekávání výrazného nástupu nacionalistických, antiimigračních či protiunijních politických uskupení. Italský vicepremiér a šéf tamní krajně pravicové Ligy Matteo Salvini chtěl ve volbách unií otřást, celoevropské výsledky těchto stran - přes jejich úspěchy právě v Itálii, Maďarsku či Francii - ale nyní tedy k destrukci širšího prounijního proudu stačit nebudou. Frakce, v nichž se podobná uskupení sdružovala v minulém europarlamentu, dostaly společně nyní 114 mandátů, s možností, že posílí ještě o některé z nových stran, které mají celkem necelých třicet křesel.

Samostatnou kapitolou je úspěch Strany pro brexit europoslance Nigela Farage v Británii. Voliči tam potrestali obě tradiční velké strany za neschopnost vyřešit vleklý pat kolem britského odchodu z unie. Problém to znamená i pro konzervativní frakci ECR, kterou do voleb vedl český europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil. Místo 77 dosavadních členů by měla nově mít 58 mandátů - a z toho jen čtyři britské konzervativce.

Británie by však měla na konci letošního října z unie odejít, právě na toto datum byl zatím brexit odložen. Pokud Britové skutečně EU opustí, odejdou ve stejnou chvíli i jejich europoslanci, včetně těch Farageových - a protože jich zřejmě bude až 29, bude to znamenat další oslabení nacionalistických stran, které v EP zůstanou.

On-line přenos k výsledkům voleb do Evropského parlamentu:

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je úterý 17. září 2019

Očekáváme v 15:00 18°C

Celá předpověď