Pražská burza slaví 150 let: překonala války i zákaz komunisty

foto Parket v původní budově burzy
Parket v původní budově burzy
Původní budova burzy

Praha 7. dubna 2021 (PROTEXT) - Letos v dubnu uplyne kulatých 150 let od zahájení obchodování s cennými papíry na burze v Praze. Vůbec první akcie změnily majitele 17. dubna 1871. Obchodování bylo bohužel přerušeno světovými válkami a obdobím komunismu.

V dobách rakousko-uherské monarchie neměli Češi na růžích ustláno a také založení národní burzy pro cenné papíry si museli těžce vybojovat. Všechny překážky se podařilo zdolat zejména díky nadšencům vedeným uznávaným velkoobchodníkem s cukrem a finančníkem Aloisem Olivou. Poprvé se v Praze obchodovalo v dubnu 1871, nicméně k současné Burze cenných papírů Praha sídlící v proskleném paláci v Rybné ulici vedla ještě nečekaně trnitá cesta.

Na samém začátku v roce 1871 bylo nutné dát dohromady kapitál a učinit nezbytné právní kroky. Na provoz burzy se složilo hned 402 osob a firem, a to od pojišťoven přes cukrovary až po kvarteto provozovatelů železnic. Celkem se sešlo úctyhodných 29.870 zlatých. Místem první valné hromady byl dům s tehdejším číslem 990 v ulici Na Příkopě. Premiérové obchodování na "Pražské burze na zboží a cenné papíry", jak zněl dobový název, se odehrálo 17. dubna 1871 v čase 11:30 až 13:00. S nadsázkou lze říct, že čeští burziáni byli tak lační po obchodování, že zapomněli i na oběd. Burza od počátku obchodovala cenné papíry a různé komodity. Časy to byly velmi živé, turbulentní a plné nejistot, stejně jako situace v tehdejší rozpadající se rakousko-uherské monarchii. Skutečně úspěšné období přišlo až po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa v roce 1918.

Éra rozkvětu

Už před válkou byla sice Praha hlavním střediskem celého Rakouska-Uherska pro obchodování s cukrem, ale vzpruhu a vážnost přinesl až vznik první republiky. Tehdy se pražská burza začala těšit silné podpoře ze strany státu a politických představitelů, zejména československého ministra financí Aloise Rašína, jehož opatření stabilizovala a upevnila hospodářství. Tím mohly být i majetkové účasti československých akciových společností vykoupeny ze zahraničí, zejména z Vídně, a převedeny do Československé republiky. Nastal obchodní boom a potřeba založení "Pražské súčtovací banky", která obchody vypořádávala. V meziválečném období Praha předčila i o 100 let starší burzu vídeňskou.

Časté stěhování

Během své předválečné historie se burza nacházela celkem na sedmi adresách, jenže ani jednu z nemovitostí burza přímo nevlastnila. Vlastní prostory burza nakonec získala až v roce 1938, kdy byla dostavěna budova na tehdejší Hooverově třídě, místě současné nové budovy Národního muzea. Architektem burzovního sídla byl Jaroslava Rössler a jen pozemek, na kterém bylo sídlo vystavěno, stál přes osm milionů korun. Na burze se ovšem obchodovalo pouze rok. Po obsazení Československa hitlerovským Německem v březnu 1939 byla činnost burzy postupně utlumována a zastavena. Nikdo tehdy nemohl tušit, že návrat zabere dlouhé desítky let.

50 let ticha

Provoz pražské burzy vážně poznamenaly několikaleté výpadky během dvou ničivých světových válek 20. století. Vůbec největší ránu ale přinesl komunistický státní převrat v únoru 1948 a připojení Československa k sovětskému mocenskému bloku. Tehdejší komunistická vláda zcela eliminovala soukromé podnikání a tržní principy ve prospěch centrálního plánování a státního vlastnictví. Obchodování na burze bylo totalitní mocí vykreslováno jako symbol zkaženosti a pokleslosti Západu a nemělo tedy šanci. Rozhodnutím ministerstva financí Československé republiky z dubna 1948 bylo nařízeno, aby pražská burza pro zboží a cenné papíry byla trvale uzavřena a její majetek zlikvidován a rozprodán.

Návrat k obchodování

Naděje na obnovení obchodování přišla až se svržením komunismu na podzim 1989 a návratem k demokracii a svobodě. Přesto trvalo ještě několik dalších let, než se burzu podařilo vzkřísit. A symbolicky se měsícem obnovení činnosti stal opět duben. Burza cenných papírů Praha prvně obchodovala v gotických prostorách v ulici na Můstku 6. dubna 1993. Stalo se tak i díky podpoře francouzské vlády a za pomoci lidí z burzy v Lyonu. Tradiční zvonění zaznělo na oslavu prvního novodobého obchodování ve 13 hodin 12 minut. Majitele změnilo sedm emisí v objemu dva miliony korun.

Rozvoj a současnost

Dnes je burza největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Spolupracuje s vídeňskou burzou cenných papírů, svým majoritním akcionářem. Od poloviny 90. let se burza kontinuálně rozvíjí. Obchoduje akcie českých i zahraničních firem, státní i podnikové dluhopisy, fondy a strukturované cenné papíry. Na trhu jsou globální společnosti, velké bankovní korporace, zavedené tuzemské průmyslové značky i začínající firmy. Od roku 2007, kdy byla založena PXE – Power Exchange Central Europe, se na pražské burze obchoduje i s energiemi, konkrétně s elektřinou a plynem. V roce 2017 burza otevřela trh START určený menším a středním firmám.

Připomínka výročí

Burza si bude 150leté výročí připomínat v průběhu celého roku. Další aktivity se budou postupně prezentovat prostřednictvím stránek burzy a na sociálních sítích a vždy budou uvedeny speciálním logem k výročí 150 let. Sledujte naše stránky a sociální sítě a dozvíte se víc.

Kontakt:

Marie Mühlhoferová

Odbor externí komunikace

muhlhoferova@pse.cz

Burza cenných papírů Praha

Burza cenných papírů Praha, a.s. (BCPP), je největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Spolu se svými dceřinými společnostmi tvoří skupinu PX, jejíž nejvýznamnější společností je vedle burzy Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (CDCP). Se skupinou PX dále úzce spolupracuje společnost POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. (PXE), z jedné třetiny vlastněná Burzou cenných papírů Praha. Burza cenných papírů Praha je z 99,54 % dceřinou společností Burzy cenných papírů Vídeň.

7°C

Dnes je úterý 13. dubna 2021

Očekáváme v 19:00 6°C

Celá předpověď