Výbor doporučil schválit přístup správců daní k dalším údajům

foto Ministryně financí Alena Schillerová.

Praha - Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil schválit bez připomínek vládní novelu daňového řádu, která zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Údaje by měly sloužit mezinárodní spolupráci při správě daní. Změna vyplývá ze zavádění evropské směrnice DAC 5. Návrh dnes ve výboru vyvolal kritiku některých poslanců především za to, že jde v některých bodech nad rámec evropské směrnice a údajně příliš prolamuje mlčenlivost.

"Nad rámec té implementace jdeme v tom směru, že chceme, aby určitá část těch povinných osob, jsou to především banky, finanční instituce, aby sdělovala stejné informace i pro potřeby tuzemské správy daní," řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová. Jde o informace, které už nyní poskytují v rámci boje proti praní špinavých peněz Finančnímu analytickému úřadu. Uvedla, že toto rozšíření povinností se ale v žádném případě netýká advokátní komory nebo komory daňových poradců nebo třeba exekutorské komory.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že změna zákona umožní správcům daní přístup k chráněným údajům jednodušším způsobem, než jaký musí absolvovat třeba policie. Také zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík pokládá za problém, že novela překračuje mantinely transpozice. Postrádá v ní také kontrolní mechanismy, které by zajistily, že úřady použijí nejprve dostupné prostředky a pak teprve budou žádat třetí strany o údaje.

Výbor nakonec zamítl Kalouskův pozměňovací návrh, který počítal například s tím, že některé údaje by šlo získávat jen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní, a který by prolamování tajemství celkově omezil. Ministryně s návrhem nesouhlasila.

"Od počátku jsme netajili, že jdeme nad rámec implementace," řekla ministryně Schillerová. Od advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů, auditorů si správci daně budou moci vyžádat údaje o zprostředkování obchodů či správě cizího majetku pouze v rozsahu směrnice EU. Budou ale muset prokázat, že je potřebují ke správě daně a pouze v souvislosti s mezinárodní spoluprací. Finanční správa bude moci podle novely údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní.

Banky, záložny nebo platební instituce například budou muset správcům daně poskytovat informace nutné například k identifikaci zařízení, kterým se klient připojuje po internetu a využívá sjednané služby. Půjde třeba o tzv. IP adresy nebo telefonní čísla.

Prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová před členy výboru zdůraznila, že čím víc se bude prolamovat mlčenlivost, tím menší bude důvěra mezi klientem a poskytovatelem služby, například advokátem, bankou nebo bankovním poradcem. To pak podle ní povede k horší kvalitě služeb.

Návrhem se má ještě dnes zabývat sněmovní ústavně právní výbor. Sněmovna by ho mohla schvalovat na schůzi, která začne koncem února.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je pondělí 20. srpna 2018

Očekáváme v 11:00 30°C

Celá předpověď