Londýn - Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na čtyři procenta. To je nejvyšší hodnota od konce roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize. Centrální banka současně ve svém dnešním sdělení upustila od slibu, že bude v případě potřeby úroky dál výrazně zvyšovat. Uvedla také, že inflace už pravděpodobně dosáhla vrcholu.
Měnový výbor zvýšil hlavní úrokovou sazbu už podesáté za sebou. Centrální banka se pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci, která v posledních měsících vyvolává krizi životních nákladů, stávky ve veřejném sektoru a obavy z recese. Míra inflace v prosinci činila v Británii 10,5 procenta.
Banka upozornila, že zvyšování úrokových sazeb, se kterým začala v prosinci 2021, bude mít pravděpodobně stále větší dopad na ekonomiku. Očekává, že do konce letošního roku díky růstu úroků inflace zpomalí na čtyři procenta, zatímco původně předpokládala, že to bude na pět procent.
"Pokud by se objevily důkazy o přetrvávajících tlacích, pak by bylo nutné další zpřísnění měnové politiky," uvádí se ve sdělení centrální banky. To je podle investorů signál, že série prudkého zvyšování úroků se možná chýlí ke konci. Dříve banka uváděla, že bude podle potřeby rázně reagovat na známky inflačních tlaků a že by mohlo být nutné sazby dál zvyšovat.
Centrální banka nyní očekává, že inflace se dostane na její dvouprocentní cíl ve druhém čtvrtletí roku 2024. Upozornila však na riziko dalšího růstu cen.
Podle centrální banky je také Británie stále na cestě k recesi, ta však bude pravděpodobně mělčí, než se bankéři obávali v předchozí prognóze vydané v listopadu, zejména díky nižším cenám energií. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuálního odhadu centrální banky v letošním roce sníží o 0,5 procenta, zatímco listopadová prognóza počítala s poklesem o 1,5 procenta. Recese by pak měla trvat pět čtvrtletí místo původně očekávaných osmi.
Nová prognóza je podobná té, kterou tento týden zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten letos v Británii předpokládá pokles HDP o 0,6 procenta.
