ÚS zrušil část volebního zákona, Babiš tvrdě napadl Rychetského

foto Předseda Pavel Rychetský (vlevo) a soudce Jan Filip ve sněmovně Ústavního soudu (v Brně, který 3. února 2021 vyhověl stížnosti skupiny senátorů a zrušil část volebního zákona.

Brno - Osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil Ústavní soud (ÚS) část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů stejně jako samostatně kandidujícím uskupením. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Zatímco opoziční strany verdikt převážně uvítaly, premiér a šéf ANO Andrej Babiš prohlásil, že Ústavní soud se snaží ovlivnit politickou situaci v zemi a otřásá důvěrou lidí v ústavní systém. Tvrdě kritizoval také předsedu soudu Pavla Rychetského.

Fotogalerie

Babiš, někteří další politici i odborníci míní, že Ústavní soud rozhodl pozdě, až po třech letech po podání podnětu. Ústavní soudci ale tvrdí, že politici mají na změnu pravidel do říjnových voleb dost času. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) svolal jednání s ostatními politickými stranami, která by mohla začít příští týden.

Video: Babiš: ÚS se snaží ovlivnit politickou situaci
03.02.2021, 20:00, autor: ČTK/Kateřina Sýkorová, zdroj: ČTK

Ústavní soud rozhodoval na základě podnětu 21 senátorů z různých klubů, jemuž vyhověl jen zčásti. Zrušil klauzuli, jež pro koalice stran a hnutí stanovila pro vstup do Sněmovny sčítání pětiprocentních klauzulí podle počtu subjektů a několik klíčových prvků v systému voleb, včetně rozdělování mandátů v jednom skrutiniu za použití takzvané d´Hondtovy metody. Systém podle soudu znevýhodňoval menší strany. Hlasy voličů různých stran a v různých krajích ve výsledku neměly stejnou váhu. Koalicím stran taky nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů.

"Kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Právě on byl před dvaceti lety členem vlády, která navrhla současnou podobu zákona o volbách do Parlamentu.

Video: ÚS zrušil část volebního zákona
03.02.2021, 19:00, autor: ČTK/Lenka Horáková, zdroj: ČTK

Babiš prohlásil, že Rychetský není nestranným ústavním soudcem a snaží se ovlivňovat výsledky voleb. Rozhodnutí soudu vnímá jako další způsob, jak ho odstranit z politiky. Současně vyzval Rychetského, aby se vyjádřil k tomu, zda se s hnutím STAN dohodl na své kandidatuře na prezidenta. Rychetský na jeho slova reagoval prohlášením, že Ústavní soud se nesnaží ovlivnit politickou situaci, ale chrání ústavu. Babiš podle něj svými výroky dehonestuje soudce. Zdůraznil, že o prezidentskou funkci nehodlá usilovat.

Babišovu ostrá kritika na adresu Ústavního soudu a jeho předsedy označili opoziční politici za ubohou, nechutnou či trapnou; předseda vlády podle nich nebývalým způsobem zpochybnil rozdělení moci ve státě a nezávislost justice.

Nález Ústavního soudu opozice uvítala, dosavadní systém byl podle ní nespravedlivý a diskriminační vůči menším stranám. Prezident Miloš Zeman se v reakci omezil na obsah dopisu, který Ústavnímu soudu zaslal už dřív. Varoval v něm před rizikem neřešitelné ústavní krize v případě úprav předpisu a kritizoval, že soud o záležitosti za tři roky nerozhodl. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je rozhodnutí soudu akutní výzvou k přijetí volební novely a Senát je připraven jednání se Sněmovnou iniciovat. Parlament by měl podle něj schválit úpravu volebních pravidel do konce května. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila verdikt Ústavního soudu za divný. Nelze podle ní vyloučit, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno. "Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát," řekla ministryně.

Z rozhodnutí soudu vyplývá, že volební kraje mohou dál kopírovat hranice krajů. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí změny při rozdělování mandátů v krajích. Ministerstvo vnitra chce podle Hamáčka nabídnout čtyři varianty řešení. Klíčové bude podle něj, na kolik volebních obvodů zemi rozdělit. Babiš podle svých slov ještě nedokáže říct, jak bude chtít hnutí ANO upravit volební zákon. Nepovažuje za reálné, aby se Sněmovna rychle shodla na novém znění zákona. Další strany zvažují různé alternativy. STAN není pro to, aby byla celá země jedním volebním obvodem. TOP 09 naopak o této variantě jako o jedné ze dvou možných přemýšlí.

Dnešní nález byl většinovým rozhodnutím patnáctičlenného pléna, pro které hlasovalo 11 soudců. Čtyři soudci měli stanovisko odlišné a soud podle nich rozhodl s arogancí. Soudce zpravodaj Jan Filip podle nich s předložením návrhu otálel, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí.

Ústavní právníci oslovení ČTK rozhodnutí hodnotí jako správné. Dosavadní pravidla podle nich deformovala rovnost volebního práva a tvořila disproporce v zastoupení stran ve Sněmovně. Mělo ale podle nich padnout dřív. I někteří politologové míní, že ústavní soudci rozhodli pozdě, navíc neposuzovali ústavnost zákona, nýbrž imaginární spravedlnost.

Zeman koncem loňského roku vyhlásil volby na 8. a 9. října. Zásah do probíhajícího volebního procesu považuje podle svého vyjádření v dopise soudu za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a příprava voleb. Rozhodnutí se ale podle ÚS nedotkne organizace nadcházejících voleb. Rizika spojená se změnou volebních pravidel "v průběhu hry" by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, což je srpnu, uvedl soud.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je sobota 27. února 2021

Očekáváme v 1:00 2°C

Celá předpověď