Za debatou o maturitách mohou být podle politologů volby či covid

foto Žákyně ve třídě Střední zdravotnické školy Agel v Ostravě, do které se 25. listopadu 2020 vrátilo asi osm desítek studentů maturitních ročníků k běžné výuce.

Praha - Debata o podobě maturit v letošním roce je namístě, ale měla by se vést na základě širší odborné a politické diskuze. Shodli se na tom politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze a sociolog Daniel Prokop. Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na úřední maturity v letošním roce podle Justa souvisí s blížícími se podzimními volbami do Sněmovny. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vychází spíš z neschopnosti státu uspořádat maturity v současné epidemické situaci.

S nápadem, že by letos maturanti mohli mít známky podle průměru za celé své studium, přišel premiér minulý týden. Řekl, že od studentů dostal stovky e-mailů. Podle něj by jim úřední maturity pomohly zvládnout napětí, ve kterém se nacházejí kvůli epidemii covidu-19. Zaměstnavatelé podle jeho vlastních zkušeností maturitu nekladou na první místo. Mnozí odborníci na vzdělávání s jeho postojem nesouhlasí.

Podle Justa je legitimní o podobě maturit diskutovat, ale z principu je špatně, pokud se návrhy související s tak důležitým tématem iniciují na základě ohlasů ze sociálních sítí a bez širší a hlubší odborné a politické diskuze. "I z toho je evidentní, že se jedná spíše o výrok související s volbami. Nedomnívám se však, že by měl (míněno ten výrok) nějaký zásadní dopad na politické preference dotčené voličské skupiny," uvedl.

Podle Mlejnka premiér svým návrhem nejspíš na voliče z řad maturantů necílí. "Myslím, že ta slova (o úředních maturitách) plynou spíše z toho, že stát vzhledem k epidemické situaci není schopen maturity uspořádat, respektive že existoval a existuje tlak, aby se školy otevřely alespoň maturitním ročníkům, nicméně situace tomu objektivně nepřeje," řekl.

Prokop považuje výrazné ulehčení maturit v tomto roce za žádoucí, zkoušky by se podle něj ale nemusely úplně zrušit. Dlouhodobě by se mělo řešit zejména nastavení státní maturity, která není dost transparentní, řekl. O tom, proč se nyní do diskuze o maturitách vložil premiér, nechtěl spekulovat. "Osobně si myslím, že by to (řešení maturit) měla být kompetence ministerstva školství a aby jsme to všechno neřešili nějak příliš impulzivně," uvedl.

Za důležitější téma označil dlouhodobé dopady epidemie ve vzdělávání. Poukázal na to, že problémy se týkají nejen maturantů, ale i nižších ročníků, což podle něj může vést ke zvýšenému počtu odchodů žáků ze středních škol a zhoršení jejich pozice na trhu práce. Podle něj je proto důležité především nastavení podpory a doučování ve školách.

Podle údajů Cermatu se k jarnímu termínu maturit přihlásilo poprvé 72.751 studentů. Maturantům je většinou 19 let. Dospělých s voličským právem je ale i většina třeťáků a také část druháků, kteří měli při nástupu do školy roční odklad. Podle údajů ministerstva školství je ve třetím ročníku středních škol včetně učňů letos kolem 100.000 lidí a ve druhém ročníku asi 114.000.

Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května, školní maturity od 16. května. Praktické maturity začínají podle vyhlášky ministerstva od 1. dubna.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je neděle 9. května 2021

Očekáváme v 3:00 8°C

Celá předpověď