Dnes je Zelený čtvrtek, připomínka poslední večeře Krista

foto Ilustrační foto - Papež František slouží na Zelený čtvrtek mši v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu (18. dubna 2019).

Praha - Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezily opatření vlády proti šíření koronaviru. Účast na bohoslužbách je omezena a vedení tuzemské katolické církve s ohledem na epidemickou situaci doporučilo vynechat i jinak obvyklé průvody, konat se nebude ani tradiční obřad mytí nohou na Zelený čtvrtek.

Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag - zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.

Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.

Na Zelený čtvrtek se obvykle konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, a také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.

Velikonoční oslavy a obřady ale zkomplikovala druhý rok za sebou epidemie nemoci covid-19. Například účast na bohoslužbách je omezena na deset procent kapacity kostela k sezení, což některé farnosti vyřešily přidáním bohoslužeb a rozšiřováním on-line přenosů. V kostelích musí mít lidé také respirátor a dodržovat rozestupy, vedle toho je zakázán hromadný zpěv s výjimkou sboru nebo zpěváků na odděleném místě. Lidé navíc musí slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesmí opouštět okres, ve kterém mají trvalé bydliště.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pondělí 25. října 2021

Očekáváme v 13:00 10°C

Celá předpověď