Restituce šlechtického majetku: Rod Des Fours Walderode

foto Ilustrační foto - Hrubý Rohozec, zámek u Turnova

Historie rodu: Rod Des Fours má původ v Brabantsku ve střední Belgii, brzy však přesídlil do Lotrinska. Do Čech přišli příslušníci této rodiny v 17. století. Lotrinská větev rodu později vymřela, zakladatelem české linie se stal Mikuláš Des Fours, jenž za třicetileté války bojoval na straně rakouských císařských vojsk. Stal císařským generálem a později říšským hrabětem. Velel vojskům Albrechta z Valdštejna a od něj také později koupil panství Hrubý Rohozec. Jeden z příslušníků rodu Des Fours se v 18. století oženil s dcerou posledního hraběte Walderode z Eckhausenu.

Německý rod Walderode se v českých zemích usadil v první polovině 17. století a k jeho majetku patřilo panství a zámky Potštát a Vrchoslavice na Moravě. Jméno rodu se později ustálilo na hrabě Des Fours Walderode z Montu a Athienville, svobodný pán na Eckhausenu.

Tradiční sídlo rodu v Čechách: Hrubý Rohozec

Příslušníci rodu nejvíce spjatí s restitucemi

Karel Friedrich Des Fours Walderode (4.5.1904-7.2.2000)

Hrabě, potomek šlechtického rodu Des Fours Walderode a poslední soukromý majitel zámku Hrubý Rohozec na Semilsku. Narodil se ve Vídni, vystudoval práva. Při sčítání lidu před druhou světovou válkou se přihlásil k německé národnosti, za války byl členem Henleinovy sudetoněmecké strany. Panství Hrubý Rohozec převzal v roce 1941 po smrti otce Mikuláše Vladimíra (1877-1941). O rodový majetek přišel jako občan německé národnosti po druhé světové válce podle Benešových dekretů. V roce 1947 mu bylo vydáno osvědčení o zachování československého občanství, zabraný majetek už ale nestihl získat. Po únoru 1948 emigroval do Rakouska a československého občanství se vzdal. V roce 1992 ministerstvo vnitra des Fours Walderodemu československé občanství vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. V roce 2000 ve Vídni zemřel.

Kuno Des Fours Walderode (1879-60.léta)

Strýc žadatele o restituce majetku rodu Karla Des Fours Walderode. Připadla mu moravská část rodinného majetku. Do roku 1945 vlastnil zámek a panství v Dřínově na Kroměřížsku. Majetek byl zkonfiskován podle Benešových dekretů. Kuno Des Fours Walderode byl z Československa vystěhován po druhé světové válce. V závěti odkázal majetek synovci Karlovi a svému sluhovi. Sluha zemřel a žádost jeho dědiců o restituci byla později zamítnuta. Karel Des Fours Walderode podal žádost o navrácení majetku na Kroměřížsku v roce 1992, úřady ji však zamítly.

Johanna Kammerlanderová

Rakouská občanka, vdova po Karlu Des Fours Walderode. Je právnička. Po smrti Karla Des Fours Walderode v roce 2000 jako jeho dědička usiluje o vrácení rodového majetku. (Podle Haló novin z 3.4.2002 s ní Walderode uzavřel sňatek v roce 1992 a vyženil syna.)

Majetek vrácený rodu v restituci

Pozemky

- původně vydáno 89,3 hektarů lesa v katastru obcí Daliměřice a Bukovina na Semilsku, rozhodnutí o vydání bylo ale zrušeno. (Pozemky v roce 1992 vydal státní podnik Lesy ČR, závod Harrachov, v roce 1995 však tehdejší ministr zemědělství Josef Lux rozhodnutí o vydání zrušil)

Restituční nároky

Potomek šlechtického rodu Des Foursů Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách, jehož celkovou výši odborníci odhadli na 3,5 miliardy korun. Podle právníka rodiny Felixe Nevřely se však jedná zhruba o majetek za 120 milionů korun. Jde především o lesy, zemědělskou půdu, statky na Liberecku, Jablonecku a Semilsku, včetně zámku Hrubý Rohozec u Turnova.

Walderodemu byly v roce 1992 v restituci vráceno 89 hektarů pozemků v severních Čechách. V roce 1995 ale ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí zrušilo.

Zámky

- Hrubý Rohozec na Semilsku (bývalé panství zahrnuje kromě zámku 300 ha lesů a další pozemky a nemovitosti, mj. bývalé objekty strojní a traktorové stanice a Zeleniny Hradec Králové v Hrubém Rohozci) (dosud nerozhodnuto)

- Dřínov na Kroměřížsku (renesanční zámek, bývalé panství zahrnuje 360 ha lesů a polí, statek v Srnově, dvůr ve Vrchoslavicích, cihelnu a několik rybníků; zámek přešel v roce 1989 na obec) (nevydáno)

- zámeček Smržovka na Jablonecku (nevydáno)

Pozemky

- 300 ha lesa a další pozemky u Turnova na Semilsku (dosud nerozhodnuto)

- 3600 ha půdy na Jablonecku (nevydáno)

- 360 ha lesů a polí jako součást dřínovského panství (nevydáno)

Další majetek

- velkostatek Smržovka na Jablonecku (nevydáno)

- nemovitost v Josefově Dolu na Jablonecku (součást panství Smržovka, nevydáno)

- velkostatek v Dřínově na Kroměřížsku (nevydáno)

- dvůr ve Vrchoslavicích na Prostějovsku a statek v Srnově (součást dřínovského panství, nevydáno)

- cihelna a rybníky jako součást dřínovského panství (nevydáno)

Průběh kauzy

30. března 1992 - Walderode požádal u okresních soudů v Pardubicích a Semilech o vydání stamiliónového majetku, sestávajícího z tří tisíc ha lesů, zemědělské půdy, hospodářských budov a zámku Hrubý Rohozec u Turnova na Semilsku, celkem požádal o majetek v hodnotě 1,7 miliard korun (PE/2.12.1995); soudní řízení bylo vzápětí zastaveno.

25. června 1992 - Walderode uplatnil tytéž restituční nároky u Pozemkového úřadu v Semilech; žádal kromě vydání zámku Hrubý Rohozec o vydání rozsáhlých pozemků a lesů na Jablonecku, Liberecku a Semilsku (3600 ha lesních pozemků).

Září 1992 - Walderode požádal o vydání velkostatku a zámku v Dřínově na Kroměřížsku spolu s 360 hektary polí a lesů. Svůj nárok opíral o závěť posledního soukromého vlastníka dřínovského majetku, svého strýce Kuna Des Fours Walderode. Kuno zemřel v 60.letech a v závěti odkázal majetek synovci Karlovi a svému sluhovi. Dřínovské panství bylo zkonsfikováno na základě Benešových dekretů v roce 1945, zahrnovalo také cihelnu, statek v Srnově a dvůr ve Vrchoslavicích na Prostějovsku.

24. listopadu 1992 - Walderode uzavřel smlouvu se státním podnikem Lesy Harrachov o vydání 89,3 hektarů lesa v katastru obcí Daliměřice a Bukovina (hodnota pozemků 20 miliónů korun)(Hradecké noviny/8.1.1994) (tj.původně mu byl majetek vydán, ale o několik měsíců bylo toto rozhodnutí zrušeno).

10. března 1993 - Okresní pozemkový úřad v Semilech dohodu o vydání 89 ha schválil.

10. prosince 1993 - Generální prokuratura ČR podala protest proti udělení státního občanství a navrhla odebrat Walderodemu občanský průkaz; upozornila rovněž na pochybnost osvědčení z 16.12.1947 o zachování československého občanství, protože bylo vydáno jinak, než tehdy obvyklým způsobem.

21. února 1994 - Ministr vnitra Jan Ruml prokurátorský protest zamítl.

1994 - Řízení o vydání zámku Hrubý Rohozec přerušeno - dle informace přednostky Okresního úřadu v Semilech. (LN/28.4.1995)

6. února 1995 - Pozemkový úřad v Jablonci nad Nisou zamítl žádost, jíž se Walderode domáhal vrácení panství Smržovka na Jablonecku; panství bylo po druhé světové válce konfiskováno jeho nevlastní matce Gabrielle a nevlastním bratrům Maxmiliánovi a Luisovi.

Červen 1995 - Pozemkový úřad v Kroměříži zamítl Walderodeho žádost o vrácení velkostatku a zámku v Dřínově na Kroměřížsku, neboť žadatel podle úřadu nedodal zákonem stanovené doklady. Walderode se v zákonné lhůtě neodvolal.

17. října 1995 - Ústřední pozemkový úřad zamítl žádost turnovského občanského sdružení kauzy Walderode (Petiční výbor města Turnova) o přezkoumání rozhodnutí, jímž bylo Walderodemu vráceno prvních devadesát hektarů lesa.

24. listopadu 1995 - Ministr zemědělství Josef Lux rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v Semilech o vydání lesa (89 ha) Walderodemu zrušil mimo jiné s odkazem na nesplněnou podmínku trvalého pobytu Walderodeho v ČR (zákon č.243/1992 Sb., na jehož základě Walderode žádal o pozemky, obsahuje podmínku "občan trvale žijící na území České republiky"; zákon č.243/1992 upravuje provádění některých ustanovení zákona č.229/1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku).

28. listopadu 1995 - Mluvčí turnovského Petičního výboru, Josef Kunetka oznámil, že okresní státní zastupitelství v Semilech podalo na Walderodeho žalobu z důvodů zpochybnění jím předložených dokladů o oprávněnosti nároků na uzavření smlouvy na vydání 89 ha lesa; Žalovanou stranou je podle petičního výboru i státní podnik Lesy ČR, závod Harrachov, neboť dostatečně neprošetřil Walderodeho jako oprávněnou osobu; žalobou se bude zabývat Okresní soud v Semilech.

Leden 1996 - Walderode podal návrh na přezkoumání rozhodnutí ministra zemědělství Josefa Luxe (zrušil rozhodnutí o vydání 89 ha lesa); Walderode žádá nazpět ještě 300 ha zámek Hrubý Rohozec. (ČTK/22.2.1996; 25.4.1996)

12. ledna 1996 - Deník Právo uvedl, že vláda chce zamezit restitučním nárokům Karla Des Fours Walderodeho a dalších osob, jež na základě výjimky dostaly po listopadu 1989 od ministerstva vnitra občanství; hodlá to dle deníku udělat novelou zemědělských restitučních zákonů.

8. února 1996 - Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o půdě a dalšího souvisejícího zákona; ze zákona o půdě byla vypuštěna podmínka trvalého pobytu, kterou zrušil Ústavní soud 13.12.1995; o majetek v rámci restituce však zároveň podle novely může požádat pouze ten, kdo do ledna 1990 nepozbyl české státní občanství. (PE/14.2.1996)

Duben 1996 - Zamítnuty restituční nároky Walderodeho na 3600 ha na Jablonecku. Městský soud v Praze v odvolacím řízení potvrdil předchozí rozhodnutí Pozemkového úřadu v Jablonci nad Nisou ze začátku roku 1995, který rozhodl, že Walderode nemá na majetek nárok, neboť nikdy nebyl jeho vlastníkem. Walderode podal proti rozhodnutí stížnost k Ústavnímu soudu.

5. června 1997 - Ústavní soud zamítl stížnost Walderodeho proti rozsudku Městského soudu v Praze, který potvrzoval rozhodnutí Pozemkového úřadu v Jablonci nad Nisou zamítající Walderodův nárok na restituci bývalého velkostatku Smržovka na Jablonecku (k velkostatku patřilo 3600 ha půdy, zámeček ve Smržovce, zámek v Josefově Dole a další nemovitosti); Velkostatek a další nemovitosti patřily jeho nevlastním bratrům Louisovi a Maxmiliánovi, kteří zahynuli 30. června 1944 a 16. května 1945, a dále jeho nevlastní matce Gabrielle, která po válce zemřela v Rakousku. Všichni měli německé občanství, a proto tyto majetky po válce zkonfiskoval stát. (Právo/6.6.1997) Pozn.: rozhodnutí ÚS se ale nedotýká Walderodeho požadavků na vrácení jiného majetku v okr.Semily (např.památkově chráněného zámku Hrubý Rohozec), který Walderode získal do vlastnictví jako přímé dědictví po svém otci. (MfD/6.6.1997)

Srpen 1997 - Vrchní soud zamítl odvolání, které podal Karel Des Fours Walderode proti rozhodnutí ministra zemědělství Josef Luxe, jež zamítl vrácení 89 ha půdy na Semilsku. (ZN/27.3.1998)

28. ledna 2000 - Městský soud v Praze zamítl Walderodovy restituční nároky na rozsáhlé majetky bývalého panství Hrubý Rohozec na Turnovsku. Šlo o zamítnutí dvou Walderodových odvolání proti nepřiznaným restitučním nárokům. Walderode údajně neprokázal, že byl občanem Československa. (Právo/31.1.2000)

7. února 2000 - Karel Des Fours Walderode zemřel ve věku necelých šestadevadesáti let ve Vídni.

16. února 2000 - ÚS přerušil z důvodu úmrtí stěžovatele projednávání stížnosti Karla Des Fours Walderodeho ohledně restituce rozsáhlých nemovitostí na Jablonecku do doby než budou známy výsledky dědického řízení. V tomto konkrétním případě, kterým se měl ÚS zabývat, se Walderode domáhal vydání asi 150 hektarů pozemků na Jablonecku. Současně navrhoval zrušení části dodatku jednoho z restitučních zákonů, který je údajně diskriminačně zaměřen právě proti Walderodeho nárokům.

pozn.: Walderodeho právní zástupce v restituční kauze byl Felix Nevřela.

13. června 2001 - ÚS v souvislosti s restitučním sporem o majetek rodu Des Fours Walderode v severovýchodních Čechách rozhodl, že v únoru 2000 zesnulý Karel Des Fours Walderode byl československým občanem. Soud tak dal dědicům naději na získání zkonfiskovaného majetku na Jablonecku. O majetku na Semilsku se bude teprve rozhodovat.

Restituční žádost, jež zřejmě převzali Walderodovi dědici, tak musí opět projednat Okresní pozemkový úřad v Jablonci nad Nisou, který ji v minulosti zamítl. Podle předsedy senátu Ústavního soudu Antonína Procházky do řízení později vstoupila jako univerzální Walderodova dědička rakouská občanka Johanna Kammerlanderová.

13. června 2001 - Turnovský petiční výbor a místní pobočka Konfederace politických vězňů se odvolá proti nálezu Ústavního soudu z téhož dne v kauze nároků na restituce po zesnulém Karlu Des Fours Walderode hodlá odvolat.

20. června 2001 - Podle ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD) v deníku Právo rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že Karel Des Fours Walderode byl českým občanem, nevypovídá nic o tom, zda bude rod Walderode restituovat nebo ne. "Platnost dekretů prezidenta Beneše nikdo do této doby nezrušil a jak jsem věc mohl prověřit, plně se na jeho osobu vztahují," řekl Dostál. Ministr poznamenal, že si nedovede představit, aby se člověku, který svými činy v době protektorátu plně odpovídal podmínkám dekretů, mělo cokoli vracet.

Srpen 2001 - Petiční výbor, který chce zabránit vydání zkonfiskovaného majetku rodu Walderode na Semilsku, shromáždil podklady o tom, že Karel des Fours Walderode, respektive jeho dědici, nejsou oprávněnými restituenty. "Jde o archivní doklady, z nichž vyplývá, že konfiskace byla opodstatněná, že Walderode nesplnil podmínky pro udělení občanství a nemá na restituci nárok," upřesnil Kunetka. Materiál výbor předá povinným osobám, jež Ústavní soud požádal o vyjádření k ústavní stížnosti. Jde například o Státní památkový úřad Pardubice, který je jednou ze zhruba desítky povinných osob v tomto případě.

Listopad 2001 - Výbor pro lidská práva, který je orgánem Komise OSN pro lidská práva v Ženevě, na základě případu šlechtice Karla Des Fours Walderode kritizoval české restituční zákonodárství. Ženevský výbor poukázal na to, že ČR podmiňuje vracení majetku českým státním občanstvím, a nedodržuje tak mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966.

Výbor vyzval český stát, aby v případě Walderodeho neprodleně vrátil jmění a odškodnil dědice zemřelého vlastníka. Současně požádal, aby ČR veřejně informovala o přijatých opatřeních.

2. ledna 2002 - Podle mluvčího petičního výboru kauzy Walderode Josefa Kunetky je kritika ženevského výboru neoprávněná. V této souvislosti zaslal mluvčí v závěru roku 2001 místopředsedovi vlády Janu Kavanovi a předsedovi sněmovny Václavu Klausovi otevřený dopis, v němž nabízí důkazy o neoprávněnosti těchto restitučních nároků.

14. března 2002 - Ústavní soud opět zvýšil šance potomků rodu Walderode na vydání nemovitostí v hodnotě tří a půl miliardy korun na východě Čech. Ústavní soudci totiž zrušili rozsudek Městského soudu v Praze a rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech, které odmítly vrátit Johanně Kammerlanderové zámek Hrubý Rohozec, který patřil předkům Kammerlanderové z rodu Walderode. Kammerlanderová je nyní rakouská státní občanka.

Ústavní soud ale zároveň odmítl návrh na zrušení části zákona, který pozměnil zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

23.4.2002 - Poslankyně ČSSD Hana Orgoníková naznačila, že prezident Václav Havel jmenoval Elišku Wagnerovou místopředsedkyní Ústavního soudu proto, aby napomohla zrušení Benešových dekretů. Orgoníková se totiž obává, že Ústavní soud, který vrátil k novému projednání kauzu restitucí šlechtice Karla DesFours Walderodeho, nerozhodoval zcela v souladu s dekrety.

(Ústavní soudci zrušili 14. března rozsudek Městského soudu v Praze a rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech, které odmítly vrátit rakouské občance, dědičce po Walderodem, Johanně Kammerlanderové, zámek Hrubý Rohozec. Desetiletý restituční spor se tak dostal zpět na začátek k novému projednání. Wagnerová byla Havlem jmenována do Ústavního soudu až 20. března.) Činnost soudu v kauze zpochybnil i Josef Kunetka z turnovské občanské iniciativy, která se restituční kauzou zabývá. Orgoníková s Kunetkou žádají, aby dědicové šlechtice dokázali, že Walderode byl antifašistou, vzpouzel se proti wehrmachtu, nebyl v SdP nebo trpěl nacistickým útlakem.

Wagnerová označila zpochybnění svého jmenování do ÚS za nesmysl. Podobně se vyjádřil i prezidentův mluvčí Ladislav Špaček.

14. ledna 2003 - Ústavní soud, který o kauze rozhodoval již potřetí, jasně potvrdil, že státní příslušnost šlechtice není v restituční kauze překážkou. Zopakoval svá předešlá rozhodnutí. Vdova po Karlu Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová z Rakouska může opětovně žádat české úřady o vrácení celého majetku svého manžela, který mu byl zabaven po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Hlavním důvodem, proč pozemkové úřady a soudy nechtěly majetek vydat, bylo sporné Walderodeho občanství.

19. března 2003 - Pozemkový úřad v Semilech zamítl veškeré restituční nároky na majetek Karla Des Fours Walderode. Hlavním důvodem bylo šlechticovo prokázané členství v Henleinově straně SDP (Sudetoněmecká strana Konráda Henleina). Uvedlo to Právo z 20. března. Podle listu tím však vleklý spor nekončí, neboť vdova po zesnulém šlechtici Johanna Kammerlanderová se může znovu obrátit na soud.

Červen 2003 - Právník rodiny Walderode Felix Nevřela se odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně proti rozhodnutí semilského pozemkového úřadu z března 2003 nevrátit majetek rodu. Do čtrnácti dnů chce navíc podat žalobu u Okresního soudu v Semilech. (MfD/10.6.2003)

Červenec 2003 - Okresní soud v Semilech přijal žalobu, která požaduje vydání zámku Hrubý Rohozec a dalšího majetku Johanně Kammerlanderové, dědičce šlechtického rodu des Fours Walderode.

Právník žalobkyně Nevřela k tomu uvedl, "celou dobu se hovoří o majetku zhruba za 3,5 miliardy korun. Je to však nesmysl. Jeho hodnota dosahuje přibližně 120 milionů korun. Patří do něj především zámek Hrubý Rohozec, 300 hektarů lesa a nějaké pozemky u Turnova.

Právní zástupce Kammerlanderové požaduje navrácení majetku, patřícího 16 vlastníkům - kromě jiného Lesům České republiky, Národnímu památkovému ústavu nebo městu Turnov.

26. listopadu 2003 - Nejvyšší správní soud v Brně z formálních důvodů zamítl stížnost šlechtické rodiny Walderode na postup pozemkového úřadu v Semilech. Ten odmítl dědičce rodu Johanně Kammerlanderové vydat majetek, jehož hodnota se odhaduje na půl až tři miliardy korun. (MfD/29.11.2003) Zamítnutí stížnosti neznamená konec nároků na vrácení majetku této rodiny.

O tom, zda dědičce rodu Kammerlanderové lze vydat požadovaný majetek bude rozhodovat Okresní soud v Semilech. U něj vdova po Karlu Des Fours Walderode vede současně stejný spor, ale v občanskoprávním soudním řízení.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je čtvrtek 9. července 2020

Očekáváme v 7:00 14°C

Celá předpověď