Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit uhlí nejpozději do roku 2038

foto Obří rypadlo v uhelném lomu Dolu Bílina na Teplicku na archivním snímku.

Praha - Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit v Česku využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale nehlasovala. Ekologické organizace dnešní oznámení o posunu termínu konce těžby nepřekvapilo.

Těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se podle Nováka nevyplatí. "Je to extrémně nepravděpodobné, protože hnědé uhlí se ekonomicky nedá transportovat na dlouhé vzdálenosti. Není to komodita světově obchodovaná, není to černé uhlí. Takže ideální způsob, jak využít hnědé uhlí, je ho spálit ideálně v místě těžby, to znamená v pánevních elektrárnách," řekl Novák. "To, že bychom neměli žádné uhelné elektrárny a dál těžili uhlí, je prakticky nemožné," dodal.

V roce 2015 rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji, který Severočeské doly (SD) provozují. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, řekl dnes ČTK mluvčí SD Lukáš Kopecký. Severočeské doly plánovaly podle dřívějších informací za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Roční těžba uhlí v Česku podle dat České geologické služby dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent.

Dnes oznámené výsledky ČEZ za první pololetí letošního roku ovlivnila opravná položka k dlouhodobému majetku SD ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující podle ČEZ nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí. Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZ o 31 procent na 11,3 miliardy Kč.

"Kromě data dřívějšího očekávaného konce těžby uhlí, tak nejvýznamnější faktor, který vedl k opravné položce je fakt, že ve střednědobém horizontu se obchoduje cena elektřiny téměř na úrovni ceny emisní povolenky. To znamená, že účetní obraz k dnešnímu dni indikuje, že bude daleko menší objem uhlí odebírán pánevními zdroji i během následujících deseti let," řekl dnes šéf controllingu skupiny ČEZ Jan Klaus. Novák uvedl, že hodnota majetku SD před opravnou položkou byla zhruba 13 až 14 miliard korun. "Dojde tak k relativně velkému poklesu hodnoty Severočeských dolů," dodal.

ČEZ letos v aktualizaci své strategie oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Firma dříve uvedla, že plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Změny chystají i další energetické firmy.

Například Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského v pondělí oznámil, že do roku 2030 přestane ve všech zemích, kde působí, používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Výjimkou bude Německo. V ČR se bude odklon od uhlí týkat elektrárny a teplárny v Opatovicích nad Labem na Pardubicku, Plzeňské teplárenské nebo firmy United Energy, která je provozovatelem teplárny v Komořanech, jež vyrábí teplo a elektřinu pro města Most a Litvínov.

Investovat do moderní energetiky plánuje také skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Její společnost Severní energetická spravuje hnědouhelnou těžební lokalitu Československá armáda (ČSA) u Litvínova. Těžba je zde omezena územními limity, proto bude ukončena pravděpodobně v roce 2024. Mezi roky 2030 až 2035 má podle dřívějších informací skončit těžbu také Sokolovská uhelná.

Těžit uhlí na severu Čech se podle ekologů přestane před rokem 2038

Bílina (Teplicko) 10. srpna (ČTK) - Ekologické organizace nepřekvapilo dnešní oznámení o posunu termínu konce těžby hnědého uhlí na severu Čech z roku 2050 na rok 2038. Jiří Koželouh z Hnutí Duha a Jan Rovenský z Greenpeace se ve vyjádření pro ČTK shodli, že dolování skončí daleko dříve, někdy kolem roku 2030, a to s ohledem na vývoje na trhu.

Uhelná komise doporučila ukončit v zemi využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák ČTK řekl, že těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se nevyplatí. Nevyloučil ani dřívější konec těžby. "Je to celkem logické. V tuhle chvíli ekonomické výhledy jsou takové, že uhlí skončí daleko dříve než v roce 2038, spíš tak kolem roku 2030. Jde o to, aby se na to připravila celá ČR a její energetika. Nepřekvapuje mě, že ČEZ toto říká, ve skutečnosti musí přemýšlet, že se bude těžit kratší dobu," uvedl Koželouh.

Rok 2038 je podle Rovenského s ohledem na vývoj na trhu pozdě. "Kdybych se měl vsadit, tak bych se vsadil, že těžba a spalování uhlí skončí před rokem 2030, a to úplně nezávisle na tom, co domluví Uhelná komise nebo co domluví vláda, ale čistě kvůli vývoji na trhu. Cena emisní povolenky přes 60 eur je pro uhlí smrtící, v tu chvíli bez dotací sektor nemá šanci přežít. V tuto chvíli není rozdíl mezi rokem 2038 a 2050, protože oba jsou naprosto nerealistické," řekl Rovenský.

Severočeské doly mají povolení těžit do roku 2030. V roce 2015 vláda rozhodla o prolomení limitů po tomto termínu v dole Bílina. Proti tomu tehdy protestovali kromě jiných ekologové. "Je pro mě jistým zadostiučiněním, že nám vývoj dal za pravdu. Je podle mě nesmysl nyní připravovat těžbu po roce 2030," uvedl Rovenský. Také podle Koželouha musí nyní ČEZ, pod který Severočeské doly patří, velmi zvažovat, zda připravovat těžbu po roce 2030 s ohledem na růst cen emisních povolenek a vývoj klimatické politiky Evropské unie. "Je hodně rizikové do toho investovat," uvedl Koželouh.

Doly žádají o prodloužení termínu do roku 2035. Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2019 kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). "Nyní se pracuje na plánu otvírky, přípravy a dobývání, abychom následně mohli získat povolení k hornické činnosti," řekl dnes ČTK mluvčí SD Lukáš Kopecký. "Bedlivě očekáváme jakékoliv správní řízení, které by se týkalo rozšíření. Proběhla EIA a od té doby se nic neděje. Zřejmě se vyčkává a příští rok se řekne, že těžba skončí v roce 2030," uvedl Rovenský.

Ekologové prosazují, aby zaměstnanci SD dostali příspěvky ve formě výsluhy stejně jako pracovníci v jiných uhelných společnostech. Příspěvek lidé dostávají na zmírnění sociálních dopadů souvisejících s útlumem těžby uhlí nebo uranu. Jeho výše závisí na odpracované době a věku pracovníka. "Příspěvek by měli dostávat všichni, kteří jsou přímo spjati s uhelným průmyslem," uvedl Koželouh. Podle něj je nutné se připravit na to, že těžba skončí dřív a najednou tak zaměstnání opustí větší množství lidí. "Další věcí je příprava rekvalifikací, které mohou být placeny z Fondu spravedlivé transpformace. Třetí důležitou záležitostí je investice do projektů v uhelných regionech, aby právě tam pracovní místa byla," řekl Koželouh.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je neděle 3. července 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď