Vláda schválila rušení sekcí a pracovních míst na ministerstvech

foto Zleva ministr vnitra Lubomír Metnar, premiér Andrej Babiš a ministr spravedlnosti Robert Pelikán vystoupili na tiskové konferenci po schůzi vlády 22. prosince 2017 v Praze.

Praha - Na ministerstvech a Úřadu vlády ubude 14 sekcí, zrušeno bude celkem 23 služebních a 50 pracovních míst. Na návrh ministerstva vnitra dnes úpravy v rámci systemizace schválila vláda, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Schválené parametry návrhu potvrdil ČTK náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Změny jsou účinné k začátku příštího roku, týkají se především Úřadu vlády, který spadá pod premiéra. Podle Babiše se změnami ušetří více než 18 milionů korun.

Ministerstvo vnitra v materiálu uvádělo, že změny souvisí s reorganizací práce ministerstev a cílem naplnit programové priority Babišovy vlády. Premiér dnes odmítl, že by šlo o čistky. "Nejvíce změn je na Úřadě vlády, tedy 28 služebních a 28 pracovních míst. Nemyslím si, že na 14 ministrů je 17 změn v rámci systemizace moc," uvedl Babiš. Podle něj je normální, že když nastoupí nový ministr, udělá počáteční změny okamžitě.

Předpokládá, že další systemizace bude v březnu. "My se chováme jako vláda, která má pracovat," řekl Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády k připomínkám opozice, že jeho kabinet změny dělá dříve, než požádal o důvěru Sněmovnu.

Babišovu vládu jmenoval prezident Miloš Zeman minulou středu, dnešní jednání by mělo být poslední v tomto roce, takže měl kabinet poslední příležitost změny do nového roku schválit. Jedním z hlavních argumentů při přípravách služebního zákona bylo to, že zabrání změnám na úřadech s příchodem každé nové vlády.

Opatření dnes kritizoval na twitteru například bývalý ministr vnitra a úřadující šéf ČSSD Milan Chovanec "Babišova vláda? Horší než Hun Attila na dobytém území. Vláda, která 10. ledna nezíská důvěru, se dnes pokouší zničit nezávislost státní správy," napsal.

Postránecký slova o čistkách odmítá. "Změny se dotkly především politické úrovně, kde je ta redukce vyšší," řekl novinářům. Změny nepovažuje za příliš rozsáhlé, jde podle něj především o zeštíhlení řídicí struktury některých ministerstev. V březnu podle něj budou podmínky pro systemizaci přísnější. "Záleží na momentální situaci, čeho se mohou týkat," uvedl. Týkat by se mohla vzniku nových míst v rámci projektů financovaných z evropských fondů, dodal.

Ministři už v posledních týdnech většinou avizovali, kterých náměstků a jejich sekcí se změny týkají. Postránecký připomněl, že lidé v postavení tzv. představených podle zákona o práci hned nepřijdou. "Dotyčný musí být odvolán, nicméně zákon stanoví, že má být přednostně zařazen na jiné vhodné místo. Pokud není, tak je takzvaně zařazen do zálohy, maximálně po půl roce by pak skončil ve státní službě," uvedl. V takovém případě náleží šest měsíců zaměstnanci 80 procent platu.

Postránecký zatím neviděl návrh, kterým chce hnutí ANO služební zákon změnit. Je podle něj ale právem vlády o změnu usilovat. Připomněl, že zákon už byl dvakrát novelizován, naposledy velmi výrazně v polovině loňského roku.

Vláda podpořila návrh na změnu počtu členů komisí Sněmovny

Návrh předsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky, který má umožnit všem frakcím ve Sněmovně zastoupení v kontrolních komisích dolní komory, dostal od vlády souhlasné stanovisko. ČTK to sdělila mluvčí vlády Barbora Peterová. Bývalý ministr pro legislativu předložil novelu už koncem listopadu bývalé vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ta ale o předloze nerozhodla.

Novela se týká komisí pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, Národního bezpečnostního úřadu, Vojenského zpravodajství, Finančního analytického úřadu či Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tyto dohledové komise jsou ze zákona sedmičlenné. Do Sněmovny se ale letos dostalo devět stran a hnutí a některé méně početné proto v bezpečnostních kontrolních komisích zastoupeny nejsou.

Novela je reakcí na spory poslanců o obsazení komisí. Na základě poměrného zastoupení ho prosadily v hlasování ANO, SPD a KSČM. Ostatní strany neúspěšně požadovaly, aby v komisích měly po jednom zástupci. Sociální demokraté v některých nemají nikoho, zatímco ANO má ve všech komisích minimálně po třech členech.

Chvojka chce, aby novelu Sněmovna schválila už na lednové schůzi ve zrychleném řízení. Přijata by tak mohla být do konce února. Po ustavení menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) podle bývalého ministra hrozí, že Česko bude mít vládu jednoho muže, který pod sebou bude mít zpravodajské služby i ministerstva vnitra či spravedlnosti, což dodává komisím na důležitosti.

Vláda vrací do Sněmovny novelu zákona o vodách

Vláda znovu posílá do Sněmovny novelu zákona o vodách, která přináší změny například v kontrolách vypouštění odpadních vod do kanalizací. ČTK to sdělila mluvčí kabinetu Barbora Peterová. Poslanci se v minulém volebním období k předpisu dostali až v dubnu v prvním čtení a do dalších fází legislativního procesu již návrh nepostoupil.

Ministerstvo životního prostředí novelu předložilo znovu v podobě, v které ho loni v říjnu schválila vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). "Do návrhu zákona byly zapracovány pouze legislativně-technické úpravy," uvedlo ministerstvo.

Novela mimo jiné přenáší poplatkovou agendu spojenou s poplatky za vypouštění odpadních vod z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí, který bude při jejich předpisu a kontrole postupovat podle daňového řádu. Zpřesňuje definice odpadních vod a vyjasňuje způsob jejich likvidace.

Změnu v hlášení trvalého bydliště vláda ANO nepodpoří

Návrh občanských demokratů, aby se nájemce bytu mohl přihlásit k trvalému pobytu na dané adrese jen se souhlasem vlastníka nemovitosti, nebude mít ve Sněmovně podporu vlády hnutí ANO. O zamítavém postoji kabinetu, jak ho dnes přijala vláda, informovala ČTK mluvčí Strakovy akademie Barbora Peterová. Novelu zákona o evidenci obyvatel Sněmovna projedná bez ohledu na nesouhlas vlády.  

Občanští demokraté poukazují na to, že v praxi si někdo proti vůli vlastníka do jeho domu nebo bytu přihlásí víc obyvatel, kteří se tam ale fakticky nezdržují. Tím podle nich vznikají vlastníkům i jiným nájemcům komplikace, například v případě exekucí. Svým návrhem proto chtějí posílit postavení vlastníků. Souhlas by neměl být nutný v případě příbuzných, manželů a registrovaných partnerů.

Vláda však v návrhu stanoviska upozornila, že údaj o adrese místa trvalého pobytu má pouze evidenční charakter a zákon o evidenci obyvatel neukládá občanům zdržovat se na adrese trvalého pobytu. Z přihlášení k trvalému pobytu také občanovi nevyplývají žádná práva k objektu ani vůči jeho vlastníkovi.

Návrh by také podle vládního stanoviska ztížil přihlašování k trvalému pobytu. To by podle vlády mohlo vést k nežádoucímu zvýšení počtu občanů hlášených na adrese sídla ohlašovny. V návrhu stanoviska rovněž stojí, že už nynější právní úprava umožňuje vlastníkovi domu nebo bytu bránit se proti přihlášení osoby k trvalému pobytu, pokud je to proti jeho vůli. Podle zákona o evidenci obyvatel je vlastník o přihlášení písemně informován a v případě, že s přihlášením k trvalému pobytu nesouhlasí a užívací právo občana k objektu zaniklo, může podat návrh na zrušení údaje o místě trvalého pobytu občana.

Vláda zaujala neutrální postoj ke zrušení omezení prodeje

Návrh občanských demokratů na zrušení zákona, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích, bude mít při projednávání ve Sněmovně neutrální stanovisko vlády. ČTK to sdělila mluvčí kabinetu Barbora Peterová. Vláda měla podle předběžného stanoviska připraveného pro ministry spolu s neutrálním postojem doporučit zohlednění některých legislativních připomínek.

Zákon z roku 2016 přišel s tím, že velké obchody musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno jen do 12:00. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Například o letošním 28. říjnu zjistila pět případů, kdy obchodníci porušili zákaz prodeje. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích.

Nynější nejsilnější strana ve Sněmovně, hnutí ANO, hlasovalo v minulém volebním období spolu s pravicí proti přijetí tohoto zákona. Vyslovili se pro něj hlavně sociální demokraté, lidovci a komunisté. Zrušit zákon chce u Ústavního soudu skupina senátorů. Naopak odbory zákon podporují a tvrdí, že se prokázala jeho užitečnost. Navrhují rozšířit zákon na všech 13 státních svátků.

Občanští demokraté ve svém nynějším návrhu na zrušení zákona argumentují tím, že praxe ukázala, že norma je nadbytečná, nepřiměřeně zasahuje do práv obchodníků a omezuje občany. "Vzhledem k tomu, že se stávající zákaz týká pouze některých prodejních ploch, tak narušuje konkurenční prostředí mezi jednotlivými obchodníky," stojí v důvodové zprávě. ODS si od zrušení slibuje růst tržeb obchodníků, a tím i růst příjmů jejich zaměstnanců.

Vláda měla podle návrhu stanoviska konstatovat, že zákon je účinný od 1. října loňského roku a je sporné, zda je tato doba dostatečně dlouhá na to, aby se daly celkově vyhodnotit jeho dopady. "Předložený poslanecký návrh zákona se však touto otázkou vůbec nezabývá a i důvodová zpráva k němu postrádá jakoukoli analýzu dopadů zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě nebo vyhodnocení zkušeností s jeho aplikací, a to zejména negativních, z nichž by vyplývala opodstatněnost jeho navrhovaného zrušení," stojí ve stanovisku.

ODS chce také, aby zrušení zákazu platilo ode dne, kdy bude tato změna vyhlášena ve Sbírce zákonů. Vláda ale poukazuje na to, že podle zákona lze účinnost dnem vyhlášení používat jen výjimečně, pouze pokud do vyžaduje naléhavý obecný zájem.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je neděle 19. srpna 2018

Očekáváme v 15:00 31°C

Celá předpověď