EK: Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,5 procenta

foto Sídlo Evropské komise v Bruselu.

Brusel - Evropská komise (EK) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,5 procenta. Ve své makroekonomické prognóze dnes uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,2 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu méně než při červencové předpovědi. EK potvrdila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 1,4 procenta, pro eurozónu odhad zhoršila na 1,1 procenta. V příštích letech čeká pomalejší růst.

V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá komise.

Růst české ekonomiky dál potáhne zejména domácí spotřeba. Tu podle komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem i nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra.

EK naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení.

Bilance veřejných financí by měla v následujícím období podle komise zůstat vyrovnaná.

Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 procenta místo dosud uváděných 2,4 procenta. Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 procenta, stále tak zůstane mírně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.

EK zhoršila odhad růstu ekonomiky EU na příští dva roky

Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst eurozóny ale bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Předpověď ale varuje před zpomalováním tempa růstu hospodářství v příštích letech, které bude výraznější, než komise předpokládala v červencovém odhadu. Nebezpečí vidí Brusel zejména v napjaté geopolitické situaci a v nejistém vývoji mezinárodního obchodu.

Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok v řadě a přes vnější rizika a pomalejší tempo bude podle komise růst pokračovat i v příštích letech. V roce 2020 hospodářství EU vzroste o 1,4 procenta, což je o 0,2 bodu méně, než komise předpokládala v červenci. Také pro eurozónu je nový odhad 1,2 procenta pro příští rok o dvě desetiny bodu nižší než ten předchozí.

Pozitivními faktory zůstává podle komise příznivá situace na trhu práce a klesající nezaměstnanost. K jejím rekordně nízkým hodnotám přispívá i to, že se pracovní místa přesouvají z výroby do odvětví služeb. Komise odhaduje mírné zpomalení poklesu nezaměstnanosti, která se z letošních 6,3 procenta v celé EU sníží v příštím roce o desetinu bodu a v roce 2021 zůstane na téže hodnotě. V zemích platících eurem se pak sníží ze 7,6 procenta odhadovaných pro letošek na 7,3 procenta v příštím roce a ještě o desetinu bodu níže bude za dva roky.

Inflace letos zpomalila hlavně díky poklesu cen energií a i v příštích dvou letech zůstanou inflační tlaky podle odhadu EK velmi mírné. Pro eurozónu předpovídá komise růst spotřebitelských cen pro letošek a příští rok na 1,2 procenta, pro rok 2021 o desetinu bodu výše. V rámci celé EU by letos a příští rok měly ceny vzrůst o 1,5 procenta, za dva roky pak o 1,7 procenta.

Nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle komise ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami.

"Možná však vplouváme do nejistých vod: období velké nejistoty souvisí s obchodními konflikty, rostoucím geopolitickým napětím, přetrvávajícím útlumem výrobního odvětví či s brexitem," uvedl k předpovědi místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Všechny státy s vysokým veřejným dluhem pak vyzval, aby "obezřetnou fiskální politikou" začaly zadlužení snižovat. Země, kterým k tomu rozpočty poskytují prostor, by jej podle něj naopak měly využít ke stimulaci růstu.

Obavy komise se týkají zejména Itálie, která má v absolutních číslech už dnes nejvyšší dluh ze všech unijních zemí. Podle dnešního odhadu se dluhové břemeno letos zvýší na 136,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v příštím roce vzroste na 136,8 procenta. Řím naproti tomu odhaduje, že dluh země v příštím roce začne klesat.

EK zároveň odhadla, že strukturální rozpočtový deficit Itálie se letos zvýší na 2,2 procenta HDP a příští rok bude ještě o tři desetiny bodu vyšší.

Mezi rozpočtově ukázněné země naopak bude nadále patřit Německo, které má podle představ komise či Evropské centrální banky (ECB) prostor k prorůstovým opatřením. Navzdory zhoršenému výhledu růstu si letos největší ekonomika unie udrží rozpočtový přebytek 1,2 procenta HDP. V příštím roce přebytek podle dnešního odhadu klesne na 0,6 procenta a v roce 2021 na 0,2 procenta HDP, což ale stále dává prostor k fiskálním krokům zmírňujícím očekávané zpomalení růstu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je úterý 19. listopadu 2019

Očekáváme v 13:00 8°C

Celá předpověď