Studie: Koně Převalského nejsou poslední divocí koně na světě

foto Ilustrační foto - Transport koní Převalského z Čech do mongolského národního parku Gobi B už pošesté organizovala pražská zoo. Čtyři klisny z různých evropských zoologických zahrad přepravoval armádní letoun CASA. Na snímku z 23. července 2016 kolona jsou koně již žijící ve volné přírodě v oblasti Takhin Tal v rezervaci Gobi B.

Washington - Koně Převalského, kteří se i díky programu pražské zoo opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě. Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací: Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. Na základě výsledku studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Science, se budou muset přepsat dějiny koně, poznamenala agentura DPA. Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek nicméně ČTK řekl, že studie až tak překvapivá není a teprve čas ukáže, zda její závěry vstoupí do učebnic.

"Bylo to obrovské překvapení," komentovala výsledky studie Sandra Olsenová z univerzity v americkém státu Kansas, která vedla vykopávky na severu Kazachstánu, kde kdysi žili příslušníci takzvané botajské kultury.

Botajové, kteří žili usedlým způsobem života, si zhruba před 5500 lety zřejmě jako první ochočili divoké koně. Některá z těchto již zdomácnělých zvířat následně nejspíš unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela. Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského.

Koně Převalského byli dosud považováni za poslední žijící divoké koně na světě. Podle studie, která prokázala, že jsou - podobně jako mustangové v Severní Americe - potomky domestikovaných a posléze opět zdivočelých zvířat, tak žádní skutečně divocí koně nyní na světě již nežijí. "Svět přišel o skutečně divoké koně před stovkami, možná před tisíci let, ale až nyní se o tom díky výsledku této studie dozvídáme," uvedla Olsenová.

Podle Zoo Praha není ale studie až tak překvapivá, jak by se mohlo zdát. O vztahu divokých koní Převalského a domácích koní se hodně diskutovalo již v minulosti, řekl ČTK v reakci na studii ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Nový pohled na minulost koně Převalského dodává podle něj jeho "fascinujícímu" příběhu nový rozměr.

Bobek míní, že až čas ukáže, zda závěry této studie vstoupí do učebnic, nebo je nové poznatky budou korigovat podobně, jako například u bádání o původu člověka. "Ať tak či onak, náš pohled na koně Převalského a jeho neodmyslitelné sepětí s polopouštěmi vnitřní Asie tato studie nijak nemění a jeho význam ani jedinečnost v nejmenším nesnižuje," dodal.

Na studii, jejíž výsledek byl zveřejněn v prestižním časopise Science, se podílelo téměř pět desítek vědců z 28 výzkumných ústavů po celém světě, kteří analyzovali genetickou informaci téměř devíti desítek koní.

Podle francouzských vědců, kteří se na studii podíleli, například botajští koně opětovným zdivočením přišli o typický černobílý leopardí vzor na kůži. Mohlo k tomu dojít přirozeným výběrem, neboť genová varianta zodpovědná za černobílou kůži je zároveň zodpovědná i za noční slepotu.

Aktuální vědecká studie ale přinesla i další překvapení. Koně domestikovaní příslušníky botajské kultury byli dosud totiž považováni za prapředky všech moderních eurasijských koní. Když ale vědci srovnali genomy dvacítky botajských koní s genetickou informací moderních eurasijských koní žijících v posledních 4000 letech, nenašli žádnou shodu. Znamená to, že skutečnost je zcela opačná než dosavadní hypotézy. Botajští koně jsou prapředky koně Převalského, ale nikoliv moderních koní. Jejich původ je tak více než kdy dříve zahalen tajemstvím.

Podle Alissy Mittnikové z Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva v německé Jeně je možné, že byl kůň domestikován ještě na jiném místě, než které obývala botajská kultura, a právě odtud pak pochází předci dnešních koní. Pátrání po nich se nyní soustředí nejen na oblast střední Asie, ale také Ukrajiny, Ruska, Maďarska či Polska.

Koně Převalského byli ve volné přírodě na konci 60. let považováni za vyhynulé. Snahy o jejich navrácení začaly na konci 80. let. První transport do Mongolska se uskutečnil v červnu 1992 a od roku 2011 Zoo Praha samostatně organizuje transporty do západního Mongolska. Za tu dobu do původního prostředí vrátila 31 zvířat, z toho 27 z Česka a zbývající čtyři vnitromongolským transportem.

Pražská zoo vede dokonce světovou plemennou knihu koní Převalského. Další transport těchto lichokopytníků do Mongolska je naplánován na letošní 19. červen, jeho součástí budou čtyři klisny z evropských zoologických zahrad a chovných zařízení.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je úterý 18. září 2018

Očekáváme v 17:00 28°C

Celá předpověď