Europoslanci schválili nástroj, který má zemím EU pomoci zotavit se z koronaviru. Diskutovali o vakcínách a jejich dodávkách, požádali o přísnější pravidla recyklace. Vyslovili se pro větší ochranu mladých pracovních sil, apelovali na podporu sportu. Ulevili aerolinkám a posvětili snazší přístup firem k potřebnému kapitálu.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili takzvanou facilitu na podporu oživení a odolnosti, jejímž cílem je pomoci zemím EU zotavit se z pandemie covid-19. Tento nástroj tvoří největší část balíčku na podporu oživení Next Generation EU, jehož celková hodnota činí 750 miliard eur (19,3 bilionu Kč). Na financování vnitrostátních opatření ke zmírnění hospodářských a sociálních následků pandemie bude takto k dispozici celkem 672,5 miliardy eur ve formě grantů a půjček. Tyto peníze budou k dispozici po dobu tří let a bude možné je využívat i zpětně na projekty zahájené od 1. února 2020. Členské státy mohou žádat o předběžné financování svých plánů na podporu oživení a odolnosti až do výše 13 procent.
Národní plány členských zemí na podporu oživení a odolnosti mohou získat unijní podporu jen pod podmínkou, že se soustředí na klíčové oblasti politiky EU. Mezi ně patří ekologická transformace včetně ochrany biologické rozmanitosti, digitální transformace, hospodářská soudržnost a konkurenceschopnost stejně jako sociální a územní soudržnost. Finance jsou k dispozici rovněž na projekty, které mají pomáhat státním institucím čelit krizím a připravovat se na ně. Financovat lze i projekty v oblasti dětí a mládeže, zaměřené mimo jiné na vzdělávání a rozvoj dovedností.
Další podmínkou je, že alespoň 37 procent rozpočtu každého plánu musí být vyčleněno na opatření v oblasti klimatu a aspoň pětina na digitální opatření. Plány by měly mít trvalý socioekonomický dopad a jejich součástí mají být rozsáhlé reformy a investice. Neměly by výrazně poškozovat cíle v oblasti životního prostředí.
Nařízení v neposlední řadě stanovuje, že finanční prostředky mohou obdržet pouze ty členské státy, které dodržují zásady právního státu a základní hodnoty Evropské unie.
"Dnešní hlasování znamená, že peníze poputují k lidem a regionům postiženým pandemií, že přichází podpora boje proti této krizi a posílení naší schopnosti překonat budoucí výzvy. Facilita na podporu oživení a odolnosti pomůže našim ekonomikám, aby byly modernější, čistší a ekologičtější. Nastavili jsme pravidla čerpání peněz, ponechali jsme však dostatek flexibility pro odlišné potřeby členských států," uvedl rumunský europoslanec-zpravodaj Siegfried Muresan (EPP).
Po Evropském parlamentu musí nařízení formálně schválit Rada (ministrů) EU. V platnost vstoupí prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.
Dopady na mladé lidi a sport
Komise a členské státy by měly učinit více pro to, aby pandemie nepostihovala mladé lidi a sportovní odvětví, vyzvali poslanci ve zprávě přijaté ve středu.
"Jak nástroje EU pro oživení, tak národní plány obnovy musí nabídnout krátkodobé podpůrné plány pro sportovní činnost a mládež," sdělila německá zpravodajka Sabine Verheyen (EPP), šéfka výboru pro kulturu a vzdělání. "Musíme se zaměřit na ty nejvíce zranitelné a potřebujeme větší pružnost pro podporu všech typů vzdělávání, včetně odborného a neformálního učení. Musíme zvýšit naše investice do přechodu na digitalizaci," dodala.
Europoslanci dále zdůraznili, že mladší ročníky v pracovním procesu jsou výrazně citlivější na ekonomické krize, protože mnozí z nich jsou zaměstnáni na nepříliš stabilních, málo placených a termínových pozicích, které nejsou právně nijak zvlášť chráněny a jejichž standardy sociální ochrany jsou poměrně nízké. Dostupná data ukazují, že příležitosti na trhu práce pro mladé lidi a jejich příjmy jsou krizovými stavy silně dotčeny. EP se v této souvislosti obává, aby nepřišly vniveč jejich šance pro další vzdělávání, dobrovolnou činnost a praktickou výuku.
Národní plány obnovy musí cílit na tyto nižší ročníky, a programy jako Erasmus+, European Solidarity Corps, Youth Guarantee, Digital strategy a mají proto být nastaveny tak, aby zabránily "hořké skepsi mladých lidí a příštích generací". Jsou nezbytná schémata šitá na míru, jež zamezí úbytku pracovních šancí, umí je vytvářet a nabízet možnosti rekvalifikace, podotkli europoslanci.
Sportovní sektor, který generuje 2,12 procenta evropského HDP a zaměstnává necelá tři procenta celkových pracovních sil v EU, což je 5,67 milionu lidí, utrpěl od vypuknutí koronavirové krize velmi citelně. Na místě jsou tudíž obavy, aby nešlo o dlouhodobější následky pro vrcholový a amatérský organizovaný sport, stejně jako pro veřejné zdraví obecně. Členské státy by měly podporovat sport národními dotacemi a zařadit sportovní aktivity do svých plánů obnovy. Odvětví má mít přístup k facilitě na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility), hlavní součásti balíčku na podporu oživení Next Generation EU, a k sektorovým programům, jimiž jsou Fond regionálního rozvoje, Kohezní fond a Program EU pro zdraví (EU4Health).
Pomoc pro letectví
Pro podporu dopravního odvětví během krize koronaviru se Evropský parlament dohodl na prodloužení výjimečných platnosti pravidel pro využívání letištních slotů. Cílem je zabránit prázdným letům čili "letům duchů", jež měly umožnit udržení vzletových a přistávacích slotů pro následující sezónu. Poslanci ve středu současně prodloužili platnost některých licencí používaných v dopravním sektoru.
Loni v březnu EP pozastavil platnost striktního pravidla „používej, nebo opusť”, toto vysazení mělo platit do 27. března tohoto roku. Nyní se snaží zavést ještě více transparentnosti do způsobů, jak budou zaplacené sloty využívány v budoucnosti. Pro ni předpovídá úřad Eurocontrol propad letecké dopravy o polovinu proti roku 2020.
Podle nových pravidel, která byla v minulém týdnu schválena 683 hlasy pro, třemi proti a čtyři se zdrželi, budou muset letečtí přepravci udržet v chodu 50 procent plánovaných vzletů a přistání, zamýšlených pro letní sezónu 2021. Původně, podle předpandemické definice, to bylo 80 procent. Verdikt z loňského jara uložil toto omezení k ledu a umožnil aerolinkám, aby mohly beztrestně opustit praxi "letů duchů", jež jim měly pomoci udržet si lukrativní sloty v roce 2021.
Další možné prodloužení může zařídit Evropská komise, a to s platností pro další sezóny. Minimální míra využitelnosti slotů by se měla pohybovat mezi 30 až 70 procenty – toto rozmezí má umožnit pružnou reakci na měnící se podmínky.
"V rekordním čase se nám podařilo aktualizovat komplexní, přitom ale extrémně strategické pravidlo pro letecký sektor, který byl pandemií zasažen mimořádně tvrdě. Dosáhli jsme pečlivé rovnováhy mezi poskytováním subvencí do trhu se sloty a potřebou chránit letecké odvětví jako takové," oznámil francouzský poslanec-zpravodaj Dominique Riquet (Renew).
Akční plán pro oběhové hospodářství
Přísnější pravidla pro recyklaci a zavedení závazných cílů do roku 2030 pro využívání a spotřebu materiálů: tyto požadavky poslanci předložili v usnesení druhý den plenární schůze. Zpráva uvádí, že parlamentní hledisko by mělo být zahrnuto do navrhovaného akčního plánu pro oběhové hospodářství Evropské komise, jehož cílem je dosáhnout oběhové ekonomiky do roku 2050.
Tímto krokem schválil EP svou pozici k Plánu cirkulární (oběhové) ekonomiky, který v minulém roce představila Evropská komise. Cílem je snížit množství produkovaného odpadu a zlepšit možnosti jeho recyklace a dalšího využití a také zvýšit možnosti oprav výrobků místo jejich obměny. Na základě tohoto plánu a připomínek EP a Rady bude Evropská komise navrhovat legislativu, kterou se má plán naplnit.
"Koncept oběhové ekonomiky je společně se snahou podporovat zvyšování biodiverzity jednou z pozitivních částí celého Green dealu. V těchto případech není snahou bojovat s větrnými mlýny, ale konkrétními kroky v oblasti ekodesignu, obalového hospodářství a recyklace přispět k tomu, aby se méně odpadu vyrábělo. Pokud nějaký vznikne, aby jej bylo možné jednoduše recyklovat a znovu použít. To je cesta směrem, který ochraně životního prostředí bezpochyby pomůže," uvedl místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra.
Z řad ODS zaznívá nicméně i kritika, jež podtrhuje důležitost správného pojetí Plánu cirkulární ekonomiky. "Zatímco návrh Evropské komise vychází z reálně dosažitelných možností, které stávající věda poskytuje, vize Evropského parlamentu je opět posunuta až mimo tuto realitu. Počítá s extrémně blízkými termíny, s vědeckými poznatky, které teprve přijdou a také s návrhy v daňové oblasti, které mají zasáhnout ty, kteří se nechovají ‚správně‘. Ačkoli původní plán oběhové ekonomiky podporujeme, tuto nerealistickou vizi Evropského parlamentu jsme podpořit nemohli," dodala europoslankyně Veronika Vrecionová.
Snižování nerovností
V úterý poslanci přednesli požadavek na zavedení minimální mzdy, rovných pracovních podmínek pro pracovníky v digitální ekonomice a lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Cílem je bojovat proti nerovnosti a chudobě pracujících. Proti návrhu v této podobě se postavil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je místopředsedou výboru pro zaměstnanost a sociální věci a byl u daného podání stínovým zpravodajem.
"Řešení, které se nakonec na plénu odhlasovalo, je příliš levicové, překračuje pravomoc EU a z mého pohledu nedostatečně podporuje podnikavost a malé a střední podniky. Nepřispívá inovacím ani celkovému vytváření konkurenceschopného a udržitelného trhu práce," vysvětlil. Legislativa by se podle něj měla zjednodušovat, harmonizovat, ne vytvářet nová a nová jako tomu bude závazně tady.
Konkrétní výhrady ve výše uvedeném duchu cílí především na bod 20 (upozorňuje komisi a členské státy na nezbytnost protokolu o sociálním pokroku v evropských smlouvách), bod 27 (podtrhuje, že je nezbytné zajistit odpovídající financování pro nevládní organizace za účelem jejich inovativního a účinného boje proti chudobě), bod 33 (nezbytnost legislativního návrhu pro teleworking), bod 64 (EP opakuje výzvu komisi, aby neprodleně předložila závazná opatření týkající se transparentnosti v odměňování mužů a žen), bod 90 (naléhavě vyzývá komisi, aby proti hospodářské soutěži na úkor mezd bojovala – nad rámec svých kompetencí – zlepšením směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek) a bod 102 (návrh dlouhodobého evropského systému zajištění dávek v nezaměstnanosti).
Zprávu z vlastní iniciativy europarlamentu bude nyní posuzovat Evropská komise, která by měla připravit hned několik dalších závazných legislativ. Ty předloží do schvalovacího procesu.
Finanční zprostředkování
Ve čtvrtek, tedy v poslední jednací den, se na plénu odehrálo konečné hlasování o dočasných opatřeních, která mají pomoci firmám v EU v přístupu ke kapitálu, časově zkrátit jednotlivé kroky a snížit náklady s nimi spojené v procesu obnovy po pandemii.
Přizpůsobení pro snazší stup na trhy s finančními nástroji a další ustanovení, tzv "Prospekt EU pro oživení", byl přijat 339 hlasy, 294 proti a 57 se zdrželo. Odstraňuje administrativní překážky a nastoluje rovnováhu mezi ochranou investorů a nižšími náklady na dodržování nezbytných předpisů pro podniky.
Vedoucí vyjednávač tohoto plánu, český europoslanec Ondřej Kovařík za hnutí ANO, netají spokojenost: "Jsem velmi rád, jak hlasování na podporu zamýšlené obnovy dopadlo. Jeho výsledek srazí uznatelné náklady až o polovinu a usnadní byznysu rekapitalizaci, aniž by se vydala cestou ohrožení svých investic a jejich transparentnosti."
U prospektu, upřesnil Kovařík, požadovali europoslanci poskytování specifických informace o daném podniku, aby měli investoři k dispozici relevantní vstupy pro své rozhodování. "Šlo například o detailní popis dopadů pandemie na danou firmu, či informace o tom, zdali dotčený podnik pobírá veřejnou podporu. Velmi důležité bylo pro nás stanovení pevného data, do kterého může být tento speciální režim prospektu použit," řekl.
Po schválení nařízení v plénu EP a členskými zeměmi v Radě EU bude text nařízení publikován v oficiálním věstníku a následně nabude platnosti. "Naším záměrem bylo danou legislativu přijmout co nejrychleji, aby se podle ní mohly podniky i jejich investoři řídit co nejdříve. V krizi, jako je tato, hraje rychlost pomoci zásadní roli," doplnil Kovařík.
Video ze shrnutí plenárního zasedání najdete ZDE.
Příští plenární zasedání Evropského parlamentu začne 8. března.
