Vodního slalomáře Rohana před stříbrným finále namotivoval Hokejový zázrak

foto Český kanoista Lukáš Rohan se raduje v cíli finálové jízdy kategorie C1 na LOH v Tokiu.

Tokio - Kanoistu Lukáše Rohana před olympijským finále nabudil film Hokejový zázrak, který vypráví o překvapivé cestě amerických hokejistů ke zlaté olympijské medaili v roce 1980 v Lake Placid. Sám si dnes dojel pro stříbro, ačkoliv nepatřil k největším favoritům na medaili. Loni sice získal stříbro na mistrovství Evropy, ale to se kvůli koronaviru nesjela do Prahy nejsilnější konkurence.

Dnes si pustil si oblíbený proslov tehdejšího trenéra hokejové reprezentace USA. "Herb Brooks mě opravdu namotivoval. Celý ten film je můj oblíbený. Když tam mluví v šatně před těmi outsidery, když jdou hrát se Sověty, tak se do té role vždycky dokážu vcítit. Já tady byl taky outsider a mně ta role outsidera vyhovuje. Doufám, že si ji ještě chvíli podržím," svěřil se novopečený stříbrný olympijský medailista.

Z mistrovství světa má zatím jen dvě šestadvacátá místa, ale po dnešním úspěchu už za outsidera považován nebude. "Tak si když tak najdu jiný film," poznamenal. Ještě více než stříbro ho hřálo vědomí, že se mu finálová jízda mimořádně podařila navzdory doteku na čtvrté brance. "Nepodělal jsem se a jel jsem dál. Rval jsem to ze všech sil a jsem naprosto nadšený," radoval se.

V boji o medaile jel vabank. "My už několik týdnů dopředu jsme s Honzou Mühlfeitem, mým kamarádem a koučem, řešili tenhle den, jak se na něj připravit, jak si na něj nastavit hlavu. A dopředu jsme se domluvili, že je úplně jedno, jestli budu čtvrtý nebo desátý, ale chci do jízdy jít s tím, že budu riskovat. A když se to nepovede, to je život, to se prostě stává. Ale nechtěl jsem dojet do cíle a říct si, že jsem jel na jistotu, abych to řekl slušně. To byl můj problém hlavně v minulosti, teď jsem fakt jel na riziko a vyšlo mi to," líčil.

Tušil, že tři kanoisté, kteří ještě zbývali na startu, by ho nemuseli porazit. Hlavně nechtěl skončit čtvrtý jako před pěti lety v Riu kanoista Vítězslav Gebas, kterého tehdy vedl Rohanův otec. "Jsem moc rád, že jsem to takhle trochu vrátil i za Víťu Gebase. Ta medaile je i pro něj a pro všechny, co mi fandili. Dodali mi strašnou motivaci a chuť, abych se jim ukázal aspoň takhle na dálku a přes kamery," uvedl vítěz červnového závodu Světového poháru v Praze.

Po medailovém ceremoniálu na něj doléhala únava. "Teď se to mísí s nadšením a adrenalinem. Myslím, že to na mě padne až večer, protože tenhle den bude asi ještě dlouhý," uznal. Jako olympijský medailista zřejmě nebude mít dlouhý jen tento den. "Já pozornost nevyhledávám, v tom se asi moc nebudu měnit, ale ani s ní nemám problém. Rozhodně se víc těším, až budu v Česku s kamarády, než že tady budu v centru pozornosti," řekl. Nerad by zbytek léta strávil besedami. "Já si plánuju, že budu lézt po skalách celé léto," smál se. Navíc ani sezona vodního slalomu olympiádou nekončí. "Máme Světové poháry a mistrovství světa a minimálně na mistrovství světa bych chtěl startovat. Ale těžko teď plánovat," doplnil.

Má možnost si prodloužit akreditaci do konce vodního slalomu, takže toho využije. Kolegům bude spíše fandit než radit. "To jsou takoví závodníci, že moc dobře vědí, co mají udělat. Ale kdyby něco potřebovali, tak jsem jim samozřejmě k dispozici. Teď tu budu ten největší fanoušek a jsem tu jen pro ně," plánoval. Ziskem stříbrné medaile navázal na svého otce a trenéra Jiřího, který byl druhý na olympijských hrách v Barceloně 1992 a Atlantě 1996 na deblkanoi společně s Miroslavem Šimkem.

Olympijské zlato ještě v rodině nemají, další šanci může mít šestadvacetiletý Rohan v Paříži 2024. "Přijde mi, že možná máme takové lehké v uvozovkách olympijské prokletí, které mi tedy momentálně vůbec nevadí. Ale upřímně fakt nevím, co budu dělat příští týden, takže mluvit o tom, co bude za tři roky, by bylo nemístné," dodal.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je středa 27. října 2021

Očekáváme v 3:00 6°C

Celá předpověď