Vláda schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU

foto Premiér v demisi Andrej Babiš (vlevo) a ministr dopravy Dan Ťok na tiskové konferenci po jednání vlády, která zasedala 14. února 2018 v Praze.

Praha - Vláda dnes schválila přistoupení Česka k evropskému fiskálnímu paktu. Hlásí se tím k dodržování principů rozpočtové odpovědnosti. Dokument s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii musí ještě ratifikovat Sněmovna a podepsat prezident. Senát už návrh schválil v srpnu 2014. Podle poslance ODS Jana Skopečka však vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním krokem.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, která byla podepsána v roce 2012 pětadvaceti členskými státy EU, tedy všemi kromě Velké Británie, ČR a Chorvatska. Platí od 1. ledna 2013 a členské státy EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv.

Obsahem paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.

Dále se státy zavazují zavést do rozpočtového procesu automatický mechanismus nápravy. Ten by byl spuštěn v případě, že by se stát závažným způsobem odchýlil od vyrovnaného hospodaření. Ačkoliv se na ČR jako na stát mimo eurozónu stanovená pravidla nevztahují, ta je plní již nyní a řadí se mezi rozpočtově nejodpovědnější státy EU.

V roce 2012 se v ČR podle MF diskuse o odmítnutí ratifikace stala centrálním tématem negativního vymezování vůči EU. Předmětem sporu však nebyl samotný obsah paktu a stanovení limitu pro veřejné zadlužování, ale spíše spor o to, kdo a jakým způsobem má takové limity stanovovat. Pokus o přistoupení a ratifikaci učinia vláda v minulém volebním období, avšak návrh se nepodařilo projednat ve Sněmovně. Senát návrh schválil koncem srpna 2014.

"Vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním zahraničněpolitickým krokem a tlačit ho do Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru to má dělat vláda s důvěrou," řekl ČTK poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Poukázal i na to, že se nyní řeší, jaká bude budoucí architektura eurozóny, například se řeší návrhy na vznik evropského měnového fondu nebo evropského ministerstva financí. "Je to další krok a další snaha salámovou metodou ubrat kus pravomocí národním státům a přesunout je na eurozónu," dodal.

Ministryně financí Alena Schillerová na dnešním jednání sněmovního rozpočtového výboru řekla, že vláda se k návrhu už vracet nemusela, ale po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) ho ministerstvo předložilo znovu, protože chtělo vést debatu. "Já to spíš považuji za ostudu, že jsme k němu (fiskálnímu paktu) ještě nepřistoupili," řekla. Přijetí paktu podle ní umožní české straně například vstupovat do některých jednání v unii.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je čtvrtek 16. srpna 2018

Očekáváme v 1:00 20°C

Celá předpověď