Výroční konference AFI: Není investice jako investice

foto Českou ekonomiku z makro a mikro pohledu probrali na výroční konferenci AFI (zleva) člen bankovní rady ČNB Aleš Michl, David Navrátil z České spořitelny, Miroslav Singer z Generali a europoslanec Luděk Niedermayer

Česká republika netrpí nedostatkem peněz. Tuzemský problém spočívá v tom, kam tyto prostředky tečou. V těchto transferech se odráží často nesprávné chápání, co investice je a není. Shodli se na tom ekonomičtí experti v Kongresovém centru ČNB.

Fotogalerie

Česká ekonomika byla zmražená, vláda se chce krizí proinvestovat. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer si nicméně myslí, že ČR investice nepotřebuje, neboť je má, protože coby silně průmyslová země investuje masivně. Navíc má výhodné úroky, takže se tvoří nové zdroje investic. „Máme-li s investicemi problém, tak potom ten, kam směřují. Nebo máme problém se slovem investice, protože se ta debata zamlžuje tím, že řada věcí, které máme mít jako investice do budoucnosti, nejsou součástí aktuálního ukazatele investic. Jestli někdo z vás cítí, že investicí do budoucna je plat učitele, nikoli výstavba nové univerzitní budovy, má v tomto smyslu smyslu smůlu,” uvedl Singer.

Pokud jde o směřování investic, žijeme v době covidu-19, čili jsou tu jisté obavy. „Zamysleme se proto nad tím, kam by ty investice směřovat měly a kam ne. Existují čtyři druhy byznysů: zámečníci, kteří jedou jako dříve. Opravář bot, jehož pandemie zavřela, ale jehož příjem bude na konci roku stejný, protože mu lidé začali boty zase nosit. Třetí typ jsou kadeřníci, kterým se to zkomplikovalo, měli dva měsíce výpadku, ale byznys se jim vrátil. Čtvrtý druh se nachází v ohromné nejistotě, třeba hotely. Od toho všeho se odvíjí směřování investic,” zdůraznil Singer.

Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB připomněl, že Česko získalo po 17 letech zvýšený rating od agentury Moody’s. „Když se podíváte na tok peněz, posledních 13 aukcí státních dluhopisů je přeupsaných a poptávka je 4x větší než nabídka. Epidemiologická situace není příznivá, jenže není děsivá. „Třetí čtvrtletí by mohlo být v plusu, pokud jde o růst HDP,” uvedl. Peněz je podle něj dostatek, některé firmy si dokonce ani nebudou chtít půjčovat. „Nemusí se zachraňovat úplně vše, důležitá je výnosová křivka. Financování státu v poslední době zdražovalo, trh dluhopisů ale musí fungovat a příští rok by měla být fiskální politika znovu expanzivní,” myslí si Michl.

Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer nabídl exkurz do třech dekád o revoluce. „ V listopadu 1989 jsem byli banánová republika bez banánů. Měli jsme zaostávající republiku s obrovskou průmyslovou základnou a s defiitem běžného účtu platební bilance. Na konci 90. let nastala krize snah o budování českého kapitalismu, protože kapitalismus bez kapitálu nefunguje, jisté množství ekonomických chyb vytvořilo katastrofální prostředí pro podnikání. Obrat přišel s příklonem k zahraničním investicím, který vedl ke vzniku pracovních míst, ke zvýšení konkurenceschopnosti ak zlepšení platební bilance. Navíc se blížil vstup na společný trh EU. Před krizí po roce 2008 zžila republika v číslech své nejlepší období, velkou roli hrály investice, pokles nezaměstnanosti byl dramatický, ovšem vybudovala se velká závislost na úzkém sektoru produktů. Motorem byl růst čistých exportů, provázený podrozvinutím malých a středních firem,” shrnul Niedermayer.

Po roce 2008 bylo podle něj patrné, že jsme z krizových let nevyšli dobře. „Výrazným fenoménem je růst mezd v posledních letech, Zvedá roli domácí poptávky v ekonomice, ale ovlivňuje cenovou konkurenceschopnost. Bez ohledu na koronavirovou pandemii je zřejmé, že pro investice do ČR mluví stabilní makropodmínky, rozumný poměr mezi cenou a kvalitou pracovní síly, brzdou je nesmírně komplikovaná regulace, nepředvídatelné rozhodování státu, vysoké zdanění práce, nejsme šampioni ve školství ani v rozvoji moderních technologií,” vypočetl europoslanec.

Výmluvná je aktuální nabídka pracovních míst, soudí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. V situaci, kdy Česko prochází nejhlubším ekonomickým poklesem ve své historii, ubývá pracovních sil a bude v důsledku demografického vývoje ještě hůře. „Řešením je větší promyšlenost a širší participace jistých skupin, třeba žen a mladých lidí.

Pomoci mohou i cizinci. ale covid ukázal, že na ně nemůžeme dlouhodobě spoléhat. Lze i outsourcovat výrobu, ovšem hrozí nebezpečí, že se výroba přesune výroba na zahraniční vlastníky. Dalším receptem je růst produktivity,” podtrhl Navrátil.

Řečickou otázku položil závěrem šéf AFI Kamil Blažek, který se zamyslel nad tím, zda jsou současná protikrizová opatření skutečně na místě. „Nejsou náhodou spíše prokrizová, třeba z pohledu pracovního trhu. Ten je nezbytné co nejvíce zpružnit, možná i za cenu vyšší nezaměstnanosti,” naznačil Blažek.

Sestřih celé konference můžete zhlédnout zde:

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

13°C

Dnes je čtvrtek 29. října 2020

Očekáváme v 23:00 7°C

Celá předpověď