Vláda jednala o ochraně rodiny či přesunu nádraží v Brně

foto Zleva první místopředseda vlády, ministr vnitra a pověřen vedením ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček, premiér Andrej Babiš a místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec 10. července v Praze na jednání vlády.

Praha - Vláda Andreje Babiše na dnešní schůzi přijala negativní stanovisko k navrhované ústavní ochraně manželství jako svazku muže a ženy. Předlohu ve Sněmovně nepodpoří. Ministr dopravy Dan Ťok po jednání kabinetu oznámil, že do konce prázdnin připraví rozbor financování přesunu hlavního nádraží v Brně. Neutrální postoj zaujala vláda k předloze, aby velkoobchody nespadaly do zákona o omezení prodejní doby.

Ochranu manželství jako svazku muže a ženy vláda nepodpořila

Navrhovanou ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy kabinet ANO a ČSSD ve Sněmovně nepodpoří. K předloze skupiny poslanců, která doplňuje listinu práv a svobod, dal kabinet záporné stanovisko. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). K důvodům měla podle podkladů pro kabinet patřit podpora novely jiné skupiny poslanců, která chce otevřít institut manželství i pro lidi stejného pohlaví. Už dřív se k ní postavila kladně někdejší jednobarevná vláda ANO.

K jakékoliv změně listiny základních práv a svobod je třeba přistupovat zdrženlivě, napsali do předběžného stanoviska kabinetu vládní legislativci. Práva a svobody zakotvené v listině, která je součástí ústavního pořádku, by se podle nich neměly používat k blokování práv určitých skupin lidí. Obecná deklarace v listině by navíc cíle předkladatelů předlohy nenaplnila, dodali.

Návrh ústavního zákona podepsalo více než 30 poslanců z řad KDU-ČSL, hnutí ANO, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN v čele s lidovcem Markem Výborným. Cílem je podle nich doplnit ochranu rodiny o ochranu jednoho ze základních stavebních prvků úplné rodiny, za který pokládají manželství muže a ženy. Autoři poukazují na historické zakotvení manželství jako v zásadě trvalého svazku jednoho muže a jedné ženy zejména v evropském civilizačním okruhu. "Manželství muže a ženy má typicky potenciál naplnit všechny hlavní funkce rodiny," stojí v důvodové zprávě.

Předloha by měla podle autorů ale také zabránit "neuváženým legislativním či výkladovým experimentům, které by se jinak potencionálně mohly podústavní právní úpravy manželství dotknout". Nynější definici manželství je třeba podle nich chránit před "ohrožením ze strany snah o její zpochybnění či přetvoření".

Ústavní předlohu dostali zákonodárci jen dva dny potom, co jiná skupina 46 poslanců ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN navrhla, aby manželství mohli uzavírat i lidé stejného pohlaví. Podle jejich novely občanského zákoníku by měli stejná práva a povinnosti, jako mají v manželství žena a muž. Registrované partnerství, do něhož mohou homosexuálové vstupovat nyní, by jako institut zaniklo.

O obou předlohách rozhodne Parlament. Zatímco k uzákonění manželství homosexuálů by v obou komorách stačila prostá většina hlasů, pro ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy by se musela vyslovit třípětinová většina. Výborný už dříve zdůraznil, že jeho návrh není namířen proti žádné skupině obyvatel.

V minulém volebním období byl ve Sněmovně návrh, který by registrované partnerce nebo partnerovi umožnil adopci dítěte jeho protějšku. Kritici tehdy varovali před dalším rozšiřováním práv homosexuálních lidí, zastánci poukazovali na zájmy dětí. Předlohu, za kterou také stála poslankyně ANO Radka Maxová, Sněmovna rozjednala v úvodním kole. Do konce volebního období o ní nerozhodla.

Zprávu k přesunu nádraží v Brně Ťok připraví do konce srpna

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) připraví do konce prázdnin detailní rozbor financování přesunu hlavního nádraží v Brně. Premiér Babiš chce mít o investici za více než 40 miliard přehled. Ťok ČTK řekl, že materiály má ministerstvo k dispozici, jde pouze o vypracování prezentace. Částku má za srovnatelnou s výdaji, které do svého nového nádraží investovala Vídeň.

"Jedná se o obrovský výdaj, o obrovské částky, chci mít detailnější přehled, do čeho se má investovat a jakým způsobem," uvedl Babiš na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dodal, že na dalších více než dvacet miliard by vyšly vysokorychlostní trati ve městě. Podle Ťoka je třeba posunout investici dál. Připomněl, že Brno o novém nádraží diskutuje dlouhá desetiletí. Dnes podal vládě informaci o projektu.  

"Plníme usnesení vlád z let 2002 a 2015, které již rozhodly o přesunutí brněnského železničního uzlu. Navíc je na tom shoda města Brna a Jihomoravského kraje. Po asi 72 letech je tu dohoda, jak dál pokračovat," uvedl ministr. Vládě prý předloží další materiál s informací, kam přesně mají peníze jít, aby byly využity efektivně.

Předpokládané náklady na přestěhování hlavního nádraží v Brně do nové lokality u řeky by se měly pohybovat kolem 40,8 miliardy korun. Další investice by si při přesunu vyžádala i městská infrastruktura, která by měla stát zhruba 2,3 miliardy korun. Stavba vysokorychlostní tratě by výslednou cenu zvýšila zhruba o 24 miliard korun.

Varianta přesunu, kterou odsouhlasilo ministerstvo dopravy, zatím nepočítá s podzemním vedením trati, kterou původně prosazovalo město Brno. Podle ministerstva dopravy však zvolené řešení tuto stavbu do budoucna nevylučuje. Ministerstvo proto zatím zadalo Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) provést technické a ekonomické prověření realizace podzemní trati.

Přesun brněnského nádraží je dlouhodobým tématem. Zvažovány byly dvě základní varianty. Druhou variantou, vedle zvoleného přesunu nádraží k řece, byla rozsáhlá rekonstrukce stávajícího nádraží pod Petrovem.

Termín, kdy by se mohlo začít stavět, zatím není jasný. Nejoptimističtější odhady hovoří o době po roce 2020. Přestavba se stala naléhavou především v posledním desetiletí, kdy začala výrazně růst poptávka cestujících a nyní se již větší množství vlaků na nádraží v době dopravní špičky nevejde. Kolejiště současného nádraží má v budoucnu zaniknout, zachovat se má pouze památkově chráněná nádražní budova.

Ke změně omezení prodejní doby má vláda asi neutrální postoj

K předloze poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS, kteří společně navrhují, aby velkoobchody nespadaly do zákona o omezení prodejní doby, zaujala vláda neutrální postoj. Novinářům to po jednání řekl premiér Babiš. Neutrální postoj doporučila zaujmout dotčená ministerstva, i když některá z nich měla výhrady. Návrh podpořila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Podle současného znění zákona se zákaz prodeje o vybraných svátcích vztahuje vedle maloobchodu i na velkoobchody s plochou nad 200 metrů čtverečních. Předkladatelé, kteří chtějí velkoobchody ze zákona vyjmout, argumentují mimo jiné tím, že jejich uzavření ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno.

Poslanci poukazují také na stravovací provozy, které potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny na denní bázi.

Ministerstvo práce (MPSV) doporučilo vládě zaujmout neutrální stanovisko. Ve svém stanovisku uvedlo, že nevidí důvod k vynětí celého segmentu velkoobchodu ze zákona. Pokud má změna zákona umožnit zásobování malých prodejen nebo stravovacích provozů rychle se kazícím zbožím, očekávalo by MPSV, že výjimka se bude vztahovat na velkoobchod s tímto zbožím. Z působnosti zákona by tak podle MPSV neměly být vyloučeny velkoobchody i s nepotravinářským zbožím.

Neutrální postoj doporučovalo i ministerstvo průmyslu, které upozornilo na problém s kontrolní činností, protože existují velkoobchody, kde můžou nakupovat podnikatelé i občané. Stejný postoj doporučilo i ministerstvo vnitra, které uvádí, že s ohledem na krátkou dobu účinnosti zákona lze stěží zhodnotit jeho dlouhodobé dopady. Návrh podpořila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Také ona uvádí argument, že maloobchodníci, kteří mají v zákoně výjimku a můžou mít o svátcích otevřeno, budou moci nakupovat u velkoobchodníků.

Vláda navíc v návrhu stanoviska upozornila na to, že v současné době je u Ústavního soudu návrh skupiny senátorů na zrušení celého zákona. Jedním z argumentů navrhovatelů je nerovnost mezi různými skupinami podnikatelů a jejich zaměstnanců, neboť se vztahuje pouze na prodej v maloobchodě a ve velkoobchodě, nikoli však například na služby, a zároveň se omezení prodeje týká jen prodejen s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, uvádí vláda. Vláda proto poukazovala na to, že vynětí velkoobchodů by mohlo vést k další dílčí nerovnosti. Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou materiál k projednání poslanci. Zabývat se jím začnou až po prázdninách.

Sněmovna letos v lednu zamítla návrh ODS na zrušení celého zákona o prodejní době. Za zachování zákona o prodejní době hlasovalo tenkrát 101 poslanců hlavně z klubů ANO, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a přidali se i někteří Piráti. Pokud by současný návrh podpořili všichni poslanci ODS a ANO, pak by měl šanci projít Sněmovnou, protože oba kluby mají dohromady 103 poslanců.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je čtvrtek 19. července 2018

Očekáváme v 11:00 25°C

Celá předpověď