Praha - Česko dosáhlo v každé z hlavních pěti politických priorit předsednictví poměrně výrazného pokroku. Překvapilo partnery i samo sebe tím, jak daleko dospělo při řešení celé řady aktuálních problémů souvisejících s válkou Ruska proti Ukrajině a energetickou krizí, ale také dlouhodobých politik Evropské unie. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Naopak posunout se podle něj za poslední půlrok příliš nepodařilo otázky související s migrací.
Česko převzalo předsednictví v Radě EU v červenci, od ledna jej převezme Švédsko. "Když se podíváme na těch hlavních pět politických priorit, tak myslím, že v každé z nich jsme dosáhli poměrně výrazného pokroku," řekl Bek. Patřily mezi ně zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení obranných kapacit a kybernetická bezpečnost, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.
Ministerstvo připravuje podrobný materiál pro vládu, který předsednictví zhodnotí. Z reakcí v evropských institucích má Bek dojem, že partneři české předsednictví výrazně oceňují. "I poté, co odečteme část diplomatické zdvořilosti, tak myslím, že české předsednictví je obrovský úspěch. Že je to hodnoceno zasvěcenými pozorovateli jako jedno z nejúspěšnějších předsednictví za spoustu let," poznamenal.
Pokroku se podle něj podařilo dosáhnout v energetice. "Jsme svědky největší proměny evropské energetiky za několik dekád. Celý trh a způsob fungování se zásadně mění," míní. Proces bude pokračovat i v dalším roce, dohodu na úsporách, na plnění zásobníků plynu a na odebrání nadměrných zisků energetickým firmám na pomoc domácnostem a podnikům ale považuje za zásadní.
Česku se podle něj také podařilo dojednat téměř celý balíček Fit For 55 směřující k realizaci klimatických cílů. Bek má za důležité vysvětlovat to, že pro ekonomiku EU by byla nejhorší dlouhá nejistota v tom, jaké parametry mají být splněny z hlediska produkce uhlíkových plynů či podílu jednotlivých odvětví na naplnění klimatických cílů.
V debatě podle ministra převládal pragmatismus, ideologicky vypjatá diskuse mezi zastánci a odpůrci zelené transformace skončila. "Dnes převládá v Evropě i u nás mnohem střízlivější a pragmatický tón. Díky tomu jsme mohli udělat mnohem větší pokrok, než jsme si mysleli na jaře," doplnil Bek.
Novou dynamiku se podařilo vnést také do procesu rozšiřování EU. "To, že dostaly ještě před naším předsednictvím Ukrajina a Moldavsko kandidátský status, je signálem posunu. Podařilo se dosáhnout kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu během našeho předsednictví," uvedl. Určitý posun je podle něj vidět v rozšiřování Schengenu.
Ministři vnitra v prosinci schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru, naopak proti vstupu Bulharska vystupovalo Nizozemsko, Rakousko dávalo najevo nesouhlas v případě Bulharska i Rumunska. Rakouský postoj podle Beka překvapil všechny. Hrozí podle něj to, že skepse občanů odmítnutých zemí vůči EU naroste, zklamáním to ale je i pro všechny další státy, které v budoucnu o vstup do Schengenu usilovat budou.
"Prostě je to signál, který komplikuje pro všechny představu o nějaké předvídatelné cestě do schengenského prostoru, protože v případě Bulharska a Rumunska dospěla Evropská komise k závěru, že splňují všechna kritéria," doplnil ministr. V lednu chce na toto téma jednat ve Vídni.
Podle Beka se objektivně v Evropě zhoršuje situace s migrací. "Počty uprchlíků rostou na různých trasách," řekl. Nervozita podle něj roste mezi členskými zeměmi. "Doufali jsme, že se nám podaří dosáhnout alespoň dílčí dohody na nějakých mechanismech solidarity, která by neznamenala povinné kvóty, ale zároveň by vytvářela prostor pro to, aby země, které čelí na hranicích největším počtům migrantů, měly oporu v ostatních," vysvětlil. Debata ale podle něj nejde dostatečně rychle, názory zemí jsou si příliš vzdálené.
V EU jsou podle něj zastánci i odpůrci povinné realokace uprchlíků. Debaty se vedou také o tom, jak silně mají být vstupní země zavázány provést zevrubnou kontrolu a ujmout se všech nezbytných kroků, nebo zda má být povinnost distribuována mezi členské státy. Vede se také diskuse o reformě azylového práva. "Samozřejmě je tady obrovský byznys s migranty a uprchlíky, který provozuje kdekdo, a my zatím nemáme dost účinné nástroje, jak jej postihnout," uvedl Bek. Součástí debaty je podle něj také to, jak účinněji stabilizovat situaci v některých zemích původu.
"Položek na stole je hodně a zatím se průnik nedaří najít. Alespoň je zde společná vůle evropských institucí projevená v dohodě o tom, jak by harmonogram měl vypadat," dodal Bek s tím, že Švédy a Španěly příští rok při předsedání Radě EU čeká hodně práce.
