Plaga: Odměny učitelů by v roce 2020 měly růst stejně jako tarif

foto Ilustrační foto - Ministr školství za ANO v demisi Robert Plaga.

Praha - Platy ve školství by se měly zvyšovat spíš v dalších letech než ještě letos. Jejich tarifní i netarifní část by v roce 2020 měla růst stejným dílem. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Jaké částky peněz pro přidání učitelům i nepedagogům ve školství bude v dalších rozpočtech požadovat, zatím nechtěl upřesnit. Byl by ale rád, kdyby platy rostly nadále o 15 procent ročně. Plaga chce v nadcházejícím školním roce urychlit připravované změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých školy vytvářejí rozvrhy a určují obsah výuky. Na podzim by mohl být hotov návrh změn v inkluzi.

Plaga zopakoval, že na navyšování peněz ještě letos nejsou už ve státní pokladně peníze. K růstu platů ve školství od letošního září ho v pondělí vyzvali zástupci školských asociací. Připomněli, že to tak loni ve svém usnesení doporučila vládě Sněmovna. Podle Plagy ale v tuto chvíli už není jejich požadavek ani technicky proveditelný, protože by se navýšení nestihlo připravit a schválit. Vláda podle něj drží svůj slib a přidá učitelům od ledna 15 procent, z toho deset do tarifu.

Před růstem platů v tomto roce dává Plaga přednost tomu, aby se s přidáváním počítalo v rozpočtových výhledech na další roky. Podle něj je to systémovější. "Vždycky raději vyměním střednědobé výdajové rámce pro roky 2020 a 2021 a v nich viditelné navýšení, aspoň částečné, za okamžitý, ještě technicky obtížný, krok s navýšením prostředků od listopadu, což je tak v tuto chvíli první stíhatelný termín," uvedl.

Zatímco v příštím roce by se platy učitelů měly zvednout o deset procent v tarifu a pět procent by mělo jít na odměny a příplatky, v následujících letech by Plaga tento poměr chtěl změnit. "Já bych byl rád, kdybychom to v roce 2020 měly padesát na padesát, to znamená, aby objem na tarify byl doprovázen stejnou hodnotou na netarify," řekl.

Podle něj bylo v první fázi růstu platů nutné navyšovat tarify, aby se nízké platy obecně zvedly, dál ale bude třeba zajistit víc peněz na odměňování kvalitních učitelů. Na nenárokové složky platů jde podle něj nyní asi deset procent peněz, které mají ředitelé škol k dispozici. Ideálně by to mělo být v poměru 80 procent tarifu ku 20 procentům netarifu, myslí si ministr.

Kolik peněz bude požadovat na růst platů v dalších letech, nechtěl Plaga předvídat. Řekl, že by uvítal patnáctiprocentní růst. Na jaře uvedl, že by to mělo činit v roce 2020 asi 14,5 miliardy korun, v dalším roce pak přibližně pět miliard. Cílem je, aby do roku 2021 vzrostly na 150 procent stávající úrovně, která loni činila v průměru 31.632 korun. Průměrná mzda v ČR byla loni 29.504 korun hrubého měsíčně.

Růst platů by podle Plagy měl do školství přilákat víc kvalitních učitelů. Jejich současný nedostatek se podle něj může řešit především lepším financováním škol. Ke zlepšení personální situace by měla přispět i novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou ministerstvo připravuje. Plaga by v ní chtěl oživit některé prvky neschváleného kariérního řádu, jako je pozice začínajícího či uvádějícího učitele. Novela by také měla umožnit, aby na středních školách učili i odborníci bez pedagogické praxe. "Chtěli bychom do školského systému dostat tisíce lidí," řekl ministr.

Změny rámcových vzdělávacích programů by se měly urychlit

Plaga chce v nadcházejícím školním roce urychlit připravované změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých školy vytvářejí rozvrhy a určují obsah výuky. Současné tempo prací na změnách podle něj není uspokojivé. V roce 2019 by proto chtěl otevřít debatu o konkrétních úpravách v obsahu vzdělávání, řekl v rozhovoru ČTK.  

"Je potřeba, aby revize (RVP) dostaly větší dynamiku a samozřejmě, aby se přizpůsobil obsah tomu, co dnes svět požaduje," uvedl ministr.

Rámcové vzdělávací programy nahradily ve školství v roce 2005 jednotné osnovy. Dosud se programy pro různé typy škol doplňovaly o nová témata či se v nich upravoval počet hodin. Úpravy má na starosti Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), který patří pod ministerstvo školství. Debata o nutnosti modernizace se vede od roku 2016, žádné konkrétní změny ale zatím ministerstvo nepředstavilo.

"S tím, jak je přistupováno k revizím rámcových vzdělávacích programů, jak z pohledu tempa, tak obsahu, v tuto chvíli spokojen nejsem," řekl ČTK Plaga. Dosavadní harmonogram, podle kterého ústav pro vzdělávání pracoval, počítal podle něj s dokončením úprav přibližně v letech 2022 až 2023. Ministr by chtěl, aby se úpravy zaváděly postupně a s některými konkrétními záměry se lidé seznámili už příští rok.

Vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že se zaměří hlavně na úpravy ve výuce matematiky, jazyků a informatiky. S přípravou vzdělávacího programu k informačním technologiím je Plaga spokojen, podle něj se nyní dokončuje. Debatu o matematice komplikuje snaha odborníků rozšiřovat obsah o další látku, místo toho, aby se zúžil na základ, podotkl.

"Nepředstavuji si to, že se přidají nové věci ke stávajícím," vysvětlil ministr. Současné množství látky by se podle něj naopak mělo redukovat na to, co je podstatné a na co by se vzdělávání mělo zaměřit. "To neznamená, že vůbec nebudu probírat předchozí látku, ale musí být v rámcových vzdělávacích programech prostor na to, aby tam bylo opakování," řekl. Na probírání nové látky by podle Plagy mělo stačit asi 70 procent času výuky, zbytek by pak učitel měl věnovat procvičování.

Plaga chce, aby se formulovaly výsledky učení pro různé ročníky vzdělávání. Platit by to mohlo po první, třetí, páté a sedmé třídě. RVP by podle něj měly obsahovat i modelové příklady způsobu výuky, které by učitelům mohly posloužit jako inspirace.

Dosavadní návrh komplexní revize RVP počítal s tím, že by v budoucnu mohlo být zhruba 70 procent výuky stejných na všech typech škol. Zbytek hodin by měla každá škola využít jinak. Revizí měla projít najednou vždy jedna určitá vzdělávací oblast ve všech stupních vzdělávání, jako například matematika ve školkách, na základních i středních školách. Úpravy by podle dřívějších informací ministerstva měly zohledňovat analýzy výsledků státních maturit, mezinárodních průzkumů, jako je například PISA, či doporučení České školní inspekce.

Na podzim by mohl být hotov návrh změn v inkluzi

Handicapovaní žáci se speciálními vzdělávacími potřebami by v budoucnu v běžných školách měli častěji sdílet jednoho asistenta pedagoga. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Ministerstvo by podle něj do podzimu mohlo dokončit návrh změn ve vyhlášce o společném vzdělávání ve školách, které připravuje na základě věcné a finanční analýzy dosavadního fungování inkluze.

Revizi společného vzdělávání avizoval Plaga už při svém nástupu do funkce loni v prosinci. Podle něj je třeba mimo jiné zefektivnit využívání peněz na různé pomůcky včetně asistentů pedagoga.

Nechce zpochybňovat, že někteří žáci potřebují asistenta pedagoga, který se bude věnovat jen jim samotným. V jiných případech je ale podle něj vhodné, aby jednoho asistenta sdílelo víc žáků. "To vytvoří následně z mého pohledu i efektivní využívání prostředků," řekl.

Asistenti pedagoga byli nejdražší součástí inkluze. Podle analýzy ministerstva školství tvořili ve školním roce 2016/2017 asi 7,2 procenta poskytovaných podpůrných opatření a přišli stát na 1,35 miliardy korun. Celkové náklady na podporu při společném vzdělávání dětí činily ve stejném období zhruba 2,07 miliardy korun.

Vyhláška o společném vzdělávání dětí ve školách platí od září 2016. Její schválení tehdy vyvolalo bouřlivé diskuse, i když většina zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných dětí měla nárok na docházku do běžné školy od roku 2005. Výjimkou byly hlavně děti s lehkým mentálním postižením, které se vzdělávaly převážně odděleně.

Plaga by se v novele vyhlášky chtěl zaměřit také na zjednodušení administrativy, která souvisí s vytvářením plánů pedagogické podpory. Návrh změn by podle něj měl být hotov během podzimu. Se záměrem zefektivnit financování a snížit administrativu se vyhláška už dříve upravovala dvakrát - jednou loni v létě a potom na přelomu loňského a letošního roku.

"Oblast, která teď není dořešená, a vím, že terén trápí, tak to jsou poruchy chování," dodal ministr. Práce s žáky s poruchami chování a s autismem představuje podle odborníků pro učitele největší zátěž. Vedení ministerstva podle Plagy nyní diskutuje o tom, jak to v systému řešit.

Na inkluzi by příští rok měly jít asi čtyři miliardy korun. Letošní rozpočet počítal pro společné vzdělávání s přibližně dvěma miliardami, v průběhu roku na něj ale šly i další peníze navíc, uvedl ministr. Zdůraznil, že se nechystá rušit speciální školy. V příštím roce je pro ně v návrhu rozpočtu vyčleněno kolem 800 milionů korun, uvedl. Podle něj je naopak otázkou, zda neuvažovat o zvýšení normativu pro tento druh škol, protože jsou nyní podfinancované.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 25. září 2018

Očekáváme v 23:00 6°C

Celá předpověď