Analytici: Sektorová daň pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl

foto Počítačka bankovek, peníze, banka - ilustrační foto.

Praha - Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl, shodli se analytici oslovení ČTK. Diskuse se podle nich vede spíše o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.

Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku koncem června připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mohla by se podle něj týkat třeba bank i dalších sektorů. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.

Pokud jde o snahu státu získat peníze bankovního a energetického sektoru, pak sektorová daň je jednoznačně nejhorším řešením, uvedl analytik Natlandu Petr Bartoň. Tato daň nerozlišuje, co k ziskům vedlo. Pokud už by stát chtěl více peněz dostat od podnikatelů v energetice a bankovnictví, muselo by to být zdanění pouze těch zisků, které jim 'přinesl vítr', a nikoli jejich podnikatelské snažení či správné investiční rozhodnutí pro budoucnost. "A to se politikům velice těžce definuje. I právně by to bylo nejednoduché, neboť by to znamenalo udělat analýzu firmu od firmy, banku od banky, a pak by i zdanění bylo rozdílné pro různé firmy," dodal Bartoň.

"Jednoznačně lepším řešením by byla celková reforma daňového systému, včetně nápravy nevhodné poslední změny daně z příjmu fyzických osob. Nicméně tu vláda připravenou nemá a potřebuje peníze rychle," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Jako o nástroji financování mimořádných dočasných výdajových opatření lze podle něj o dani z nadměrných zisků uvažovat, ale její specifikace musí přesná, aby z ní bylo jasné, že jde o opatření výjimečné a dočasné.

S daní z neočekávaných zisků v principu problém analytik Cyrrusu Vít Hradil nemá, ovšem je nutné ji pečlivě nastavit. Funkční 'windfall tax' by neměla nikoho odrazovat od podnikání, jelikož se bude týkat výhradně takových situací, které žádný podnikatel nepředpokládá, když se rozhoduje o zahájení či pokračování ve své činnosti. Za současné situace podle jeho názoru tato daň tímto způsobem nastavit lze. Její výnos ovšem určitě nebude dostatečný na to, aby vyřešil problém českých veřejných financí, kterým je obří strukturální deficit, podotkl.

Nevhodně nastavená sektorová daň může být podle Hradila z významné části přenesena na konečného zákazníka. Pro český rozpočet je nezbytné najít dodatečné zdroje či úspory v řádu nízkých stovek miliard. Zmiňovaná opatření tak sice mohou propastný deficit zmírnit, ovšem ani zdaleka jej nejsou schopny vyřešit. "K tomu bude nezbytné se odhodlat ke změnám v rozpočtových položkách, které zasahují podstatně širší společenské vrstvy, protože jen v nich lze najít tak obří objemy peněz," upozornil.

Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. Čistý zisk Komerční banky vzrostl meziročně o 60 procent na 8,426 miliardy korun. V případě České spořitelny to bylo meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Čistý zisk Moneta Money Bank stoupl o 101 procent na 2,9 miliardy korun a Raiffeisenbank o 78 procent na více než tři miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je nárůst o 45 procent. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je pátek 30. září 2022

Očekáváme v 9:00 10°C

Celá předpověď