Na listopadovém plenárním zasedání, které se konalo od 22. do 25. listopadu, dal Evropský parlament zelenou nové zemědělské politice Evropské unie, přijal rozpočet na příští rok a předložil doporučení pro farmaceutickou strategii.
Europoslanci přijali v úterý novou podobu společné zemědělské politiky EU (SZP). Má být spravedlivější, ekologičtější a transparentnější. Během jednání o legislativním balíčku k reformě této politiky kladli poslanci EP důraz zejména na otázky biologické rozmanitosti a dodržování právních předpisů a závazků EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Komise bude posuzovat, zda vnitrostátní strategické plány SZP závazkům unie odpovídají, sami zemědělci budou muset používat postupy šetrné ke klimatu a životnímu prostředí. Členské státy se musí postarat o to, aby na životní prostředí a klima bylo vyčleněno nejméně 35 procent rozpočtu na rozvoj venkova a 25 procent přímých plateb.
Poslancům se podařilo dosáhnout toho, že nejméně 10 procent přímých plateb bude podporovat malé a střední zemědělské podniky a nejméně tři procenta rozpočtu SZP bude určeno mladým zemědělcům. Prosadili také trvalou krizovou rezervu s ročním rozpočtem 450 milionů eur (v běžných cenách), která bude zemědělcům pomáhat v případě nestability cen či trhu.
Europarlament se rovněž zaměřil na dodržování pracovních norem v zemědělských odvětvích, jejichž dodržování bude bedlivěji sledováno a porušení bude sankcionováno díky spolupráci vnitrostátních inspektorátů práce s platebními agenturami SZP.
Poslanci přijali nařízení o strategických plánech 452 hlasy pro, přičemž 178 hlasů bylo proti a 57 členů se zdrželo hlasování. Horizontální nařízení bylo přijato 485 hlasy pro, 142 hlasů bylo proti a 61 se zdrželo hlasování. Nařízení o společné organizaci trhů bylo přijato 487 hlasy pro, 130 bylo proti a 71 se zdrželo hlasování.
Nespokojení europoslanci hodnotí dosažený výsledek jako promarněnou šanci. “Navrhovali jsme opatření na ochranu krajiny, podporu drobných farmářů a lidský přístup k hospodářským zvířatům na evropských farmách, ale naše návrhy nebyly zohledněny. V těchto podmínkách jsme nemohli s klidným svědomím podpořit přilévání dalších peněz českých i dalších evropských daňových poplatníků do tohoto systému,” vysvětluje pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Reforma je podle něj nedostatečná i co se týče ochrany klimatu.
Platnost původních pravidel SZP vypršela 31. prosince 2020. Do konce roku 2022 platí přechodná pravidla. Po schválení Radou vstoupí nová pravidla v platnost 1. ledna 2023.
Boj s koronavirem
Ve stejný den, tedy v úterý, europoslanci zdůraznili, že je třeba dále rozšířit očkování, a to i mimo EU. Země sedmadvacítky by podle nich měly vzájemně lépe spolupracovat.
Ve zprávě přijaté následující den se EP vyslovil pro novou farmaceutickou strategii EU, zaměřenou na zajištění dostupných léků, transparentnějších cen a silnějších dodavatelských řetězců, aby se předešlo nedostatku.
“Z výsledku vyjednávání o této zprávě nejsem vůbec nadšená. V prvé řadě text má jen velmi nízkou ambici, co se týče reformy práv z duševního vlastnictví jak dovnitř, tak i vně EU. Jsem přesvědčená, že patentová ochrana neslouží a ani by neměla sloužit jako klíčová pobídka pro inovace. Taktéž věřím tomu, že povinné licence by se měly používat častěji,” sdělila europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Té se dále nelíbí, jak se zpráva staví k veřejné podpoře výzkumu léčiv. “Nemůžeme dopustit, aby se znovu zopakovala fraška, kdy vakcíny, jejichž vývoj jsme zaplatili z našich peněz, patří někomu jinému, a nám není dovoleno znát ani jejich cenu,” uvedla Konečná, která zprávu nepodpořila.
Situace v Bělorusku
Ve středu vystoupila v Evropském parlamentu Svjatlana Cichanouská, hlavní představitelka běloruské opozice. Vyzvala Evropu, aby posílila hlas běloruského lidu. Řekla, že EU by měla koordinovat sankce proti režimu s USA a Spojeným královstvím, aby byly „účinné a nejen symbolické“. Během úterní debaty europoslanci vyzvali k nové migrační politice, která by zabránila tomu, aby uprchlíky využíval režim ke svým praktikám.
Legální migrace
Aby bylo možné reagovat na evropské demografické výzvy a sladit dovednosti přistěhovalců s potřebami pracovního trhu, zažádali poslanci ve čtvrtek o ambicióznější systém přijímání pracovníků z třetích zemí s nízkou a střední kvalifikací a také o rámec pro uznávání jejich schopností. Nová pravidla by měla být určena do konce ledna 2022 s cílem čelit stárnutí evropské populace a překonat nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.
Příští legislativu přijali europoslanci poměrem 497 hlasů pro ku 160 proti a 38 absencím. Součástí plánu je vyhledávání talentů ze třetích zemích, jež by se mohli stát potenciálními pracovníky v EU, a uspokojení rostoucí poptávky po odbornostech. Za tímto účelem má sloužit už existují unijní EURES portal.
Rozpočet EU
Parlament ve středu přijal rozpočet EU na rok 2022, který následně podepsal předseda EP. Zahrnuje téměř 480 milionů eur dodatečného financování pro otázky zdraví a mládeže a opatření v oblasti klimatu. Poslanci schválili dalších 190 milionů eur pro Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI – Global Europe), se zvláštním zaměřením na boj s pandemií. Finanční plán na příští období má lépe zajistit fungování zdravotnictví, výzkumu akce na ochranu klimatu, působení malých a středních podniků a perspektivy pro mládež. Současně mají odsouhlasená opatření dláždit cestu směrem k všestranně odolnější Evropě.
Kritické suroviny
Poslanci ve středu také vyzvali Evropskou komisi, aby navrhla strategii pro to, aby byla Evropa méně závislá na dovozu kritických surovin. Ačkoliv je získávání těchto materiálů pro strategická průmyslová odvětví EU klíčové, mělo by respektovat minimální environmentální a sociální standardy, uvádí zpráva.
Istanbulská úmluva
Poslanci vyzvali šest členských států EU (kromě Česka ještě Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko), které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak neprodleně učinily.
Průkaz sociálního zabezpečení
Poslanci Evropského parlamentu se v pondělí dotazovali komise na aktuální stav evropského průkazu sociálního zabezpečení. Vyzvali k urychlenému zavedení tohoto digitálního nástroje, který by pomohl snížit administrativní zátěž mobilních pracovníků.
Směrnice o minimální mzdě
Poslanci se ve čtvrtek dohodli na mandátu pro jednání s Radou EU o směrnici o minimální mzdě, jejímž cílem je zajistit důstojnou životní úroveň pracovníků ve všech členských státech. EP tímto krokem podpořil stanovisko výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti, verdikt zněl 443 hlasů pro proti 192 NE a 58 neúčastem. Vyjednávání začne ihned, jakmile dá najevo svůj postoj Rada EU.
Rýsující se direktiva klade důraz na zajištění pracovních odměn, jež zaručí základní životní standard pro pracovníky a jejich rodiny. Stát se tak může zavedením statutární minimální mzdy, nebo možností, aby zaměstnanci mohli spolurozhodovat o svých příjmech formou kolektivního vyjednávání se zaměstnavateli.
