Evropský parlament chce reformovat potravinové systémy EU: usiluje o dostatek zdravějších potravin, přiměřené příjmy zemědělců a snížení environmentální stopy zemědělství.
-
Závazné cíle pro omezení pesticidů
-
Přepracování norem pro životní podmínky zvířat
-
Více plochy pro ekologické zemědělství
-
Přiměřený podíl na zisku pro zemědělce produkující potraviny udržitelně
Parlament vítá strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) a zdůrazňuje, že produkovat udržitelné a zdravé potraviny a být přitom šetrní ke zvířatům je zásadní pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Jedná se mimo jiné o cíle v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, znečištění a veřejného zdraví.
Podle poslanců je třeba posílit udržitelnost ve všech fázích potravinového řetězce. Zopakovali, že k tomu musí přispět všichni – od zemědělců až po spotřebitele. Evropská komise by se navíc měla postarat o to, aby zemědělci dostávali na zisku z udržitelně produkovaných potravin spravedlivý podíl. Zlepšit by se mělo také jejich postavení v dodavatelském řetězci, mimo jiné díky změnám v pravidlech hospodářské soutěže.
Mezi další doporučení europarlamentu patří:
Zdravější potraviny
– doporučení EU o zdravé výživě založená na vědeckých poznatcích, včetně povinného označení výživové hodnoty na přední straně obalu
– omezení nadměrné spotřeby masa a vysoce zpracovaných potravin, které mají vysoký obsah soli, cukru a tuků. Stanovení maximálního množství soli, cukrů a tuků, které takto zpracované potraviny mohou obsahovat.
Pesticidy a ochrana opylovačů
– zlepšit proces schvalování pesticidů a monitorování jejich použití, abychom chránili opylovače a biologickou rozmanitost
– závazné cíle pro omezení pesticidů: členské státy by tyto cíle měly plnit v rámci svých strategických plánů SZP.
Emise skleníkových plynů
– klimatický balíček „Fit for 55“, který usiluje o 55% snížení emisí do roku 2030, musí regulovat emise ze zemědělství a souvisejícího využívání půdy a stanovit ambiciózní cíle – přísným kritériím musí podléhat například výroba energie z obnovitelných zdrojů na bázi biomasy
– je třeba obnovit a posílit přírodní propady uhlíku.
Životní podmínky zvířat
– musíme používat společné, vědecky podložené ukazatele životních podmínek zvířat a zajistit tak větší harmonizaci v celé EU
– je třeba posoudit, zda je nutné novelizovat platné unijní předpisy
– klecový chov zvířat v EU by měl být postupně ukončen
– produkty živočišného původu ze zemí mimo EU by měly být povoleny pouze v případě, že splňují normy EU.
Ekologické zemědělství
– ekologicky obhospodařovaná půda v EU by měla do roku 2030 zabírat větší plochu
– poptávku po produktech je třeba stimulovat odpovídajícími iniciativami – propagačními opatřeními, zadáváním veřejných zakázek či fiskálními pobídkami.
Další postup
Usnesení bylo přijato 452 hlasy pro, 170 bylo proti a 76 se zdrželo hlasování. Hlasování proběhlo v úterý a výsledky byly oznámeny ve středu. Záznam rozpravy můžete zhlédnout zde.
Evropská komise plánuje v souvislosti se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ řadu legislativních návrhů. Poslanci EP zdůrazňují potřebu vědeckých předběžných posouzení dopadu těchto návrhů a během rozpravy na plenárním zasedání mnoho z nich vyjádřilo politování nad pozdním zveřejněním zprávy Společného výzkumného střediska o dopadu strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ ze strany komise.
Prohlášení zpravodajů
Herbert Dorfmann (EPP, IT), zpravodaj výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, po hlasování uvedl: „O to, aby zemědělství bylo udržitelné, musí usilovat jak zemědělci, tak i spotřebitelé. Naši zemědělci si již nyní vedou skvěle, takže když je oprávněně žádáme, aby pokračovali v omezování pesticidů, hnojiv a antibiotik, musíme je také podporovat – jinak se výroba pouze přesune mimo EU. Přitom musí zůstat prioritou, aby byly potraviny dostupné za rozumné ceny.“
Anja Hazekampová (THE LEFT, NL), zpravodajka výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, dodala: „Současná pravidla EU podporují nejen modely zemědělství, které škodí životnímu prostředí, ale vedou také k dovozu výrobků, jež nesplňují kritérium udržitelnosti. Navrhujeme konkrétní opatření, která náš potravinový systém vrátí zpět do mezí přijatelných pro naši planetu. K tomu je třeba podporovat produkci místních potravin a upustit od intenzivního chovu hospodářských zvířat a od monokultur, při kterých se používá mnoho pesticidů. Udržitelný potravinový systém má rovněž zásadní význam pro budoucnost zemědělců.“