AFP: Tepelný štít teleskopu Jamese Webba se podařilo rozvinout

foto Ilustrační foto - Rozvinutí komponentů vesmírného teleskopu Jamese Webba na počítačové animaci NASA. 

Washington - Tým ovládající vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dokončil důležitou etapu mise, když se mu podařilo rozvinout celý sluneční štít. Informovala o tom agentura AFP s tím, že jde o důležitý prvek sestavování zařízení. Raketa s teleskopem odstartovala 25. prosince z Francouzské Guyany a zařízení je nyní vzdáleno 900.000 kilometrů od Země.

Tepelný štít, jejž bylo třeba rozvinout, se skládá z pěti vrstev speciálního materiálu zvaného Kapton. Vnější vrstva, která bude jako jediná čelit přímému slunečnímu záření, je silná 0,05 milimetru, další čtyři jsou pak dvakrát tenčí, a mají tak přibližně tloušťku lidského vlasu. Budou chránit vědecké přístroje před slunečním teplem.

Teleskop bude natočen permanentně štítem ke Slunci a jeho obří zrcadlo a detekční přístroje budou naopak na odvrácené straně. Na "horké" straně zařízení může teplota vystoupat až na 110 stupňů Celsia, druhá strana však musí pro zdárné fungování observatoře udržovat teplotu pod minus 223 stupni Celsia.

Teleskop je příliš velký na to, aby se vešel vcelku do rakety, takže cestoval složený a je třeba ho sestavit až "na místě". Rozvinutí tepelného štítu se považovalo za nejobtížnější z jednotlivých kroků.

Zařízení je stále na cestě na svou oběžnou dráhu, která bude od Země vzdálená 1,5 milionu kilometru a na niž zařízení dorazí někdy koncem ledna. Na jeho postupném "rozbalování" se podílí stovka inženýrů, kteří pracují v Baltimoru v USA 24 hodin denně.

"Když se mě někdo zeptá, co mne v noci budí ze sna, odpovídám, že je to rozvíjení tepelného štítu. Oddychneme si, až roztáhneme pátou vrstvu," řekl šéf projektu teleskopu Bill Ochs v pondělí, kdy se s roztahováním štítu začalo. Podle AFP byly v pátek rozvinuty tři vrstvy a dnes zbylé dvě.

Dalším krokem bude umístění dvou zrcadel, nejprve menšího, sekundárního a pak hlavního. Je pokryté zlatem a má průměr 6,6 metru. Zrcadla budou nastavena, až přístroj dorazí na svou oběžnou dráhu.

Lidé zatím výkonnější teleskop do vesmíru nevypustili. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu nebude ten Webbův pozorovat vesmír z nízké oběžné dráhy Země, ale z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardy let.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je středa 25. května 2022

Očekáváme v 21:00 14°C

Celá předpověď