Restrukturalizační fórum: Po covidu firmy nejvíce ohrožují ceny energií a Green Deal

foto Spíkři Restrukturalizačního fóra 2021 - Panel k financování dle programu COVID Plus
Spíkři Restrukturalizačního fóra 2021 - Panel k financování dle programu COVID Plus
Spíkři Restrukturalizačního fóra 2021 - Miroslav Singer

Praha 23. listopadu 2021 (PROTEXT) - Na začátku listopadu proběhl devátý ročník Restrukturalizačního fóra organizovaný asociací TMA ČR. Věnoval se problematice fungování a financování firem v období pandemie, dopadu vládních opatření na ekonomiku i nejnovější restrukturalizační legislativě. V úvodu se člen správní rady TMA ČR – Miroslav Singer – vyjádřil k vlivům inflace i cenám energií, jejichž dopad na ekonomiku může znamenat ohrožení existence řady firem. Přítomní zástupci českých bank se rovněž pozitivně vyjádřili k dopadu vládních covidových programů, ale upozornili na rizika spojená s jejich ukončením.

V úvodní „makroekonomické“ prezentaci shrnul postavení české ekonomiky v rámci EU Miroslav Singer, člen správní rady TMA ČR a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu. Mimo jiné zdůraznil skutečnost, že česká ekonomika vstoupila do pandemie na vrcholu konjunktury, tedy s „přehřátím“ pracovního trhu. Poukázal na dvě problematické oblasti pro budoucí vývoj – problematiku inflačního očekávání táhnoucí ceny energií, a nedostatek zdrojů i růst cen zboží a služeb. Upozornil, že inflace není pouze postcovidový jev a lze očekávat přenos cen z firem na zákazníky i požadavek na kratší návratnost investic.

Miroslav Singer rovněž upozornil, že ceny energií nejsou na svých novodobých maximech z let 2008 a lze očekávat, že ještě porostou. Rovněž zmínil i geopolitický přesah aktuální energetické politiky Evropské unie. "Například EU označila zemní plyn za čistý energetický zdroj. Ovšem největší kontinentální zdroj zemního plynu se nachází v Nizozemí, a ten si sami Holanďané zakázali těžit. Bohužel, když se v EU takto rozhodneme pro čistou energii, znamená to závislost na ruských plynovodech,“ pronesl Singer.

Covidové programy pomohly, ale…

Poté zástupci českých bank – Jiřina Mevaldová (Sberbank), Pavel Procházka (Komerční banka, člen TMA ČR), Jaroslav Schönfeld (VŠE, Česká spořitelna, člen TMA ČR) a Jan Vitáček (ČSOB) - pozitivně hodnotili vliv covidových programů. Ty z jejich pohledu představovaly zásadní nástroj, který ovlivnil ochotu bank poskytovat nové úvěry a financování klientům v době krize. Jan Vitáček ovšem v závěru upozornil na riziko po skončení úlev a programů, kdy některým klientům hrozí, že bez další garance nebudou banky ochotny poskytovat úvěry za stávajících podmínek. Apeloval na firmy, aby se na tento okamžik připravily, vytvářely si rezervy a případně již začaly jednat s věřiteli o následných krocích. Rovněž zmínil potřebu vzniku nových postcovidových programů a posuzování žadatelů. "Nevidím přínos v tom, aby programy čerpaly například subjekty, které z české ekonomiky odvedly zahraničním akcionářům za 2 roky přes 60 miliard korun. Na případnou pomoc takovým subjektům bychom měli hledat jiné nástroje,“ uvedl Vitáček.

Nová legislativa předejde insolvencím

Odpolední panelová diskuse na téma „Česká implementace restrukturalizační směrnice EU 2019/1023 v pohledu z ČR a SR“ přinesla unikátní pohled jak zástupců státní správy, kterou reprezentovali Ondřej Zezulka (Ministerstvo spravedlnosti ČR) a Martin Maliar (Ministerstvo spravedlnosti SR), tak externích konzultantů Tomáše Richtera (JŠK, člen TMA ČR) a Radovana Paly (Taylor Wessing, poradce Prezidentky SR). Pohled insolvenčního správce doplnil Lee Louda (člen TMA ČR).

Panelisté ocenili modulárnost českého návrhu, který představuje podklad pro jednání na řadě úrovní a přináší sadu preventivních nástrojů pro řešení ekonomických problémů firem. V českém návrhu nemá preventivní restrukturalizace charakter soudního procesu a soud do ní vstupuje pouze v přesně vymezených případech.

Účastníci panelu rovněž vyzdvihli nastavení vstupních parametrů subjektů vstupujících do preventivní restrukturalizace i nový preventivní nástroj Systém včasných varovných signálů. Ten vyvinula Vysoká škola ekonomická v Praze a ocení ji především malí a střední podnikatelé, za které systém vyhodnotí finanční situaci a kondici jejich firmy. "Věřím, že když si firmy osvojí práci s navrhovaným Systémem včasných varovných signálů, který čerpá z dat v účetních závěrkách, uchrání to celou řadu z nich před insolvenčním řízením,“ říká Ing. Jaroslav Schönfeld, Ph. D., akademický ředitel Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka na VŠE a člen správní rady TMA ČR.

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

2°C

Dnes je sobota 4. prosince 2021

Očekáváme v 15:00 2°C

Celá předpověď