Europoslanci varovali Evropskou komisi, že použijí všechny své možnosti, pokud unijní exekutiva nesplní závazek k nasazení nového mechanismu na ochranu unijního rozpočtu.
Dotazy na plénu směřovali europoslanci na komisaře pro rozpočet Johannese Hahna: jejich zájem se týkal především toho, proč komise dosud neuplatnila mechanismus, který má sloužit k zákonné ochraně rozpočtu EU před porušováním pravidel přijatých pro jeho tvorbu a dodržování rozpočtové disciplíny.
Zdůraznili, že nové nařízení začalo platit od 1. ledna tohoto roku. Téměř všichni řečníci zopakovali, že ustanovení tohoto nařízení jsou právně závazná, na rozdíl od usnesení Evropské rady (summit prezidentů a šéfů vlád členských zemí), která na případných právních dopadech netrvá.
Někteří diskutující připomněli, že EU musí dostát svým závazkům, aby splnila očekávání občanů a odvrátila hrozbu ztráty důvěryhodnosti. Příjemci unijních výhod, jako jsou studenti či civilní společnost, potřebují ochranu. Po komisi žádají jasné stanovisko, v jakém stavu se nachází digitální platforma, určená pro toto téma.
Mnozí poslanci reagovali s nevolí na Hahnovo ujišťování, že práce na směrnicích pro nový mechanismus musí být ukončeny ještě před tím, než se začne nový nástroj uplatňovat v praxi. Komisař rovněž tvrdí, že dílčí ustanovení je třeba posuzovat v součinnosti s Evropským soudním dvorem. Členové EP, s odkazem na soubor dlouhodobě přetrvávajících problémů a na pokračující zhoršování situace v zemích, jako jsou Maďarsko a Polsko, nicméně naléhají na rychlou akci, jež by zabránila dalšímu poškozování evropského rozpočtu a jeho hodnot. „Komise má povinnost zasáhnout, a to z pozice své politické nezávislosti a strážce evropských smluv,” podtrhli jistí europoslanci.
Oponovala jim část kolegů, kteří debatu o rozpočtu znevážili a mechanismus na jeho ochranu označili za politicky motivovaný. Tato skupina se postavila za pojetí summitu, který se nedomáhá právních kroků.
