Hradec Králové - S předstihem už na začátku února oznámil hokejový útočník Jakub Lev návrat z Hradce Králové do Plzně od příští sezony a s působením v Mountfieldu se teď chce rozloučit úspěchem. Loni vypadli Východočeši po triumfu v základní části ve čtvrtfinále s Mladou Boleslaví po porážce 1:4 na zápasy, teď je čeká čtvrtý Liberec. Královéhradečtí hráči začnou boj o semifinále v neděli doma.
"Chuť je obrovská. Chci se samozřejmě rozloučit úspěchem. To je můj hlavní cíl. Zažil jsem tady finále Ligy mistrů, vítězství v základní části a do třetice by to chtělo něco přidat. Mám poslední šanci. Nechci odcházet s hlavou dole jak spráskaný pes," řekl Lev v rozhovoru s novináři.
Tlak na úspěch si ale nejproduktivnější hráč Mountfieldu nepřipouští. "Veřejnost vždycky něco čeká a fanoušek chce, ať ten tým udělá titul. Ale je to spíš o tom, jaký tlak si připouští kabina a samotní hráči. Myslím, že minulý rok nám hodně otevřel oči. Vidím to v přípravě na play off, všichni jsme na špičkách a tréninky vypadají fantasticky. Dbáme na detaily, které nás loni potopily. Že se prohraje série, se v hokeji stává. Doufám, že ukážeme, že jsme letos silnější," prohlásil Lev.
Loni v březnu se stal novým "Železným mužem" extraligy a překonal s 594 zápasy bez pauzy rekord Petra Lešky. Posunul jej už na 653 duelů, ale nemyslí na to. "Abych řekl pravdu, letos jsme si na to nevzpomněl vůbec. Rekord byl překonaný loni, říkal jsme si, jestli to skončí teď, za měsíc, za rok..., je to jedno. Asi nemá šanci to nikdo překonat, uvidíme možná někdy za deset let. Soustředím se na svůj a týmový výkon," prohlásil.
Je rád, že mu zdraví dlouhodobě drží. "Nějaká viróza nebo chřipka v sezoně je, ale jsem hráč staré školy, co jsme vyrůstali po boku legend Martina Straky, Jardy Modrého, Tomáše Vlasáka nebo Ondry Kratěny. U nich jsme viděli, jak do toho jdou, v jakém zdravotním stavu jsou a co všechno pro to dělají. Jedu si svoji rutinu, když můžu, tak se snažím co nejvíc trénovat. Když je zdravotní omezení, tak musím ubrat. Není v tom žádné kouzlo," doplnil.
S oznámením svého přesunu do Plzně s předstihem neměl žádný problém, přestože to v extralize není běžné a příchody se oznamují až po vypršení smluv 1. května. A reakcí fanoušků se nebál. "Do toho jsem s tím šel. Já se vracím domů. Od šesté třídy jsem hrál v Plzni, strávil jsem tam patnáct let. Nemělo cenu někoho natahovat. Zeptali se mě manažeři v Plzni i v Hradci, jestli nevadí, že to vypustí. Říkal jsem, proč by to vadilo. Udělám jen tlak sám na sebe a o to víc mám motivaci hrát líp, makat a nic nevypustit, aby fanoušci viděli, že to tady mám rád a hraju za Hradec a budu za něj hrát do posledního zápasu," konstatoval dvaatřicetiletý Lev.
"Mám to v sobě úplně jasné nastavené, nechcete se rozloučit nějakým neúspěchem, fiaskem nebo něčím takovým. Odvedu tady maximum a doufám, že pro mě sezona skončí co nejdéle a úspěšně pro tým," zopakoval.
Do Plzně se rozhodl vrátit nyní, kdy ještě může být pro tým přínosem, a s rodinou už se tam chce usadit. "Můžu prozradit, že nabídek jsem měl víc než jen z Hradce a Plzně. Nechtěl jsem se stěhovat a zase někam tahat rodinu. Nejsem typ, že je mi jedno, kde hraju. Je pro mě důležité mít rodinné zázemí a v Plzni mám plány do budoucna. Chci se vrátit ve věku, kdy týmu můžu být přínosný a ne to tam jen dohrát a hazardovat se svým jménem," podotkl.
V Plzni se budou brzy s rodinou těšit na nové bydlení. "Baráček je v řešení. Chtěli bychom do konce roku nebo na jaře kopnout. U těch věcí musí člověk osobně být," prohlásil. Po partě z hradecké kabiny se mu ale bude stýskat. "Máme stejně staré děti, po vyhraném zápase se tam sejde vždycky školka. Vídáme se mimo led, jezdíme na výlety. Klape nám to v osobním životě, a to se pak projevuje i přímo na ledě," dodal Lev.
