Mladé hlasy: Děti a štěstí

foto

Praha 21. října 2021 (PROTEXT) - Děti z bohatých rodin jsou šťastnější. Pro pocit štěstí jsou nejdůležitější kamarádi a rodina. Podle výsledků studie Mladé hlasy 2021 se více než polovina dětí v Česku cítí šťastně, přičemž podíl šťastných dětí se u nás v čase příliš nemění. Nešťastné jsou, když se jim nedaří ve škole nebo když jim někdo nadává. Chlapci a dívky tyto situace často vnímají odlišně, rozdíly v pocitu štěstí existují i na regionální úrovni a v závislosti na sociodemografické situaci rodiny.

Česká pobočka UNICEF dnes uveřejnila první část výsledků sociologické studie Mladé hlasy 2021, která v intervalech několika let pravidelně mapuje postoje, názory a očekávání dětí v České republice. Jedná se o unikátní výzkum založený na osobních rozhovorech s dětmi, který umožňuje nahlédnout do myslí a životů českých dětí, s cílem identifikovat tužby a přání současné mladé generace a umožnit jí vyjádřit svůj názor. Výsledky tematické kategorie "Štěstí" prozrazují, co jim dělá největší starost, jaký vliv má na pocit štěstí ekonomická situace rodiny a vzdělání rodičů či jaké věci chlapci a dívky vnímají rozdílně.

"Na pocitu štěstí u dětí se pandemie nijak výrazně neprojevila. Více než polovina dětí v Česku uvedla, že je šťastná téměř pořád. Nejšťastnější jsou děti s jedním sourozencem. Oproti předchozím letům ale děti výrazněji vnímají sociální rozdíly. Děti s jedním rodičem a děti z chudších domácností jsou šťastné méně. Překvapilo nás také, že v Čechách jsou děti šťastnější než na Moravě," shrnuje poznatky Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Ve čtvrtek 21. října od 10 hodin proběhne veřejný online briefing České děti a štěstí, kde budou za účasti ředitelky UNICEF ČR Pavly Gomba a vedoucí výzkumu Jany Proboštové představeny výsledky výzkumu a zodpovězeny otázky veřejnosti a médií.

Dopady vzrůstajících sociálních rozdílů v českých rodinách jsou jednou z oblastí, na které výzkum upozorňuje a kterým je nutné věnovat pozornost. Oproti výsledkům z roku 2020, které rozdíly v příjmech příliš neakcentují, jsou v současnosti výrazně šťastnější děti z domácností s vyššími příjmy. V příjmově slabších rodinách se pocit štěstí objevuje méně, naopak v nich převládá neutrální pocit "ani šťastný, ani nešťastný". Až 53 % dětí se cítí být šťastnými skoro pořád, 43 % jen někdy. Česká republika se sice dlouhodobě řadí mezi země, které mají nejnižší míru dětské chudoby, ale modelová studie výzkumného centra UNICEF – Innocenti poukázala na fakt, že po pandemii covid-19 může být ohroženo až 35 000 českých dětí. Nejrizikovější skupinou jsou rodiny samoživitelů.

Na otázku, kdy se cítí šťastní, 40 % dětí jako první odpověď zmínilo kamarády, 30 % uvedlo, že při trávení času s rodinou. Pocit štěstí ve společných chvílích s rodinou uváděly častěji dívky a děti, které mají oba rodiče, u dětí z neúplných rodin a u chlapců převládalo trávení času spíše s kamarády. V roce 2020 děti oproti letošku častěji uváděly rodinu – za nouzového stavu ji zmínilo 67 % dotázaných. Při letošním dotazování také zaznělo, že děti se cítí šťastné, když "je mamka šťastná", když jsou šťastni všichni okolo, když "maminka má peníze" a "táta je v pohodě".

Nešťastné se děti cítí nejčastěji, když se jim nedaří ve škole. Tento problém trápí spíše dívky než chlapce a častěji se vyskytuje v úplných rodinách, kde dítě žije s oběma rodiči. Českým dětem se nelíbí ani to, když jim někdo nadává. Smutek pramenící z nadávek mířených proti svojí osobě uváděly děti mnohem méně častěji v Praze (19 %), přibližně stejně pak v Čechách (42 %) a na Moravě (40 %), obecně byla ale četnost nižší než v roce 2020. Děti také často zmiňovaly, že se cítí nešťastné, když jsou potrestány. Tato odpověď se mnohem častěji vyskytovala u dětí, jejichž rodiče nemají dosažené maturitní vzdělání, naopak u dětí vysokoškolsky vzdělaných rodičů byla četnost mnohem menší.

Koronavirus v dětech stále silně rezonuje – dotazovaní mimo jiné uvedli, že se cítí nešťastní, když je karanténa. Důvodem ke smutku pro ně také je, když se blízkému něco přihodí, někdo je soudí, nevěří jim a přehlíží je. Štěstí dětí ovlivňují také vztahy s otcem – objevovaly se odpovědi: "když se mnou otec nekomunikuje", "když taťka nepošle peníze". Jednotlivé děti trápí i situace ve světě, zmiňovaly například Afghánistán.

A co dětem dělá největší starosti? Většinou, když se něco přihodí v rodině nebo když se jim ve škole nedaří. Školní neúspěchy více trápí děti, které navštěvují gymnázia, naopak mezi žáky učilišť tato odpověď nezazněla ani jednou. Starosti se školními výsledky mají častěji děti vysokoškoláků, v rodinách, kde rodiče nemají maturitu, byla tato odpověď zaznamenána méně. Prospěch také trápí spíše děti z příjmově silnějších domácností (45 %), zatímco ratolesti z příjmově slabších rodin si s ním lámou hlavu výrazně méně (19 %). Oproti dotazníku z doby nouzového stavu v roce 2020 mezi odpověďmi ubyly hádky v rodině ze 36 % na 15 % a méně dětí také zmiňovalo neštěstí v rodině. V odpovědích "jiné" zaznívaly starosti týkající se osobního života i globálnějších problémů. Děti nechtějí, aby byli jejich rodiče nemocní a těžkou hlavu jim dělá také covid-19; neví, jestli půjdou do školy, jak k nim budou po návratu přistupovat učitelé a mají strach, "kdy se bude zas zavírat". Starost jim dělá ale i současná krize v Afghánistánu, politická situace a nerovnost mezi lidmi.

"Šetření proběhlo v červenci, srpnu a září 2021, celkem se jej zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jedná se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, aby byly proporčně zastoupeny kraje a velikost obce, počet členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí, při kterém si tazatel zaznamenával odpovědi na papír. Pro řadu dětí to bylo poprvé, kdy se jich někdo vážně zeptal na jejich názor," vysvětlila Jana Proboštová, vedoucí výzkumu agentury STEM/MARK, která studii pro UNICEF ČR realizovala.

Zjištěné informace lze provázat i s výsledky šetření z minulých let. Průzkumy Mladé hlasy proběhly v Česku v letech 2001, 2008, 2017 a částečně i v době nouzového stavu v roce 2020.

Zveřejňování výsledků výzkumu bude probíhat postupně po tematických blocích – po štěstí bude následovat oblast školy a kamarádů, vztahů v rodině, téma děti a společnost a všeobecná informovanost dětí. Poslední část výsledků průzkumu shrne, jak děti vnímaly a vnímají pandemii covid-19 a změny ve svém životě s ní související. Závěry průzkumu budou poskytnuty státním i neziskovým institucím za účelem přijetí změn a opatření, které budou mít na situaci českých dětí pozitivní dopad.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.

Infografika k výzkumu je k dispozici zde.

Zdrojová data z kategorie „Štěstí“ jsou k dispozici zde.

UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 88,3 % všech získaných prostředků.

Pro více informací o výzkumu kontaktujte:

Lucie Štěpánková, Communication Officer, lstepankova@unicef.cz

Lenka Čtvrtečková, Communication Officer, lctvrteckova@unicef.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

2°C

Dnes je sobota 4. prosince 2021

Očekáváme v 19:00 2°C

Celá předpověď