Předpovědět tornádo v Česku není podle vědce možné

foto Poničené domy v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku na snímku pořízeném 25. června 2021. Večer předešlého dne se nad Břeclavskem a Hodonínskem přehnala silná bouře. Velké škody jsou i v dalších obcích regionu.

Praha - Předpovědět tornádo je velmi složité a v podmínkách České republiky to není možné, řekl ČTK Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Důvodem je nízká frekvence těchto extrémních meteorologických jevů. Nelze podle něj ani jasně říct, jaký vliv má na výskyt tornád klimatická změna.

Předpovědět tak jednorázový jev, jakým je tornádo, v Česku podle Zacharova nelze. Lze ale předpovědět nebezpečí silných bouří. "A potom u té silné bouře je samozřejmě nebezpečí, co se z ní vyvine a co ta bouře způsobí," uvedl vědec. "Ale že se spustí takto silné tornádo si, myslím, nikdo netroufne ani odhadnout. Protože s tím vlastně ani nemáme zkušenosti," zdůraznil.

Podle Zacharova je třeba si uvědomit, že čím větší extrém, tím je jeho menší pravděpodobnost. "Můžeme to uvést na příkladu povodní. Povodně jsou relativně časté. Ty opravdu extrémní povodně jsou však stoleté, pětisetleté – protože ta statistická frekvence opakování je prostě velmi malá. Tak úplně tak je to u těch tornád," řekl vědec.

Podle Zacharova se v Česku zřejmě objeví v průměru tři až pět slabých tornád ročně. "Pokud se to slabé tornádo prožene někde po poli, tak my o něm ani nemusíme vědět. Není něco, co by změřilo, že někde v Česku bylo tornádo. Pokud to nikdo nenahlásí, nevyfotí, tak o něm nevíme," uzavřel vědec

Podle Zacharova nebývají předpovědi úplně přesné ani ve Spojených státech, kde jsou tornáda častá a daleko silnější. "Je to velmi krátkodobá předpověď, třeba v desítkách minut dopředu. Protože jsou proměřené ty oblaky, mají síť, výjezdní týmy, které skenují silné bouře. Takže i tam to není úplně jednoduché, i když mají daleko větší zkušenosti," konstatoval vědec.

Zacharov popsal, že američtí odborníci i dobrovolníci používají mobilní radary, které jsou detailnější a mohou s nimi z blízkosti bouři proměřovat. Přesnější poznání, zda daná bouře spustí tornádo, je však podle něj pořád součástí tamního vědeckého výzkumu. Zacharov podotkl, že podobná monitorovací síť v Evropě ani neexistuje. "Jednak je to hrozně drahé a jednak to není potřebné – s tou nízkou frekvencí jevu," řekl.

Podle Zacharova nelze říci, zda je výskyt tak extrémních jevů i mimo oblasti jejich běžného výskytu důsledkem klimatických změn, jak zmiňují například zástupci ekologů. "Ta tornáda jsou velmi výjimečná. Třeba za poslední dva roky nebylo žádné, tak teď bylo jedno obzvlášť silné. Takže je to těžká otázka," poznamenal vědec. "Přibývá nějakých nebezpečnějších jevů, ale nemůžeme říct, že klimatická změna má jednoznačně vliv na častější výskyt takto extrémních jevů," dodal.

Tornádo je meteorologický jev, při němž se vír se zhruba svislou osou rotující rychlostí až 500 km v hodině pohybuje vpřed rychlostí bouře. Od poloviny 90. let minulého století je v Česku ročně nahlášeno několik tornád. Čtvrteční případ na Hodonínsku je nejničivější v posledních desetiletích.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je čtvrtek 23. září 2021

Očekáváme v 11:00 17°C

Celá předpověď