ODS, Piráti, TOP 09, SPD, STAN a KSČM odkazují na připojení sdělení Evropské komise, že si má Česko vyřešit střet zájmů svého premiéra. Opoziční politici se přiklánějí k názoru, že se tak nestane a že na slíbené peníze až vláda, v jejímž čele bude až někdo nový.
Příslib, že by Česká republika mohla dostat už září první část ze 180 miliard korun z Národního plánu obnovy, zpochybnila domácí opozice. Reagovala tak na dopolední sdělení Rady EU, že Česko může ještě v tomto roce získat na předfinancování projektů až 13 procent z celkové částky, ale musí ještě před první řádnou platbou v roce 2022 vyřešit problematiku střetu zájmů. Letos zveřejněné závěry auditu Evropském komise naznačují, že se tento problém týká premiéra Andreje Babiše, který to opakovaně odmítá.
A právě tato část informace z Bruselu, čili zmíněná podmínka a zdvižený prst v jednom, vyvolala v nevládní části politického spektra nesouhlasné ohlasy.
"Varovat by nás mělo upozornění, že pokud Česká republika nepřijme opatření proti střetu zájmů, tak se žádného čerpání dočkat nemusíme. A jak víme z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu, Česká republika se řešení tohoto problému snaží co nejvíce oddálit," poznamenala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).
Server iROZHLAS.CZ připomněl, že Česko požádalo komisi o odklad opatření kvůli střetu zájmů premiéra Babiše a mělo by zpravit unijní exekutivu do 8. září o tom, jak zlepšilo opatření proti tomuto stavu. Stát nyní žádá komisi o odklad termínu o 60 dní. Podle Vrecionové se z tohoto chování české vlády dá odvodit, že dokud bude Babiš jejím předsedou, Česko peníze na modernizaci ekonomiky nedostane.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš považuje kladné stanovisko z Bruselu ohledně Národního plánu obnovy za dobrou zprávu, nejprve si ale musí Babiš "přestat neoprávněně stáčet peníze do vlastních kapes". Stejně jako Vrecionová míní, že peníze Česko dostane v případě, že po volbách bude sestavena jiná vláda.
S výhradami proti počínání předsedy vlády se připojil i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „Premiér svým hazardováním opět klade vlastní zisk a peníze nad zájmy všech ostatních. Ministři financí zemí EU sice odsouhlasili český Národní plán obnovy, Andrej Babiš ale musí vyřešit svůj komisí potvrzený a stále existující střet zájmů, jinak nejspíš neuvidíme ani korunu,“ říká Peksa. Odklad opatření kvůli střetů zájmů považuje rovněž za umělé natahování.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že pokud nebude vyřešen střet zájmů, Evropská komise peníze nejen nevyplatí, ale může vymáhat zpět letošní zálohy. "Postoj Babiše k EU připomíná notorického gamblera, který si neustále chodí půjčovat peníze s tím, že tentokrát je to už naposledy a nikdy pak už nebude hrát. V konečném výsledku si zahrává s finanční prosperitou celé republiky," sdělila.
Hnutí STAN podle svého předsedy Víta Rakušana dlouhodobě poukazuje na to, že formulace a zacílení plánu obnovy mohlo mít pro Česko daleko větší výsledný efekt. "Vláda rezignovala na zohlednění připomínek lokální sféry, je to velká škoda," napsal ČTK. Upozornil zároveň na nutnost vyřešení problematiky střetu zájmů před inkasováním peněz a důležitost voleb.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury vláda zadlužila ČR společnými dluhopisy EU až do roku 2058. "Nyní ručíme i za dluhy krachujícího Španělska a Itálie, které přitom mají vyšší důchody než naši občané. Pakliže jsme si potřebovali půjčit, tak jsme si měli půjčit sami bez EU a za výhodnějších podmínek bez ručení za státy, na jejíž ekonomiku nemáme žádný vliv," poznamenal.
Šéf komunistů Vojtěch Filip doufá, že plán přispěje nejen k překonání následků krize, ale i k dalšímu technologickému pokroku, a rozšíří se tak možnosti českého průmyslu a hospodářství. Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše bude rozhodovat efektivita čerpání evropských zdrojů a vyčlenění do oblastí prioritních pro rozvoj české ekonomiky. Nepovažuje za rozumné podmiňovat čerpání fondu obnovy dotacemi z evropského rozpočtu a politickými požadavky.
Český plán obnovy se v pondělí zařadil spolu s irským k 16 dosud schváleným investičním strategiím, na jejichž základě si země EU mezi sebe rozdělí velkou většinu peněz z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun).Česko podle EU vyhovělo všem kritériím, aby získalo zálohy na projekty. Mezi více než desítku požadavků patří například povinnost věnovat minimálně 37 procent peněz na ekologicky šetrné projekty, pětinu pak na digitalizaci.
Už v červenci, tedy v době, kdy komise domácí záměr na obnovu země schválila, zdůraznil jeden z jejích členů, že pokud české úřady situaci nevyřeší do poloviny příštího roku, komise peníze nevyplatí a může vymáhat zpět i letošní zálohy. Po schválení plánu členskými státy zbývá republice podepsat úvěrovou smlouvu s komisí, která poté převede první prostředky. To může trvat jeden až dva týdny.
