Národní investiční plán chce stavět muzea a koncertní sály

foto Ilustrační foto - Pražský Veletržní palác (na snímku z 20. března 2014).

Praha - Národní investiční plán počítá s tím, že do projektů, které jsou různě spjaté s kulturou, uměním a zábavou, do roku 2050 stát vloží prostřednictvím ministerstva kultury skoro 20 miliard korun. Další miliardy by do obnovy památek či výstavby nových objektů měly jít přes kraje a města. Mapa investičního potenciálu, která vznikla na základě požadavků jednotlivých resortů, mluví v případě kultury o 47 miliardách korun.

"Národní investiční plán vnímán jako soupis nutných a jindy jen velmi vítaných investic do kulturní infrastruktury po celé České republice, nebo alespoň tam, kam pan premiér ve svých spanilých jízdách republikou dojel," sdělil na dotaz ČTK expert STAN na kulturu a místostarosta Prahy 6 Jan Lacina. Problémy má plán podle něj dva. "V českých podmínkách trvá příprava stavebních projektů a rekonstrukcí mnohonásobně déle, než plán ambiciózně očekává. A součet předpokládaných investic v nejbližších letech ve výši téměř 50 miliard korun trojnásobně překračuje celý rozpočet ministerstva kultury, který činí necelých 15 miliard. V něm jsou však na investice vyčleněny pouhé tři miliardy korun ročně. Touto optikou se Národní investiční plán blíží mé oblíbené dětské knize Neználek ve slunečním městě," uvedl.

Plán počítá s mnoha projekty, o nichž se v posledních letech mluvilo, včetně těch, které vlády či samosprávy v minulosti zavrhly. Plán uvádí novostavbu Národní knihovny, kterou vláda v roce 2008 zavrhla a dala přednost dostavbě depozitáře v Hostivaři, výstavbu nového kulturního centra v Českých Budějovicích nebo obnovu Invalidovny.

Z investic, které by měly jít přes kraje, s největší částkou plán počítá pro Moravskoslezský kraj, kde by se mělo investovat přibližně 7,6 miliardy korun. Za 2,5 miliardy korun by mělo být v areálu národní kulturní památky v Dolní oblasti Vítkovic zachráněno několik průmyslových objektů a vzniknout muzeum. V plánu je i výstavba nového koncertního sálu v Ostravě za 1,45 miliardy korun nebo novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě za 1,3 miliardy.

Mezi hlavní projekty hrazené státem by měla patřit revitalizace Veletržního paláce v Praze, výstavba nové budovy Národní knihovny, rekonstrukce Nové scény Národního divadla, výstavba nového koncertního sálu v Praze nebo muzeum železnice na Masarykově nádraží v Praze. V regionech plán počítá s vybudováním nového divadelního prostoru mimo barokní zahradu zámku v Českém Krumlově pro umístění dlouho diskutovaného otáčivého hlediště. Jedná se o výstavbě nové budovy Západočeské galerie v Plzni, přes dvě miliardy by měl stát investovat do oživení kulturních památek v Terezíně. Plán počítá i s výstavbou Středoevropského fóra v Olomouci, nového centra současného umění, jehož přípravy stály v pozadí odvolání ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.

Vláda v Národním investičním plánu uvádí, že kultura má ekonomický potenciál, přispívá ke stabilizaci zaměstnanosti a rozvíjí cestovní ruch. Mezi prioritami zmiňovanými v plánu je podpora kulturní infrastruktury, tedy dlouhodobý program na podporu výstavby či rekonstrukcí koncertních sálů, divadel, knihoven, muzeí či výstavních síní. Patří tam i podpora obnovy kulturního dědictví, tedy zkvalitnění památkové péče a uchování kulturního dědictví v muzeích či podpora kulturního života v regionech, tedy včetně regionální sítě divadel a orchestrů či knihoven.

V programu je zmíněn i projekt eCulture - vytvoření Národního informačního kulturního portálu. Integrovaná národní digitální platforma by měla zahrnovat digitalizaci souboru nejcennějších národních kulturních památek nebo vytvoření centrálního portálu knihoven.

Mezi investicemi resortů má z osmi bilionů korun největší podíl resort dopravy, na který by mělo připadnout přes tři čtvrtiny sumy. Na resort kultury by z celkové uvažované částky mělo připadnout jen do jednoho procenta. Na krajské úrovni by to mělo být 13 procent, přičemž další tři procenta by měla připadnout na kulturní dědictví. Na úrovni měst by investice do kultury měly dosáhnout 11 procent, kulturní dědictví je opět označeno zvlášť a měla by do něj směřovat dvě procenta investic.

Plán počítá s tím, že by do kultury a cestovního ruchu mělo jít sedm miliard korun z evropských zdrojů na revitalizaci památek, vybavení muzeí a knihoven a veřejné infrastruktury cestovního ruchu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je pondělí 24. února 2020

Očekáváme v 13:00 8°C

Celá předpověď