Česko podle EK pokročilo v reformě soudnictví, problémy má se střetem zájmů

foto Ilustrační foto - Sídlo Evropské komise v Bruselu.

Brusel - Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Vyplývá to z druhého ročního hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie, které dnes zveřejnila Evropská komise. Unijní exekutiva vidí nedostatky v zavádění do praxe vládní protikorupční strategie. Pluralita médií v zemi sice podle komise zůstává zaručena, médiím těžce zasaženým covidovou krizí se však nedostalo veřejné podpory a volbu členů Rady České televize provázejí politické tahanice.

Komise stejně jako loni hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých členských zemích.

Česko podle Bruselu od loňska pokročilo v zavádění reforem týkajících se výběru soudců a jejich disciplinárního režimu, které mohou posílit nezávislost justice. Zvýšila se i efektivita občanských, obchodních a správních soudů.

České zákony podle komise sice obecně řeší boj s korupcí, nedaří se však převést do praxe vládní protikorupční strategii počítající například se schválením zákonů o lobbingu či ochraně oznamovatelů korupce.

"Co se týče korupce ve vyšších sférách, vyšetřování a audity využití fondů EU na národní a evropské úrovni nedávno získaly důkazy o střetech zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Na jejich základě začal případ vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce," uvedla dnes komise o situaci v Česku.

Auditoři Evropské komise letos dospěli k závěru, že české úřady neřeší systémový problém střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Ten podle závěrů auditu stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony.

V oblasti médií podle komise Česko učinilo pokrok přijetím pravidel, která zvyšují transparentnost vlastníků médií. Český právní systém zároveň dostatečně zaručuje svobodu projevu a přístupu k informacím. Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pracuje efektivně, práci Rady České televize nadále ovlivňují politické spory, uvedla Evropská komise.

Komise zároveň podotkla, že v době pandemie covidu-19 přijali čeští zákonodárci téměř polovinu nových právních úprav ve zrychleném řízení, což omezilo možný vliv občanů či organizací. EK se zmínila i o politických sporech o vyhlašování nouzového stavu či o skutečnosti, že české soudy nařídily zrušení některých výjimečných opatření vyhlášených vládou.

EK vidí problémy s právním státem zejména v Maďarsku a v Polsku

Podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí se v některých zemích Evropské unie od loňského roku zhoršily. Uvedla to Evropská komise ve svém druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Komise negativně hodnotí vývoj zejména v Maďarsku a v Polsku, které se dlouhodobě snaží přesvědčit, aby respektovaly vládu práva a evropské hodnoty. Podle komise se naopak v řadě zemí situace v některých bodech i na základě loňské první zprávy zlepšila.

Brusel zavedl systém hodnocení všech členských států poté, co mu vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly údajnou zaujatost vůči Maďarsku a Polsku. Stejně jako loni hodnotila i nyní komise čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.

Částečné výhrady vznesla komise na adresu některých zemí zejména východního křídla EU, podobně jako loni nejčastěji výtky míří do Maďarska a Polska.

V maďarském případě má komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.

"Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné," uvedla komise, podle níž maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny.

Nezávislá média a novináři čelí podle komise v zemi zastrašování a překážkám v práci. Během covidové pandemie se navíc v Maďarsku zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.

U Polska má zase unijní exekutiva výhrady zejména k reformě soudnictví, která podle ní ohrožuje nezávislost soudců. "Reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám," uvedla komise.

Její místopředsedkyně Věra Jourová dnes oznámila, že komise dala Varšavě lhůtu do 16. srpna, aby se podřídila verdiktu Soudního dvora EU z minulého týdne. Podle unijní justice odporuje právu EU nový disciplinární řád polských soudců, který může ohrožovat jejich plnou nezávislost a nestrannost. Polský ústavní soud však v téže době uvedl, že jiný verdikt soudu EU týkající se téhož problému odporuje polské ústavě. Pokud se Polsko rozhodnutí soudu v Lucemburku nepodřídí, požádá komise unijní soud o udělení pokuty, řekla Jourová.

Dnešní hodnocení nemá praktický vliv na vývoj řady řízení, která komise v minulosti zahájila s Maďarskem či Polskem. Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse však bude "jedním z významných zdrojů informací při spuštění" nového systému podmiňujícího čerpání unijních peněz dodržováním principů právního státu. Komise k němu poprvé hodlá sáhnout na podzim a europoslanci ji vyzývají, aby s odebráním fondů Polsku a Maďarsku neváhala.

Vedle vývoje v těchto dvou zemích upozornila komise například na sílící omezování svobody a plurality médií ve Slovinsku, které v současnosti EU předsedá. Zhoršující se bezpečnost novinářů včetně zastrašování a útoků jsou však podle komise jedním ze závažných trendů ve více unijních státech. Komise poukázala na nedávnou smrt dvou žurnalistů v Řecku a v Nizozemsku. "To je nepřijatelné. Zpráva vyzývá k rozhodným krokům ke zlepšení svobody a plurality médií," prohlásila Jourová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je sobota 27. listopadu 2021

Očekáváme v 13:00 5°C

Celá předpověď