Američtí kybernetici: Tyto volby byly nejbezpečnější v historii

foto Sčítání hlasovacích lístků z prezidentských voleb v Allentownu v americkém státě Pensylvánie, 5. listopadu 2020.

Washington - Několik členů orgánů dohlížejících na bezpečnost amerických voleb, včetně kybernetických expertů, ve společném prohlášení uvedlo, že nemají žádné důkazy o zničených či ztracených volebních lístcích z amerických prezidentských voleb. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení, které zveřejnila americká vládní agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA).

"Nemáme žádný důkaz, že by volební systém zničil nebo ztratil volební hlasy, či je nějak změnil," uvádí se v prohlášení orgánů pro volební infrastrukturu GCC a SCC. "Volby ze 3. listopadu byly nejbezpečnější v americké historii. Právě teď, po celé zemi, volební úředníci znovu kontrolují celý volební proces před dokončením výsledku," dodali odborníci na kybernetickou bezpečnost.

"Víme, že existuje mnoho nepodložených stížností i možností k dezinformacím o procesu našich voleb, můžeme vás ale ujistit, že máme maximální důvěru v bezpečnost a integritu našich voleb, a vy byste ji měli mít také," uvádí se dále v prohlášení zveřejněném na stránkách CISA.

Agentura Reuters připomněla, že CISA si v těchto volbách vysloužila kritiku Bílého domu za to, že spustila web na "kontrolu fám". Na něm podle médií uváděla na pravou míru i dezinformace šířené spolupracovníky prezidenta Donalda Trumpa.

Trump odmítá uznat výsledky prezidentských voleb, v nichž podle amerických médií vyhrál jeho demokratický soupeř Joe Biden, a opakovaně napadá hodnověrnost hlasování. Jeho tým rovněž podal řadu žalob, z nichž některé již soudy zamítly a jiné čekají na projednání. Právní experti ale tvrdí, že stížnosti Trumpova týmu v podstatě nemají šanci na změnu volebního výsledku.

Biden podle médií vyhrál i v Arizoně a upevnil celkové vítězství

Demokrat Joe Biden podle projekce společnosti Edison Research zvítězil i ve státě Arizona a dále tak upevnil své celkové vítězství v prezidentských volbách v USA, které mu projektují respektovaná americká média. Biden podle projekcí získal již 290 volitelů, k zisku mandátu jich potřeboval 270.

Ohledně projekcí v Arizoně panovala mezi americkými médii od minulé středy neshoda. Bidenovi do dneška přisuzovaly vítězství ve státě na jihozápadě USA jen stanice Fox News a agentura AP, ostatní tamní výsledky považovaly za příliš těsné k jednoznačnému prohlášení vítěze. Nyní však demokratovo vítězství předpokládají i velké televizní sítě jako CNN, ABC, CBS či NBC, které se spoléhají na data Edison Research. Skončilo tak období trvající déle než týden, po nějž různé americké zdroje přisuzovaly Bidenovi jiný počet volitelů.

Biden vyhrál v Arizoně jen těsně, podle dat CNN tam nyní vede o asi 11.400 hlasů, což představuje náskok 0,3 procentního bodu. Přesto si však připíše vítězství v tradiční baště republikánů, což se podařilo demokratickému prezidentskému kandidátovi teprve podruhé za sedm desítek let. Naposledy tam z demokratů vyhrál Bill Clinton v roce 1996.

Arizona totiž prochází v posledních letech rozsáhlými demografickými změnami, které ve velké míře souvisejí s migrací, ať už z jiných míst USA, či ze zahraničí. V tamním nejlidnatějším okresu Maricopa, kde leží i hlavní a největší město Arizony Phoenix, nyní například žije čtvrtá nejpočetnější komunita Američanů latinskoamerického původu v USA, která je navíc průměrně mladší než na jiných místech země.

Řada amerických médií rovněž hovoří o tom, že odklon voličů od republikánů mohla zčásti způsobit roztržka prezidenta Donalda Trumpa s již zemřelým senátorem za Arizonu a republikánským uchazečem o Bílý dům z roku 2008 Johnem McCainem. Ten měl ve Washingtonu pověst válečného hrdiny, jelikož strávil pět let v severovietnamském vězení jako válečný zajatec. Trump, který se nasazení ve Vietnamu vyhnul, však McCaina před svým nástupem do Bílého domu kritizoval právě kvůli tomu, že se nechal zajmout.

Senátor pak Trumpa jako jeden z mála republikánů nepodporoval a před svou smrtí výslovně uvedl, že si jej nepřeje na svém pohřbu. Na něm přitom kromě republikána George Bushe mladšího promluvil také McCainův soupeř z voleb v roce 2008 Barack Obama. "Nikdy jsem nebyl fanouškem Johna McCaina a nikdy nebudu," řekl pak Trump po senátorově smrti. Podle některých pozorovatelů tím však zbytečně popudil řadu republikánů z Arizony, kde byl McCain velmi populární.

I přes projekce amerických médií Trump odmítá uznat předpovídanou porážku a opakovaně napadá hodnověrnost hlasování. Jeho tým podal řadu žalob, z nichž některé již soudy zamítly a jiné čekají na projednání. Žalobu podala Trumpova kampaň i v Arizoně. Právní experti ale tvrdí, že stížnosti Trumpova týmu v podstatě nemají šanci na změnu volebního výsledku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je neděle 29. listopadu 2020

Očekáváme v 21:00 2°C

Celá předpověď