Ženy si přejí, aby se Evropský parlament zabýval především obchodováním s lidmi a sexuálním vykořisťováním, psychickým a fyzickým násilím páchaným na ženách a rozdíly v odměňování žen a mužů.
U příležitosti Mezinárodního dne žen, který připadá na 8. března, nechal Evropský parlament provést zvláštní průzkum mezi evropskými ženami. Zabývá se dopady pandemie na různé aspekty života žen.
Výsledky průzkumu odhalují významný dopad pandemie na osobní i profesní život žen, včetně výrazného nárůstu genderově podmíněného násilí.
Násilí
Tři čtvrtiny žen (77 procent) v EU se domnívají, že pandemie covid-19 vedla k nárůstu fyzického a emocionálního násilí páchaného na ženách. S výjimkou Finska a Maďarska to v každé zemi uvádí více než 50 procent respondentek. V Řecku dokonce 93 procent, za ním následuje Portugalsko s 90 procenty.
Ženy zároveň jasně identifikují několik klíčových opatření, která jsou k řešení tohoto problému zapotřebí: oznamování násilí páchaného na ženách se musí zjednodušit, což se týká i hlášení těchto případů policii (58 procent), ženy musí mít více možností dostat se k pomoci, například díky zvláštním telefonním linkám (40 procent), je třeba zvýšit informovanost a odbornou přípravu policie a justice v této oblasti (40 procent) a zvýšit finanční nezávislost žen (38 procent).
Ekonomické a finanční důsledky
38 procent všech respondentek uvedlo, že pandemie má negativní dopad na jejich příjmy. Nejvíce jich je v Řecku (60 procent) a nejméně v Dánsku (19 procent). Pandemie má podle 44 procent dotázaných také negativní dopad na rovnováhu mezi jejich pracovním a soukromým životem. To se týká více než poloviny žen na Kypru (68 procent), v Řecku (59 procent), na Maltě (58 procent), v Lucembursku (56 procent), Itálii (52 procent), Portugalsku (52 procent) a v Maďarsku (51 procent).
21 procent žen se navíc rozhodlo trvale omezit dobu, kterou věnují placené práci, nebo o tom uvažuje.
Duševní zdraví
Od začátku pandemie dělá ženám největší starosti ztráta kontaktu s přáteli a rodinou (44 procent), prožívají úzkost a stres (37 procent) a obavy z budoucnosti (33 procent).
Mezi ženami obecně převládá názor, že koronavirová opatření na jejich duševní zdraví dopadají významně.
Různá opatření postihují některé společenské kategorie více než jiné: přibližně polovina matek dětí mladších 15 let uvádí, že jejich duševní zdraví významně ovlivnilo uzavření škol a zařízení péče o děti.
Co mohou ženy očekávat od Evropského parlamentu?
Ženy v EU jsou přesvědčeny, že Evropský parlament by se měl zejména soustředit na následující problémy: obchodování s ženami a dětmi a sexuální vykořisťování (47 procent), psychické a fyzické násilí páchané na ženách (47 procent), rozdíly v odměňování žen a mužů a jejich dopad na profesní rozvoj (41 procent), obtížnější hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem u žen (31 procent) a ochranu žen a dívek ze zranitelných skupin (30 ).
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová uvítala výsledky průzkumu a uvedla: "Jsou to opět ženy, které byly nejvíce zasaženy. Tentokrát pandemií covid-19. Byly zasaženy doslova, psychicky i finančně. To musí nyní skončit. Evropský parlament se to chystá změnit.“
Předseda výboru pro práva žen Robert Biedroń (S&D, PL) řekl: "Výsledky průzkumu Eurobarometru potvrzují to, co již víme: pandemie covid-19 zasáhla neúměrně v nesčetných ohledech ženy a dívky. Od nárůstu násilí na základě pohlaví, přes zvýšenou zátěž v oblasti péče a ekonomické dopady na odvětví, v nichž jsou ženy neúměrně zastoupeny, až po nejistotu pracovních smluv. Krize však mohou představovat i příležitosti: šanci na nápravu. Při obnově by proto ženy měly stát v centru řešení. To budeme prosazovat i my svou prací.“
Souvislosti
U příležitosti Mezinárodního dne žen 8. března 2022 nechal Evropský parlament provést zvláštní průzkum výhradně mezi evropskými ženami. Cílem průzkumu je získat lepší přehled o názorech žen napříč generacemi, zeměmi a sociodemografickými charakteristikami v době pandemie covid-19.
Tento bleskový průzkum Eurobarometr provedla agentura IPSOS v období od 25. ledna do 3. února 2022 ve všech 27 členských státech EU. Účastnilo se jej celkem 26.741 respondentek.
Výsledky pro celou EU jsou váženy podle počtu obyvatel každé země.
Zjištěné údaje a celá zpráva jsou k dispozici zde.
