Analytici: Změny daní kvůli načasování zatíží veřejné finance

foto Ilustrační foto - Schůze Poslanecké sněmovny, 30. října 2020 v Praze. Na snímku jsou premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová.

Praha - Schválení daňového balíčku podle ekonomů oslovených ČTK výrazně zatěžuje veřejné finance a povede zřejmě k většímu schodku státního rozpočtu v příštím roce než naplánovaných 320 miliard Kč. Snižování daní ve snaze podpořit ekonomiku je sice podle nich obecně přínosné, vláda s ním ale podle řady z nich přišla v nevhodnou dobu. Navíc ministerstvem financí očekávané zvýšení spotřeby díky tomu, že domácnostem zůstane v peněženkách více peněz, nenahradí výpadky v příjmech státu.

Sněmovna v noci na dnešek schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl daně z příjmu ve výši 15 procent a 23 procent. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun.

"Obecně je rozpočtová expanze v krizových dobách v pořádku a přínosná, současná daňová změna je však z pohledu vývoje veřejných financí až příliš extrémní a povede k velmi negativnímu vývoji veřejných financí v příštích letech," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal, že zrušení superhrubé mzdy podle odborníků zvýhodňuje zaměstnance s nadprůměrnými příjmy. "Ti tak dodatečné příjmy nemusí utratit, čímž pozitivní dopad na spotřebu domácností, resp. růst ekonomiky zmírní," uvedl.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že Česko bude v EU pravděpodobně jedinou zemí, která po obrovském rozpočtovém impulsu v roce 2020 hodlá dodat ekonomice další impuls i v roce následujícím. "Výsledkem bude rychlejší tempo zadlužování země oproti srovnatelným zemím v roce 2021 a zřejmě i pokračování zadlužování v roce 2022, kdy až na výjimky budou veřejné dluhy k HDP v Evropě již klesat," uvedl.

Sobíšek navíc upozornil, že fakt, že domácnosti ušetří na daních, ještě neznamená, že o stejnou částku zvýší svou spotřebu. Zvýšení spotřeby přitom odhaduje na 50 miliard korun. "Když přidáme úvahu, že domácnosti zvýší především svou odložitelnou spotřebu, která se vyznačuje vysokým podílem dovozní složky, bude významným beneficientem Čína. Z každé utracené koruny pak v české ekonomice zůstane asi 47 haléřů," upozornil.

"Státní rozpočet 2021 a jeho dopady na ostatní veřejné finance a domácí ekonomiku by se dal nazvat také jako ´po nás potopa´. Makroekonomicky lze rozpočet a daňový balíček komentovat jako maximum špatného. Politologicky by to šlo komentovat, že ve volebním roce přidáme všem," uvedl analytik serveru Capitalinked.com a člen skupiny KoroNERV-20 Radim Dohnal.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se domnívá, že je nejméně vhodná doba na změny daní. "Výpadky v příjmech v takovém rozsahu nemohou být v žádným případě kompenzovány zvýšenou spotřebou domácností. Snížení daní nebude mít v žádném případě tak prorůstový efekt, jak se nám ministerstvo financí snaží namlouvat," uvedla.

I podle Martina Bortlíka z poradenské společnosti Apogeo je naivní představa, že lidé prostřednictvím své spotřeby vrátí všechny dodatečně získané peníze zpět do ekonomiky. "To ostatně potvrzují i výše rekordních úspor občanů zveřejněné v poslední době. Všechny změny budou mít přímý a okamžitý vliv na příjmy státního rozpočtu, který se tak stal pouhým cárem papíru," uvedl.

Naopak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je přijetí daňového balíčku pro českou ekonomiku příznivou zprávou. "Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy," uvedl.

Zároveň ale upozornil, že nebude možné dodržet plán schodku státního rozpočtu na příští rok. "Realisticky je třeba počítat se schodkem v roce 2021 až kolem 410 miliard korun," uvedl. Podstatná část chybějících peněz ale podle něj bude kompenzována díky efektu přílivu evropských peněz z takzvaného fondu obnovy EU, který byl dojednán letos v červenci. "Důležité i tak ale je, aby vláda vyslala jasnější signál, že také hodlá osekávat své běžné výdaje a že po roce 2021 hodlá razantně veřejné finance konsolidovat. Jinak opravdu hrozí výraznější zhoršení stavu tuzemských veřejných financí," dodal.

Podle hlavního ekonom Patria Finance Jana Bureše je pravda, že zdanění práce je v Česku vysoké a bylo by správné ho snížit. "Pak ale nedává smysl dočasné snížení na dva roky, ale promyšlená reforma, která začne racionalizací výdajů," uvedl.

Analytik Natland Petr Bartoň upozornil, že již nelze podle současných pravidel hýbat s příjmy a výdaji státního rozpočtu na příští rok. "Pak nový propad příjmů bude znamenat, že se musí buď nějaké daně zase zvednout, nebo se někde sníží výdaje," uvedl. Podle něj ale také může neformálně vzniknout i zákulisní dohoda, že by vznikla příští rok novela zákona o státním rozpočtu, která by schodek navýšila, obdobně jako tomu bylo letos.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je pondělí 30. listopadu 2020

Očekáváme v 17:00 -1°C

Celá předpověď