Vstup do NATO - největší úspěch české politiky po listopadu 1989

PRAHA - Vstup do Severoatlantické aliance bývá prezentován jako největší úspěch české zahraniční politiky po listopadu 1989. Po třech letech členství v NATO se Česká republika letos dostala na výsluní tím, že jí byla svěřena příprava listopadového summitu. V alianci si dosud vydobyla respekt účastí v mírových operacích i aktivitami po teroristických útocích z 11. září 2001. Zároveň v její obranné politice přetrvává řada nedostatků a spojenci kritizují nedostatečnou reformu české armády.

Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stala členem NATO 12. března 1999. Již pár dní poté ji čekala zatěžkávací zkouška v souvislosti s válečným konfliktem v Kosovu. Náletů se ČR přímo neúčastnila, souhlasila však s přistáváním letadel a přesuny jednotek NATO přes své území. Česká politická scéna reagovala na kosovský konflikt nejednoznačně. Ani česko-řecká iniciativa, jež měla přispět k urovnání kosovského konfliktu, nevyvolala v alianci větší ohlas.

Další velkou zkoušku členství ČR v NATO přinesl teroristický útok na USA 11. září 2001. Česká republika útok teroristů rozhodně odsoudila, zavedla zvýšená bezpečnostní opatření uvnitř státu a zapojila se do celosvětové kampaně proti terorismu. Z českých ozbrojených sil se do boje proti terorismu zapojil dopravní letoun Tu-154, v jednotkách ISAF v Afghánistánu začala působit česká polní nemocnice a do operace Trvalá svoboda se zapojila protichemická rota.

Účastí v mezinárodních misích si čeští vojáci vysloužili respekt u svých aliančních kolegů již před vstupem do NATO.

Češi v zahraničí působí v operacích NATO, OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. V posledních letech se zapojili například do misí KFOR v Kosovu, SFOR v Bosně a mírové operace na území Makedonie. Pravidelně se účastní také spojeneckých cvičení a na území ČR se od roku 2000 uskutečnilo více než deset cvičení armád členských států NATO.

V současnosti jsou trvale, tedy nejen v případě krize, pod přímým velením aliance takzvané síly NATO Command. Patří do nich například letka stíhaček MiG-21, vrtulníky, brigáda rychlého nasazení a protichemická rota. Pod přímé řízení velitelů NATO by v případě, že všechny členské státy schválí společnou vojenskou operaci, automaticky přešly i další jednotky české armády: takzvané NATO Assigned a NATO Enmarked síly, tedy jednotky "vyčleněné" a "předurčené" pro alianci. Většina zůstává trvale pod českým velením - National Command.

V hlavním sídle NATO v Bruselu se během prvního roku členství vytvořila největší česká diplomatická mise v zahraničí - má kolem 40 lidí. Postupně ČR obsazuje také místa v mezinárodních štábech aliance - již loni byla obsazena více než polovina ze 130 míst vyčleněných pro zástupce ČR.

V minulosti byly velkým problémem při vysílání vojáků do orgánů NATO zejména pomalé bezpečnostní prověrky. Podle generálního štábu se v této oblasti situace zlepšila po novele příslušného zákona v listopadu 2000, kdy na ministerstvu obrany začal pracovat odbor bezpečnostních prověrek. Někteří kritici však považují systém prověřování osob, které přicházejí do styku s tajnými informacemi, stále za nevyhovující.

Renomé kazí české armádě i další dlouhodobé problémy. Vedle stále nevyřešené obrany vzdušného prostoru jsou to také odchody specialistů či nejasnosti a skandály kolem armádních zakázek. Bruselská centrála aliance kritizuje pomalé tempo přibližování českých vojenských struktur k NATO.

Reforma armády začala v roce 2001, když ministra obrany Vladimíra Vetchého vystřídal Jaroslav Tvrdík (oba ČSSD). Jejím cílem je zefektivnění a zeštíhlení armády a její úplná profesionalizace do roku 2007. Podle Tvrdíka zahájení reformy přispělo k tomu, že ČR v hodnocení aliance loni ve srovnání s předchozím obdobím nepropadla.

Tříleté členství v NATO přišlo republiku podle ministerstva financí na více než jednu miliardu korun. V roce 2002 má ČR přispět do rozpočtu Severoatlantické aliance dalšími 633 milióny korun. Podíl ČR na celkovém rozpočtu NATO je 0,9 procenta.

Sbližování s NATO zahájilo někdejší Československo krátce po listopadu 1989. V lednu 1993 se nově vzniklá samostatná Česká republika stala členem Severoatlantické rady pro spolupráci a v březnu 1994 podepsala dokument o připojení ČR k projektu Partnerství pro mír. Summit NATO v červenci 1997 v Madridu rozhodl, že aliance bude v první vlně rozšířena o Českou republiku, Maďarsko a Polsko. Týž měsíc byl otevřen samostatný český úřad při NATO a v listopadu 1997 ČR oficiálně ustavila svou misi při alianci, kterou vede velvyslanec Karel Kovanda. V březnu 1999, osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy, se začlenění ČR do NATO stalo realitou.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je pátek 10. dubna 2020

Očekáváme v 7:00 6°C

Celá předpověď