Nejefektivnější je dát ratolest do dobré lyžařské školky/školy, kde se o ní bude starat šikovný personál. Jenže to z nejrůznějších důvodů není vždy možné a trochu se musí, a často i chce, postarat sám rodič.
Jak tedy na to? Čím začít?
Nejprve zvažme, jak jsme sami dobří lyžaři a kolik máme energie na rozvíjení dětských dovedností na sjezdových lyžích. Podle toho můžeme zapojit do výuky sami sebe.
Větší porci výuky bychom na sebe na začátku měli vzít v tom případě, že jsme nejen dobří lyžaři, ale máme i trochu pedagogické vlohy. Kdo to nezažil, netuší, jak to může být na začátku složité. Může si to vyžádat i fyzický fortel. Určitě bychom měli proložit vlastní výuku s tou profesionální v lyžařské škole.
Důležité je, aby hned od začátku lyžování dítě bavilo. Nejlepší je tedy relativně brzy ho postavit na lyžičkách na sníh, ale jen na chvilku a formou hry. Může to být dlouho před tím, než se skutečně začne učit lyžovat.
Později je dobré začít se základními pohybovými dovednostmi – naučit se na dětských lyžích stát, ťapat, otočit dokola, popojít, zvládnout základní koordinaci. Potom můžeme tahat dítě do mírného kopce za hůlku, jako na vleku. Následně přijde na řadu delší skluz po rovince a postavení lyží v pluhu – teprve pak zkoušení jízdy z mírného kopce v pluhu. Samostatně se zvednout ze sněhu.
Začněme všechno bez hůlek, jen by se dítěti pletly. Při pomalé jízdě můžeme před ním sami pomalu couvat a kontrolovat ho, jak dá ruce na kolena, čímž zvýší stabilitu, a pomalu sjíždí dolu. Teprve pak pustíme dítě samotné. Ale zase vždy jen na mírném svahu s dojezdem do rovinky a jen do té doby, dokdy ho to bude bavit.
Hlavně žádný křik, ne komplikované pokyny, trpělivost a zase trpělivost. A nepřehnat to s délkou výcviku. Dítě to prostě musí pořád bavit. Zde absolutně platí – škola hrou.
Po zvládnutí pluhu mohou začít obloučky, práce s těžištěm a postupná snaha o vedení lyží paralelně. K tomu zdůrazňujeme práci v kolenou – nikdy ne natažené nohy – a ruce mírně dopředu. Učíme děcko využít vykrojení karvingových lyží, jet na nich oblouk, plynule přejít do oblouku na druhou stranu a konečně zastavit smykem.
Nezapomeňte na pokud možno dobré počasí, vhodný výukový mírný terén ideálně tam, kde mají pojízdný pás.
