Mírová rada zřízená z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se postupně mění v orgán s mimořádně širokými pravomocemi, které přesahují její původní mandát k řešení situace v pásmu Gazy.

Uvedla to ve svém prohlášení komentáři pro Ukrinform diplomat a mezinárodní analytik Ihor Dolhov.

Podle něj myšlenka Rady míru původně vycházela z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a týkala se jednoho konkrétního konfliktu, nyní je však jasné, že ambice iniciativy jsou mnohem širší.

"Formálně byla Mírová rada vytvořena a plánována za účelem provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se jednoho konfliktu - pásma Gazy. Již nyní je však jasné, že Rada míru, jak si ji představoval Trump, je připravena a ochotna převzít mnohem více úkolů - téměř do té míry, že by nahradila OSN," uvedl Dolhov.

Expert zdůraznil, že právě tato nejistota ohledně budoucích pravomocí rady vyvolává u tradičních západních partnerů USA obavy.

"Evropská unie, Velká Británie, skupina G7 a NATO nepřijaly tuto myšlenku nijak zvlášť rychle a nadšeně. Některé státy místo plné účasti vysílají pouze pozorovatele v poměrně skromných funkcích - ministry nebo dokonce velvyslance," uvedl.

V komentáři k prvnímu pracovnímu zasedání Rady míru, které se konalo ve Washingtonu, Dolhov poznamenal, že tato akce byla spíše demonstrativní než politicky věcná.

"Na mezinárodních summitech se vždy objevuje prvek show: společné fotografie, symbolika, výzdoba sálů. Ale v tomto případě to byla jen show. Skutečné politiky tam moc nebylo," zdůraznil analytik.

Zároveň podle něj Trump oznámil, že již bylo dosaženo praktických výsledků, zejména pokud jde o financování Rady míru.

"Trump uvedl, že devět zúčastněných zemí již oznámilo své příspěvky a že Rada míru má nyní k dispozici přibližně 7 miliard dolarů, aby mohla přejít k druhé fázi mírového plánu pro Gazu. Spojené státy rovněž plánují vyčlenit dalších 10 miliard dolarů," uvedl Dolhov.

Expert také upozornil na předloženou koncepci poválečné obnovy Gazy, kterou označil za projekt developerského typu s příliš optimistickými očekáváními.

"Plán předpokládá výstavbu 180 velkých superkomplexů, průmyslových zón, špičkových hotelů a rozvoj služeb a informačních technologií. Je prezentován jako 'ráj na zemi' do deseti let - do roku 2035," vysvětlil.

Přečtěte si také: Tusk: Polsko se může Rady míru účastnit pouze jako pozorovatel

Dolhov zároveň upozornil, že bez splnění základních bezpečnostních podmínek zůstává realizace takového plánu velmi sporná.

"Zatím není jasné, že Hamás složí zbraně. Bez toho je přesun k práci na místě a realizace jakýchkoli plánů jen stěží možná," zdůraznil expert.

Analytik rovněž poznamenal, že na pozadí rozsáhlých plánů pro Gazu Trump veřejně hovoří o vlastních mírových ambicích v jiných konfliktech, včetně ruské války proti Ukrajině, ale zatím nenastínil žádné konkrétní mechanismy.

Jak jsme již dříve informovali, americký prezident Donald Trump oznámil plány na rozmístění Mezinárodních stabilizačních sil v poválečné Gaze. Podle něj by misi vedly Spojené státy a podílely by se na ní jednotky z Albánie, Indonésie, Kazachstánu, Kosova a Maroka. Plán předpokládá nasazení asi 20 000 vojáků v pěti sektorech Gazy a v dlouhodobém horizontu také 12 000 policistů. Trumpova administrativa navíc zvažuje výstavbu vojenské základny v Gaze pro 5 000 příslušníků.