Solnohradský Wagrain-Kleinarl nabízí perfektní sjezdovky i jiné zážitky

foto Region Wagrain-Kleinarl

Dovolená, to je především dobíjení baterek. Předpokladem je být v pohodě, prožít dobré chvíle. Ať už ve dvou, s rodinou či s přáteli – zážitky na sněhu patří mezi ty, které zůstávají dlouhodobě v paměti.

Fotogalerie

Přesně na tuto strunu hrají v zimních měsících organizátoři turistického ruchu oblasti Wagrain-Kleinarl (850 n.m. a 1014 n.m.) v rakouském Solnohradsku. „V srdci této země, ve velkolepém prostředí velehor, je vše: křišťálově čistý vzduch, nedotčená příroda, blyštivé sjezdovky, vše v nerušivém množství a v rodinné atmosféře. Obě centra si takto zachovávají šarmantní venkovský ráz. Tyto vlastnosti dělají z adresy Wagrain-Kleinarlu jedno z neoblíbenějších míst v rakouských Alpách,” zdůrazňuje Stefan Passrugger, ředitel místní turistické správy.

Výhled z výšky 100 metrů

Region Wagrain-Kleinarl, s vrcholky přesahujícími i 2500 metrů, je dlouhodobě pevnou součástí solnohradského sportovního vyžití a největšího rakouského lyžařského svazu Ski amadé. Nejmodernější lanovky a výborně udržované trati v délce stovek kilometrů, odstupňované podle náročnosti, tvoří dohromady ráj pro lyžaře-amatéry, stejně jako pro profesionální týmy. Bonusem je jedinečná možnost přepravy kabinou G-Link, která vede na bezsloupovém vedení 100 metrů nad celým údolím Wagrainu. Lanovka má převýšení pouhých sedmi metrů, je dlouhá dva kilometry a spojuje wagrainský areál se střediskem Flachau.

„Atomový” pohon

S Wagrain-Kleiarlem jsou bytostně spojena dvě jména, kterou jsou ve světě lyžování pojmem. Prvním je Atomic, výrobce lyží a dalšího sportovního vybavení. Společnost s ústředím v Salzburku vznikla roku 1955 a zkraje 70. let vybudovala svou druhou továrnu v Altenmarktu v Pongau. Převážná část výroby lyží se tam udržela dodnes. Po expanzi v 80. a 90. letech však přišel pád a firmy skončila v platební neschopnosti. Záchrana přišla v podobě začlenění Atomicu do skupiny Armer Sports Group, které udělala tečku za existenční nejistotou podniku. V současnosti se podnik opět těší uznání lyžařů na všech sportovních úrovních a ročně dodává na trh zhruba 600 tisíc párů lyží. Zároveň se Atomic prezentuje jako zastánce udržitelnosti životního prostředí, důležitý zaměstnavatel v regionu a coby podporovatel a investor do rozvoje turismu v Solnohradsku, jmenovitě ve Wagrain-Kleinarlu. Firma je rovněž sponzorem rakouské mužské a ženské reprezentace ve sjezdovém lyžování, ve freestylu, v norské kombinaci, v běžeckých disciplínách a v biatlonu.

Zlatá Marie

Druhou ikonou je Annemarie Moserová-Pröllová. „Zlatá Marie”, jak jí přezdívají, udávala v 70. letech tón světovému ženskému lyžování jako žádná jiná. Dnes 66letá, drobná, stále vitální rodačka a obyvatelka Kleinarlu, vyhrála svůj první závod ve Světovém poháru v lednu 1970 a trofej pro vítězku některého ze závodu seriálu poté zvedla nad hlavou ještě 61krát (její rekord v počtu vítězství překonala až Lindsey Vonnová z USA). Celkový Světový pohár vyhrála Moserová-Pröllová šestkrát, z toho pětkrát po sobě.

Po pauze kvůli nemocnému otci, která ji donutila vynechat celou sezónu 1976 včetně olympiády v Innsbrucku, se jí povedlo vrátit se na vítěznou vlnu. Stala se souhrnnou vítězkou pro rok 1979 a o rok později se dočkala vytouženého olympijského zlata, kdy byla nejrychlejší ve sjezdu v Lake Placid. Lyže poté odložila, založila rodinu a pustila se do provozování cukrárny a kavárny „Weltcup-Café Annemarie” v Kleinarlu. Druhou kariéru ukončila v roce 2008, nový majitel provozuje přejmenované „Café-Restaurant Olympia” s vystavenými poháry původní majitelky dodnes. „Byla jsem taková obyčejná holka od vedle, lyže byly přirozeným sportem,” říká rakouská sportovkyně minulého století. A třebaže mezi jejími trofejemi jasně vedou sjezd, obří slalom a kombinace, ona sama tvrdí, že nejraději měla vždy slalom.

Jistoty plus novinky

Zimní Wagrain-Kleiarl, to nejsou pouze svahy, modré nebe a slunce, nýbrž také ubytovací kapacity, gastronomie a další služby. Celá oblast klade mimořádný důraz na ekologie, biopotraviny a zachování původního rázu krajiny. Jistoty v podobě skvělých polévek, štrůdlů a příslovečné pohostinnosti zpestřují novinky moderní kuchyně.

Kromě cesty po dálnici, která trvá z Prahy asi pět hodin, je možný i příjezd vlakem. Samozřejmostí je bezplatná doprava místními skibusy.

Více o lyžování v Solnohradsku na webu kamkam.eu.

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

3°C

Dnes je úterý 21. ledna 2020

Očekáváme v 21:00 -3°C

Celá předpověď